Dosud byly na českém trhu dostupné dvě vakcíny proti lidským papilomavirům. Zatímco jednu, která chrání proti dvěma nejnebezpečnějším typům HPV, hradí 13letým dívkám pojišťovny, na tu druhou, poskytující obranu i proti genitálním bradavicím, musí rodiče svým dcerám doplácet. Právě druhá zmíněná vakcína chrání proti čtyřem typům papilomavirů a hodí se také pro chlapce, těm ale očkování pojišťovna nehradí. Úplnou novinkou na českém i světovém trhu je očkování proti celkem devíti virům HPV, které zajišťuje více než 90 procentní ochranu proti rakovině děložního čípku, ale i proti dalším chorobám vyskytujícím se jak u žen, tak u mužů.
Rakovina hlavy a krku, anální, vaginální a vulvární karcinom, rakovina penisu či genitální bradavice – to všechno jsou vedle karcinomu děložního čípku choroby, které způsobuje lidský papilomavirus. Celkově HPV zodpovídá za zhruba pět procent nádorových onemocnění, u žen je pak toto číslo ještě vyšší. Vůbec nejčastější choroba, za kterou tyto viry stojí, sice není zhoubná, zato je velmi nepříjemná a vysoce infekční. Jde o genitální bradavice, jejichž výskyt se jen za poslední desetiletí zvýšil čtyřikrát (s výjimkou zemí, kde se plošně očkuje kvadrivalentní vakcínou, jako je Austrálie).
„Infekce lidským papilomavirem v žádném případě nezpůsobuje pouze rakovinu děložního hrdla, i když je to patrně nejzávažnější a nejčastější onemocnění. Může i za řadu dalších nádorových onemocnění, přednádorových stavů i nenádorových chorob u obou pohlaví,“ podotýká Vladimír Dvořák, předseda Sdružení soukromých gynekologů. S HPV se přitom setkají během života čtyři z pěti lidí.
Onemocnění způsobená HPV se přitom zdaleka nemusí vztahovat jen na oblast intimních partií. Jednou takovou chorobou je podle Michala Zábrodského z kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF a FN Motol respirační papilomatóza, což je nemoc projevující se výrůstky na sliznici v oblasti horních cest dýchacích. Ve většině případů sice nejde o chorobu zhoubnou, protože ale postihuje oblast důležitou pro dýchání či hlas a nezřídka se musí řešit chirurgicky, může způsobit změny v hlasovém aparátu. Projevuje se buď u dětí od šesti měsíců, kdy dojde k infekci z genitálií matky při porodu, nebo u dospělých po nákaze při sexu. Choroba naštěstí není příliš častá, v ČR jí trpí několik set lidí, bohužel se ale nedá zcela vyléčit.
Screening jen u rakoviny děložního čípku
Druhou, závažnější chorobou jsou nádory zejména v oblasti hltanu. Ty se projevují pocitem cizího tělesa při polknutí, bolestí při polykání, krvácením z dutiny ústní či nekrotickým zápachem z úst. Pacientů s tímto typem rakoviny přitom hlavně mezi mladými lidmi za poslední dvě desetiletí přibývá, což souvisí právě s promořeností populace HPV. Tyto viry totiž stojí za třemi čtvrtinami nádorů v oblasti mandlí, dále pak mohou až za 90 procent případů karcinomu análního otvoru, 70 procent karcinomů vaginy, 40 procent karcinomu vulvy a 30 procent karcinomu penisu.
Na rozdíl od právě zmíněných onkologických onemocnění máme souvislosti s rakovinou děložního čípku účinnou sekundární prevenci, tedy screening v podobě stěru z děložního hrdla. „Bohužel se v ČR každoročního screeningu účastní jen asi 50 procent žen. Je to sice výrazně lepší než v roce 2000, kdy to bylo 30 procent, ale stále nám ještě 30 procent chybí, abychom byli srovnatelní se světovou špičkou. Pozitivní je, že pojišťovny v roce 2014 začaly adresně zvát na vyšetření ty, kdo screeningové vyšetření v posledních letech neabsolvovali. Zatím odezva nebyla příliš velká, ale celosvětové zkušenosti jsou, že se to rozbíhá pomalu a populace reaguje s určitou latencí,“ vysvětluje Vladimír Dvořák. „Cytologický stěr by podle našeho nejlepšího mínění měl probíhat u každé ženy každý rok. Při cytologické práci se prohlíží statisíce buněk a je to spojeno s určitou možností chyby. Od setkání s virem do vzniku zhoubného nádoru ale uplyne deset a více let, a při každoročním vyšetření máme šanci najít i to, co jsme předtím nepostřehli. Nepomáhají proto projevy dryáčnického byznysu, které konstatují, že screening nefunguje a bylo by lepší nahradit ho nějakou jinou metodou, kterou by bylo nejlépe dělat ženám za peníze,“ upozorňuje primář Jiří Ondruš, prezident sdružení HPV College.
