Počty zdravotních sester přímo u pacientů jsou zcela nepřiměřené množství práce, kterou musejí poskytnout. Nemohou se tedy o pacienty starat tak, jak by měly, ukázal průzkum České asociace sester z roku 2013. Obdobná zjištění přinesl průzkum zdravotnických odborů. V roce 2014 v něm 70 procent zdravotníků přiznalo, že kvůli přetěžování nemohou poskytovat takovou péči, jakou by chtěli. Při letošním opakování stouply tyto počty v případě akutní péče na 95 procent a v následné péči dosáhly 100 procent.
Výsledky nejnovějšího průzkumu zveřejní odbory na středeční poradě, na níž chtějí upozornit na nedostatek personálu v nemocnicích premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a ministry zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) a financí Andreje Babiše (ANO). Přijedou odboráři z celé republiky.
Nespokojenost podle odborů vyplývá i z toho, že pracovníci nemají dostatečné finanční ohodnocení. Průměrný plat lékařů ve státních nemocnicích podle zdravotnických statistiků dosáhl letos 62.735 korun, z toho polovina je za přesčasy a služby. Základní plat lékaře tak činí 32.450 korun, sestry 19.680 korun. Průměrný plat zaměstnance státu je 25.880 korun.
Podle zdravotnických statistiků počty lékařů velmi zvolna rostou, počty sester a dalšího zdravotnického personálu se po propadu v roce 2005 drží na zhruba stejné úrovni. V roce 2010 pracovalo v českém zdravotnictví přepočteno na celé úvazky 38.329,97 lékařů a 107.320,7 nelékařů. V roce 2013, z něhož jsou nejnovější dostupná data, to bylo v přepočtu na celé úvazky 47.458,5 lékařů a 107.244,64 sester a dalších nelékařů.
Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové ale jsou přepočty na úvazky zavádějící. Aktuální počty fyzických pracovníků se nepodařilo ministerstvu zdravotnictví zjistit, v průzkumu polovina nemocnic vůbec neodpověděla.
Odboráři ke zveřejněným číslům zatím uvedli jen to, že se snížil počet ošetřujících lůžek v akutní péči, ale vznikla řada nových lůžek následné péče, kde jsou potřeby ošetřujícího personálu vyšší. Počet zdravotnických pracovníků je podle nich daleko nižší, než požaduje vyhláška stanovující jejich nutné minimální počty. Veřejně to prý zdravotnická zařízení nepřiznají, protože nechtějí kvůli tomu skončit. „Řada oddělení už ale omezuje provoz, případně se už i zavírají,“ varovala Žitníková a jako příklad uvedla nemocnici Semily.
Odboráři upozorňují i na problém se zajištěním dostatečného počtu lékařů. Podle zdravotnických statistiků klesly počty lékařů fyzických osob ze 41.262 v roce 2000 na 40.619 v roce 2013. V roce 2000 připadalo na 10.000 obyvatel 40,2 lékaře a na jednoho lékaře 248,8 obyvatel. V roce 2013 bylo na 10.000 obyvatel 36,9 lékaře a na jednoho lékaře 271 obyvatel.
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka sice lékařských úvazků přibývá, také komora má více členů, a na první pohled by se mohlo zdát, že je všechno v pořádku. Přibývají ale nepracující důchodci a přibývá lékařů, kteří sice zůstávají členy stavovské organizace v ČR, ale pracují v zahraničí. Stačí jim být členem komory pouze v jednom ze států EU a využívají té výhody, že v Česku platí nižší členské příspěvky.
„Dále vidíme výrazné stárnutí lékařů, takže zatímco v roce 1995 bylo 10,5 procenta pracujících lékařů starších 60 let, tak v roce 2013 už 22,7 procenta,“ upozornil Kubek. Nepříznivým trendem podle něj je i narůstající feminizace, v současnosti je 58 procent lékařek a 42 procent lékařů. Ve věku do 30 let tvoří lékařky 70 procent.
„Realita všedního dne ukazuje, že některé nemocnice jsou personálně naprosto zdevastovány. Rostou čekací doby na vyšetření i u ambulantních lékařů, protože ani jich není dostatek, a klesá počet soukromých lékařů, takže situace je velmi neutěšená,“ shrnul Kubek s tím, že dalším problémem jsou odchody lékařů. Ročně promuje tisícovka lékařů, z nich 200 do českého zdravotnictví ani nenastoupí a odejdou do ciziny, kam každý rok odchází také 200 zkušených lékařů.
-čtk-
