Po půlroční přestávce, kdy pojištěnci nebyli adresně zváni na screeningová vyšetření, obnovuje VZP zasílání pozvánek každému klientovi v rizikové skupině, který v poslední době na vyšetření nebyl. Celkem tak letos dostane zvací dopis 1,5 milionu pojištěnců VZP. Pokračování projektu, který před dvěma lety zahájilo ve spolupráci s pojišťovnami ministerstvo zdravotnictví, včera projednávala správní rada VZP.
„V současné chvíli je schváleno rozpočtové opatření a prostředky máme k dispozici – jde o finance, které nebyly vynaloženy v loňském roce. Realizace programů tedy může začít okamžitě s tím, že rozesílání adresného zvaní bude v horizontu týdnů,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Celkem má jít na tento projekt 1,5 milionu korun, první pozvánky přitom zřejmě začnou chodit pacientům do schránek na začátku února.
Adresné zvaní bude zaměřeno na stejné choroby a věkové skupiny, jako tomu bylo do poloviny loňského roku, kdy skončil rok a půl trvající projekt zaštiťovaný ministerstvem. Cílovou skupinou tedy jsou u rakoviny tlustého střeva a konečníku muži i ženy ve věku od 50 do 70 let, u rakoviny prsu ženy ve věku od 45 do 70 let a u rakoviny děložního hrdla ženy ve věku od 25 do 70 let. Pozvánku dostanou všichni ve výše uvedených skupinách, kteří v uplynulých čtyřech letech tuto prohlídku neabsolvovali a zároveň se neléčí pro nádorová onemocnění, na která jsou screeningy cíleny. Pojištěnci dostanou zvací dopis vždy v měsíci, kdy se narodili – každý měsíc tak obdrží pozvánku přes sto tisíc pojištěnců VZP. Ti, kdo na vyšetření nepřijdou, dostanou dopis i v příštím roce.
Za rok a půl, kdy pojišťovny zvací dopisy rozesílaly, dostala VZP od lékařů vykázány celkem tři miliony těchto prohlídek. Pochopitelně zdaleka ne všechny proběhly díky dopisu – například u vyšetření rakoviny děložního čípku, na které už předtím chodilo vysoké procento žen, zůstaly počty obdobné jako v předchozích letech. Celkem bylo během 18měsíčního období provedeno přes 1,7 milionu těchto vyšetření, což znamená, že screening dělají gynekologové rutinně při preventivných prohlídkách. Dopisy však odvedly nezanedbatelný díl práce u vyšetření rakoviny prsu a hlavně tlustého střeva.
Navýšené prostředky na prevenci
„Došlo k navýšení počtu klientů, kteří na screeningové programy přišli. Například u kolorektálního karcinomu, kde nás to zvlášť trápilo, protože complience s programem byla poměrně nízká, se zvýšil počet návštěv na více než 40 tisíc lidí. I u karcinomu prsu, kde je naopak complience poměrně slušná, došlo k pětiprocentnímu nárůstu,“ shrnuje člen správní rady a předseda sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula.
Zatímco před zahájením projektu v roce 2013 došlo na vyšetření kolorektálního karcinomu průměrně 31 837 klientů měsíčně, od ledna 2014 do června 2015 přicházelo na tutéž prohlídku v průměru 40 142 lidí za měsíc. Co se týče mamografie, rok před adresným zvaním na ni měsíčně docházelo 31 001 žen, pozvánky pak jejich počet zvýšily na 32 548. Nutno ovšem podotknout, že už v roce 2013 byly počty žen navštěvující screeningová vyšetření prsu oproti letům předchozím podstatně vyšší. Mohl za to případ Angeliny Jolie a s ním související mimořádná akce VZP, kdy pojišťovna nabídla zaplacení mamografu i těm ženám, které by na to ještě vzhledem k nižšímu věku neměly ze zákona nárok. Tuto nabídku využilo v roce 2013 skoro 27 tisíc klientek VZP.
Pojišťovna se přitom snaží sázet na prevenci čím dál více. „Pokud chceme zdravé obyvatelstvo, tak bez prevence to v současné době nepůjde. Že je prevence základní metodou, si všichni uvědomujeme, nicméně není to tak jednoznačně ze strany pojišťoven přijímáno. Proto jsem rád, že této otázce VZP věnuje základní význam,“ uvádí profesor Vyzula. Připomíná zároveň, že letos by měly být prostředky, které na tuto péči půjdou, vyšší než v letech předcházejících. „Pracovní skupina pro fond prevence navrhla navýšení o 176 milionů do fondu prevence. To celkově činí pro tento rok částku 628 milionů korun. Půjdou jednak do preventivních programů v onkologii, na kardiovaskulární onemocnění, diabetes, dentální hygienu, psychiatrická onemocnění a speciální očkovací programy. Můžete namítat, že 628 milionů není velká částka, nicméně je to nyní umění možného a věřím, že postupně dosáhneme vyšší částky. Optimismus beru především z toho, že pokud se tyto programy osvědčí, tak mohou být předmětem jednání k tomu, aby byly pravidelnou součástí úhrady,“ uzavírá Rostislav Vyzula.
-mk-
