Celkově trpí astmatem osm procent populace. Astma postihuje až 15 procent dětí, výskyt v tomto věku celosvětově stoupá. U malých dětí lékaři ani rodiče na astma mnohdy včas nepomyslí. Také jejich vyšetření je složitější, sdělil ČTK ředitel České iniciativy pro astma profesor Petr Pohunek z pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
„U malých dětí ve věku tři až čtyři roky je těžké provádět spirometrii, která je základním vyšetřením u astmatiků. Při vyšetření špatně spolupracují. Základem je analýza příznaků a anamnestických údajů,“ řekl.
U některých dětí se mohou první astmatické obtíže objevit jen jako opakované virózy či stavy zahlenění. „Často jsou tyto děti opakovaně léčeny antibiotiky nebo i léky na posílení imunity a na astma se vůbec nepomyslí,“ podotkl lékař.
U astmatických dětí jsou obvyklými příznaky častá dušnost, zrychlené dýchání, málo energie, pisklavé zvuky při nádechu a výdechu. Riziko významně zvyšuje alergická zátěž jakéhokoli typu u rodičů, především u matky a alergické projevy u dítěte v podobě astmatického ekzému.
Děti podle Pohunka ohrožuje také tzv. těžké astma. Malé děti mají menší rezervy a při záchvatu dušnosti u nich snáze nastane nedokysličení organismu. U těžkého astmatu v dětském věku navíc záchvaty dušnosti často přicházejí rychle a prudce.
Hodnocení tíže astmatu vychází z toho, zda a jak se astma daří uvést „pod kontrolu“ a jaká léčba k tomu je nutná. Nejtěžší forma astmatu je taková, kdy se potlačení potíží ani při maximální možné léčbě nedaří. Na rozdíl od lehčích forem, s nimiž lze obvykle při pravidelném užívání léků vést normální nebo téměř normální život, nemocný s těžkým astmatem je obvykle významně omezen ve svých aktivitách.
„Dítě může být kvůli těžkému astmatu neschopné školní docházky, má časté záchvaty dušnosti, narušený spánek a je ve vysokém riziku těžkých záchvatů s potřebou hospitalizace a intenzivní péče,“ varoval Pohunek.
Moderní léčba spočívá v pravidelném podávání preventivních léků, které tlumí zánětlivou reakci ve stěně průdušek. Pacienti s těžkým astmatem musejí brát také vysoké dávky inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dalšími přípravky, které vylepšují průchodnost průdušek.
V nejzávažnějších případech se kortikoidy podávají v tabletách. Na rozdíl od inhalační formy mohou při dlouhodobém užívání zpomalit růst dítěte. Pro děti od šesti let věku s některými nejtěžšími formami alergického astmatu je v posledních letech dostupná i velmi účinná biologická léčba, která pomůže jejich stav zlepšit.
-čtk-
