Návrhu na zamítnutí bude ve Sněmovně čelit novela o zdravotních službách, která mimo jiné zřídí nový neveřejný registr zdravotníků a modernizuje další databáze. Podal jej při včerejším druhém čtení lidovec Ludvík Hovorka v souvislosti s pochybami o ochraně dat. Zastánci normy naopak mluví například o tom, že zprůhlední zdravotnictví a umožní zavést plnohodnotný systém hodnocení kvality péče. Sněmovna rozhodne o předloze patrně v březnu. Zdravotnický deník podrobně vyvracel některé mýty o registrech a novele v článku zde.
V souvislosti s uchováváním citlivých dat, a to i rodných čísel pacientů, označil Hovorka registry za nebezpečné. Volal po anonymizaci údajů. Předlohu Hovorka označil za polotovar, v němž není ochrana dat řešena a zajištěna. Pokud uniknou, půjde o zajímavé informace pro farmaceutické firmy a komerční zdravotní pojišťovny, zdůraznil Hovorka.
Z obdobných pozic předlohu kritizoval například předseda poslanců TOP 09 František Laudát a Bohuslav Svoboda z ODS. Podle Laudáta by měl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) normu stáhnout, Svoboda neúspěšně navrhoval její vrácení do zdravotnickému výboru k další debatě.
„Návrh někomu hodně vadí, že bude do zdravotnictví vidět,“ reagoval Němeček. „Křížová výprava“ proti normě ho prý přesvědčuje v názoru, že má větší smysl, než se původně zdálo. Nebude se podle ministra sbírat větší objem údajů než nyní. Jde o vytěžování dat, které už existují, uvedl. Systém zabezpečení údajů bude robustní, dodal. Němečka v debatě podpořili předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) i další poslanci.
Původní registr zdravotnických pracovníků zanikl před třemi lety právě kvůli nálezu Ústavního soudu. Neveřejností by se mělo vyhovět námitce soudu, který zrušil databázi zejména kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotníků. Bez registru je ale podle ministerstva zdravotnictví obtížné sledovat demografický a kapacitní vývoj populace zdravotnických profesionálů, analyzovat dostupnost jejich služeb pro lidi nebo předvídat potřebné vzdělávací kapacity.
Novela taky zřizuje Národní registr hrazených zdravotních služeb, Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Údaje z nich mají podle ministerstva přispět ke zkvalitnění zdravotní péče a ke zpřesnění stanovování úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Odpadne prý taky administrativa, díky registrům bude možné zrušit řadu statistických zjišťování. Novela jasně stanoví, že registry budou spadat pod Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Poslankyně ANO Jana Pastuchová vznesla pozměňovací návrh, na jehož základě by vznikly i registry náhlých zástav oběhu. Díky nim by bylo podle ní možné hodnotit kvalitu záchranné služby a pohotovostní nemocniční péče. Její kolega z klubu Milan Brázdil chce zmírnit podmínky pro hospitalizaci pacientů s duševní nemocí proti jejich vůli.
Nyní mohou lékaři nedobrovolně hospitalizovat psychicky nemocné lidi jen v případě, pokud sebe nebo své okolí bezprostředně ohrožují. Brázdil žádá, aby byla hospitalizace možná v případě vysoké pravděpodobnosti, že by mohli sebe nebo své okolí v budoucnu ohrozit. V samostatné novele už dřív navrhli takovou úpravu poslanci KSČM, vláda se k ní postavila záporně.
-čtk-