Devítivalentní vakcínu máme jako třetí na světě
Vedle prevence sekundární je samozřejmě ještě lepší se virem vůbec nenakazit. To je možné buď díky úplné sexuální abstinenci, celoživotnímu monogamnímu vztahu, kdy ani jeden z partnerů nikdy nespal s nikým jiným, anebo očkováním. Odborníci přitom poukazují na to, že očkovat lze v každém věku – není tedy pravda, že vakcína je na místě pouze u dospívajících, kteří ještě neměli pohlavní styk.
„Zabránění vstupu infekce do organizmu o více než 90 procent snižuje rozvinutí infekce v karcinom. Když se podíváme na nejčastější karcinomy způsobené lidskými papilomaviry, je jejich naprostá většina způsobena devíti typy, přičemž sedm z nich je vysoce rizikových. Čtyřvalentní vakcína chrání před 70 procenty karcinomu děložního hrdla, nová vakcína má pak účinnost 90 procent. Jde tedy hovořit o nové éře v očkování proti HPV,“ uvádí Vladimír Dvořák. Devítivalentní vakcína se přitom do Česka letos dostala jako do třetího státu na světě – hned po USA a Kanadě.
U dalších typů rakoviny způsobené viry HPV se ochrana čtyřvalentní vakcínou pohybuje mezi 65 až 85 procenty, devítivalentní vakcína pak chrání před 80 až 90 procenty podle typu nádoru. Očkovat přitom lze od devíti let věku u chlapců i dívek, a to i u žen před nebo po zákroku ošetřujícím přednádorový stav cervixu – snižuje se tak totiž riziko recidivy. Vakcína je podle lékařů velmi dobře snášena a nemá více nežádoucích účinků než čtyřvalentní očkování. Očkuje se ve třech dávkách, přičemž jedna přijde zhruba na čtyři tisíce korun. Protože jsme ale první zemí v Evropě, kde je nová vakcína dostupná, nelze ještě podnikat kroky směrem k její úhradě z veřejného zdravotního pojištění. „Snaha o sjednání úhrady bude z mnoha míst, ale jak dlouho to bude trvat, lze obtížně predikovat,“ konstatuje Dvořák.
Rodiče chlapců se o možnostech prevence dozví zřídka
„Věříme, že pokud se využijí obě formy prevence, tedy vakcinace proti HPV a bude se dobře realizovat screening, můžeme se dočkat toho, že karcinom děložního hrdla téměř zcela vymizí z České republiky i jiných zemí,“ dodává Vladimír Dvořák. Bohužel, jak upozorňuje i primář Ondruš, naráží u nás očkování na odpor jeho odmítačů. „Skrývá se to za nesmírně rozlehlým souborem nashromážděných gulášových informací, které se objevují i v knihách, které si ženy rády čtou. Dočtou se tam, že celé očkování je škodlivé, nebezpečné a že na to děti umírají. Všechna tato tvrzení jsou vedena ziskuchtivými motivy a z našeho nejhlubšího přesvědčení jsou nepravdivá. Je jisté, že jsou někteří lidé, kteří nemohou být očkováni, protože mají choroby, které jim to neumožňují. Pro naprostou většinu obyvatel je ale očkování řešením, které předchází drastickým důsledkům,“ podtrhuje Jiří Ondruš.
HPV College se proto vyzývá lékaře, aby osvětu o prevenci šířili mezi veřejností. Zejména co se týče chlapců a mužů, totiž povědomí o možnosti očkovat se proti HPV, tedy proti rakovině penisu, hlavy a krku či genitálním bradavicím, není ani mezi lékaři příliš velké a nabízejí ho pacientům zřídka.
„Velmi úzce spolupracujeme s praktickými pediatry v rámci naší aktivity Prevence zhoubných onemocnění začíná již v dětství, takže by se informace měla dostat k matkám obou dvou pohlaví. Klíč v informovanosti je tedy u pediatrů, kde by se také mělo o vakcinaci uvažovat,“ podotýká docentka Petra Tesařová z onkologické kliniky 1. LF a VFN. Podle Vladimíra Dvořáka ovšem v současnosti bývají informováni rodiče dívek, ale málokdo informuje rodiče chlapců. „Hitem České republiky je, že mezi muži a hochy jsou očkováni zejména synové gynekologů, gynekologové a jejich přátelé. To je realita. Když Česká onkologická společnost edukuje pediatry, myslím si, že podobně by měla edukace směřovat i k praktickým lékařům. Ti by se měli zaměřovat na ty, kdo už nejsou děti, ale pro které je také očkování vhodné. Protože ale mají praktici obrovské spektrum problémů, které musí řešit, není u nich HPV ještě zcela etablováno,“ uzavírá šéf Sdružení soukromých gynekologů.
Zatímco celosvětově výskyt rakoviny děložního čípku stoupá (v roce 2012 bylo zaznamenáno více než půl milionu nových případů a 266 tisíc úmrtí), v ČR se v posledních letech díky screeningu výskyt tohoto onemocnění mírně snižuje (v roce 2011 u nás bylo diagnostikováno 1023 žen, 399 nemoci podlehlo). Ročně je přitom provedeno 13 tisíc konizací, tedy operací na děložním hrdle, kterými se ošetřují přednádorové stavy.
Michaela Koubová
