Více než 80 farmaceutických firem vyzvalo vlády, aby našly nové způsoby, jak jim finančně přispět na vývoj nových antibiotik. Ve společné deklaraci přijaté na setkání Světového ekonomického fóra, které probíhá od středy do soboty ve švýcarském Davosu, firmy uvedly, že cena antibiotik neodráží jejích přínosy pro společnost. Průmysl chce za tyto léky více peněz, ale na oplátku slibuje, že bude investovat do výzkumu a zlepší dostupnost antibiotik po celém světě. Informovala o tom televize BBC.
Mezi signatáři jsou giganti jako je GlaxoSmithKline, Merck, Pfizer, či Johnson & Johnson. Výrobci léků zopakovali varování, že svět je uprostřed post-antibiotické éry, kdy roste výskyt neléčitelných infekcí. Může dojít k tomu, že budou ohroženy operace, či léčba rakoviny, závislé na antibiotickém „krytí“. Předpokládá se, že v roce 2050 mikroorganismy, odolné (rezistentní) vůči antibiotikům zabijí 10 miliónů lidí ročně a vyvolají celosvětové náklady ve výši 100 biliónů dolarů ve ztrátě ekonomické výkonnosti.
Více než čtyři desetiletí se neobjevila nová skupina antibiotik proti Gram-negativním bakteriím. V deklaraci se říká, že současné postupy většinou selhávají, přestože do vývoje byly investovány miliardy dolarů. Farmaceutické firmy od výzkumu antibiotik odvádějí jiné nadějnější výzvy, tedy léky, které jim přinesou zaručené zisky. Upozorňují, že žijí z peněz, které utrží za prodané léky, věda a výzkum jsou pouze příslibem budoucnosti. Nová antibiotika se přitom používají obvykle jako prostředek poslední záchrany (kdy nezabírají dosavadní antibiotika), jejich prodeje tedy nejsou tak vysoké, aby se výrobcům vrátily vynaložené náklady.
Ve zprávě pro britskou vládu, navrhuje tým vedený ekonomem Jimem O’Neillem, aby státy přispívaly farmaceutickým firmám určitým paušálem na vývoj nových antibiotik s tím, že náklady na tuto podporu propočítal na částku pohybující se mezi 16-37 miliardami dolarů během následujících deseti let.
Deklarace 85 firem vyzývá vlády, aby se zavázaly hradit a podporovat vývoj a implementaci „transformačních komerčních modelů“, které zlepší uchování nových i stávajících antibiotik, stejně jako vytvoření udržitelného a předvídatelného trhu pro nová léčiva.
„Výzva ke spolupráci na novém obchodním modelu je aktuální. Průmysl je připraven se angažovat spolu s vládami na vzniku alternativních tržních struktur, které zajistí udržitelné investice, nezbytné ke zdolání impozantního technického a vědeckého úkolu, jaký představuje výzkum a vývoj antibiotik,“ prohlásil Pascal Soriot, výkonný ředitel AstraZeneca.
„Hodiny soudného dne klesající účinnosti antibiotik bijí na poplach. V této kritické oblasti se musí najít nové cesty jak podporovat inovace a objevy léků,“ varuje Neil Murray, výkonný ředitel Redx Pharma Plc.
Nutnost mezinárodní spolupráce si uvědomuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). „Rezistence mikrobů přesahuje kapacity jí zvládnout nebo zmírnit na úrovni jakékoli organizace nebo státu,“ míní generální ředitelka Margaret Chanová. WHO nejen volá po nových antimikrobiálních lécích, ale usiluje i o to, aby byly přístupné všem, kteří je potřebují. Také se podílí na opatřeních proti rezistenci na globální úrovni.
-cik-
