Návrh rozpočtu ministerstva zdravotnictví na příští rok prošel poslaneckým výborem pro zdravotnictví bez jediné připomínky. Výbor ve středu odhlasoval také usnesení k předložení poslaneckého návrhu na to, aby zdravotní pojišťovny mohly investovat do kapitálu svých dceřiných společností. Poslanci kritizovali, že část programů financovaných z peněz Evropské unie, je v gesci ministerstva pro místní rozvoj.
Členové sněmovního výboru pro zdravotnictví ve středu projednali návrh rozpočtu ministerstva zdravotnictví na rok 2025. Návrh, který počítá s celkovými příjmy ve výši 7 359 600 480 korun a výdaji 17 628 041 707 korun, schválili bez jakékoliv diskuse.
Dalším bodem jednání byla poslanecká novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jak uvedl místopředseda výboru, spoluautor návrhu novely a předseda Správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL), zdravotní pojišťovny v tuto chvíli nemohou ve společnostech, v nichž mají majetkovou účast, navyšovat v případě potřeby základní kapitál. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.) by měla umožnit navyšování kapitálu dceřiných firem z provozního fondu mateřské pojišťovny. Impuls dala podle Philippa žádost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která potřebuje mít možnost zvyšovat základní kapitál své dceřiné firmy Pojišťovna VZP. Ta se původně zaměřovala pouze na cestovní pojištění a zdravotní pojištění cizinců. Postupně se ale její působnost rozšířila a objemy poskytnutých služeb rostou, což vyžaduje i vyšší kapitál.
Poslanci odhlasovali návrh usnesení, v němž by se zdravotním pojišťovnám mělo navyšování kapitálu jejich dcer umožnit a odstranit tak jejich diskriminaci ve srovnání s jinými pojišťovnami. Novela zákona, pokud bude přijata, se promítne i do změn zákonů o VZP a o zdravotních pojišťovnách.
Hrozí zpoždění a posunutí termínů
Zásadní podíl na výdajích rozpočtu ministerstva zdravotnictví na příští rok mají podle návrhu mít výdaje financované v rámci programů Evropské unie. Z rozpočtu EU má být příští rok rezortu ministerstva přiděleno 7,2 miliardy korun, k tomu asi 624 milionů přidá na financování projektů český stát.
Hlavní část z oněch zhruba sedm miliard korun bude realizována v rámci Národního plánu obnovy (NPO). Rezort zdravotnictví má z celkové částky NPO ve výši zhruba 179 miliard korun přiděleno celkem 12,3 miliardy korun, z toho 9,6 miliardy představují prostředky z EU. Ředitelka odboru Evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví Kateřina Grygarová ve své zprávě pro parlamentní výbor uvedla, že čerpání prostředků z Národního fondu obnovy musí skončit v polovině roku 2026 a jako riziko naplnění cílů plánu označila čas. Rozsah projektů, měřeno objemem stavebních prací, je podle ní obrovský, takže se může kdykoliv stát, že dojde ke zpoždění. „Aktuálně máme hlášené zpoždění v případě Masarykova onkologického ústavu a výstavby Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Aktuálně vykazované zpoždění u obou projektů představuje zhruba dva měsíce,“ uvedla Grygarová s tím, že zmíněné zpoždění nebude mít zásadní vliv na naplňování NPO.
Další věcí je, že dochází ke zkreslení reálného čerpání prostředků tím, že vedle zálohového financování se uplatňuje také zpětné financování, kdy dotace je vyplacena se zpožděním několika měsíců. „Proto čerpání expost zkresluje reálné čerpání k určitému datu,“ uvedla Grygarová.
Dalším programem, spolufinancovaným z rozpočtu EU, je Integrovaný regionální operační program (IROP), který je v gesci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstvo zdravotnictví dodává podle ředitelky Grygarové pouze podklady a věcné zaměření. „Na rozdíl od Národního plánu obnovy, které spravujeme včetně žádostí my jako resort zdravotnictví, je tento program v gesci ministerstva pro místní rozvoj,“ podtrhla ředitelka odboru ministerstva zdravotnictví. Z celkové alokace bylo zatím podle ní vyčerpáno pouze 143 milionů korun. Je to ale dáno tím, že největší výzvy byly či ještě budou vypsány v letošním roce. Poslední výzva s celkovou alokací 3,8 miliardy korun na vznik a modernizaci urgentních příjmů je plánována na letošní prosinec. Výzva bude vypsána pro všechny regiony včetně Prahy a příjem žádostí by měl být spuštěn 13. ledna příštího roku. Termíny se ale, upozornila Grygarová, mohou s ohledem na připomínkové řízení posunout.
Dvojí gesce problémem?
Diskuse se stočila i k výše zmíněné dvojí gesci. „Myslím si, že není principiálně úplně dobře, že se některé programy administrují přes ministerstvo pro místní rozvoj. Myslím, že by bylo lepší, kdyby bylo všechno v gesci ministerstva zdravotnictví a vše se dělalo tam,“ uvedla po vystoupení ředitelky odboru Evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví Kateřiny Grygarové předsedkyně výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš.
„V rámci zdravotnictví se vždy vše vyčerpalo. Takže předpokládáme, že bude čerpání na sto procent,“ reagovala Grygarová na námitku z pléna výboru, že rozdělení gesce je důvodem nízkého čerpání fondů. Své očekávání odůvodnila tím, že projekty běží, příjemci si je předfinancovávají z vlastních zdrojů a dotace na ně budou přiděleny zpětně.
Ivana Pečinková
