Ministerstvo zdravotnictví předkládá vládě pro informaci parametry významné veřejné zakázky „Provozování vrtulníků pro leteckou záchrannou službu“. Předpokládaná hodnota zakázky činí 3.484.454.081. korun bez DPH. Je tedy o 356 miliónů vyšší, než jaká vyplynula ze smlouvy, kterou podepsal v roce 2008 ministr Tomáš Julínek (ODS), jenž si za ni vysloužil trestní oznámení od poslance Jiřího Štětiny (tenkrát kandidoval za Věci veřejné, nyní za Úsvit) a vyšetřování policií. Ta však po dvou letech případ odložila. Ministerstvo pod vedením Svatopluka Němečka (ČSSD) si nechalo vypracovat odborný posudek a ten dospěl k částce ještě o stovky miliónů vyšší. Základní parametry nové zakázky jsou jinak velmi podobné té původní. Armáda i vnitro znovu potvrdily, že nechtějí a nemohou dále rozšiřovat svoji působnost na nová stanoviště. Platnost současné smlouvy o provozování letecké záchranky vyprší s koncem letošního roku. Ministerstvo zdravotnictví si věří, že do té doby stihne naplnit všechny zákonné požadavky pro zdárnou finalizaci veřejné zakázky. Termíny jsou napjaté, pokud ale půjde vše hladce, měla by být nová smlouva uzavřena do 15. prosince.
Letecká záchranná služba je zajištována na 10 výjezdových základnách. Dvě z nich provozuje se svými vrtulníky Armáda ČR (Plzeň) a Police ČR (Praha), zbývajících osm – Ostrava, Olomouc, Brno, Jihlava, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové a Ústí nad Labem – soukromé subjekty Alfa-Helicopter, spol. s.r.o. a DSA a.s. Tento stav platil pro léta 2009 až 2016. Na další provozování letecké záchranky na léta 2017 až 2024 je nutné znovu vypsat veřejnou zakázku. Dvě stanoviště silových rezortů zůstanou beze změny „Dle písemných vyjádření Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra nejsou tyto resorty z kapacitních důvodů schopny zajištovat leteckou záchrannou službu na jiných základnách než na stávajících dvou základnách,“ píše se ve zprávě pro vládu.
Znalci stanovili cenu, nad kterou se tajil dech
Klíčovým a kontroverzním parametrem zakázky je cena. Ministerstvo zdravotnictví si zadalo vypracování znaleckého posudku „ve věci nabídkové ceny zajištění vrtulníků pro leteckou záchrannou službu v České republice, Českému vysokému učení technickému v Praze, Fakultě dopravní, Ústavu letecké dopravy“. Znalecký posudek údajně zohledňuje spotřebu materiálu, spotřebu energie, opravy a udržování, cestovné, ostatní služby, mzdové náklady, odvody do sociálního a zdravotního pojištění, zákonné sociální náklady, dané a poplatky, ostatní provozní náklady, odpis dlouhodobého majetku, státní finanční náklady, daně z příjmu, ziskové marže, kalkulaci cen za držení pohotovosti. Z kalkulace ČVUT vyplynula cena, z níž se zřejmě ministerským úředníkům zatočila hlava: 3,955 miliardy korun bez DPH. To je o více než miliardu více, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená v zadávací dokumentaci (2,944 mld. bez DPH), vypracované ministerstvem pod vedením Tomáše Julínka!
Znalci zřejmě překvapili i vedení současného ministerstva a tak se rozhodlo určit předpokládanou hodnotu zakázky „za pomoci hodnoty stávajícího kontraktu a započtení míry inflace po dobu trvání stávajícího kontraktu. S ohledem na skutečnost, že oblast poskytování letecké záchranné služby není příliš konkurenčním prostředím, rozhodl se zadavatel takto zjištěnou cenu stanovit jako cenu nepřekročitelnou,“ píše se ve zdůvodnění. Jinými slovy k částce, která vyplynula z „Julínkovy“ smlouvy, se připočte inflace. Její výše za rozhodné období byla vypočtena ve výši 360 070 081 korun. Míra inflace za roky 2015 a 2016 byla stanovena předpokladem. Ministerstvo jako zadavatel tedy stanovilo celkovou předpokládanou hodnotu zakázky ve výši 3 484 454 081 korun bez DPH (přičemž DPH ve výši 21% představuje 831 miliónu korun a celková cena včetně DPH činí 4,786 miliardy korun).
Harmonogram je napjatý
Součástí materiálu pro vládu je harmonogram. Vyplývá z něj, že musí všechny kroky klapnout, protože jakékoliv zpoždění by mohlo ohrozit nezbytný cíl – uzavřít smlouvu s provozovateli do konce roku, protože jinak by se od 1. ledna 2017 ocitla letecká záchranka ve vzduchoprázdnu. Nejprve je nutné vládě zakázku oznámit, pak následuje 10 pracovních dnů mezirezortního připomínkového řízení, jeho vypořádání a podle harmonogramu by měla vláda zakázku schválit do 10. února. Od té chvíle do 30 pracovních dnů musí být zveřejněno Oznámení předběžných informací. Protože se jedná o významnou veřejnou zakázku, prodlužuje se se zákonná lhůta 52 dní + dvakrát, čili uchazeči se mohou přihlásit do 1. července. Ministerstvo má na posouzení nabídek 60 dnů, dalších 10 dnů na zpracování rozhodnutí a rázem jsme v polovině září. Pak je třeba počítat s námitkami a připočítat ještě 10 dnů a případným řízením před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, na což je třeba vyčlenit 30 + 30 dnů. A je tu 1. prosinec a nutnost uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem (uchazeči) ještě do Vánoc.
„Velikost zakázky mě nenaplňuje nějakým pocitem štěstí, protože se tam točí moc peněz, což není z pohledu vyhlašovatele příjemný stav, je tam dost rizik,“ povzdechl si před časem pro náš deník si ministr Němeček.
Tomáš Cikrt
