Jak velký vliv má politika na ekonomiku, je často předmětem dohadů i odborných ekonomických článků. Laici i experti nyní mohou v přímém přenosu sledovat, jak zatím neoficiální politický tah doslova zamával akciemi farmaceutických společností. Pfizer, Novo Nordisk, Eli Lilly a další farmaceutičtí giganti zažívají celé měsíce nevídaný propad své tržní hodnoty. Důvod? Nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump řekl, kdo obsadí křeslo ministra zdravotnictví v jeho vznikající administrativě. Šéfem tohoto rezortu se má stát Robert F. Kennedy mladší, syn někdejšího kandidáta na šéfa Bílého domu, jehož život byl ukončen rukou atentátníka. List Financial Times vysvětluje, proč jde o velmi kontroverzní osobu.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump nečeká na svou inauguraci, která se bude konat v lednu příštího roku, a již dává hlasitě najevo, koho si přeje za členy své příští administrativy. Jedním z jeho nominantů Robert F. Kennedy, syn někdejšího kandidáta na amerického prezidenta. Kennedy se má stát federálním ministrem zdravotnictví.
A je nutné říci, že jde o velmi kontroverzního kandidáta. Co je kontroverzního na jméně Kennedy, říkáte si? Samo o sobě nic, ovšem Robert F. Kennedy je proslulý svými skutečně „osobitými“ názory na řadu důležitých zdravotnických otázek.
Konec tlaku farmaceutických firem, holedbá se Trump
Kennedy například zpochybňoval pandemii viru SARS-CoV-2 a onemocnění Covid-19, které tento virus způsobuje, včetně účinnosti, a především bezpečnosti vakcín, jež byly a jsou jako ochrana před tímto virem podávány. Kennedy se v minulosti netajil ani svými „teoriemi“ kolem viru HIV, stejně tak nešetřil kritikou na adresu farmaceutických společností.
A byly to právě akcie farmafirem, které zažily vskutku velký sešup poté, co se Trump Kennedym „pochlubil“. Společnosti jako Moderna a BioNTech, ale také Novo Nordisk, Eli Lilly nebo Pfizer v bezprostřední reakci na Kennedyho odepsaly (v některých případech) i více než pět procent své tržní hodnoty.
Zpočátku se zdálo, že pokles se bude týkat jen akcií farmaceutických společností, které podstatnou část svého byznysu dělají ve Spojených státech, ovšem koncem minulého týdne se propadly také akce evropských farmaceutických společností jako Sanofi nebo GlaxoSmitKline, upozornil britský list Financial Times.
„Američané byli příliš dlouho drceni tlakem potravinářského a farmaceutického komplexu, jejichž firmy se zabývaly především obelháváním a dezinformacemi, pokud šlo o veřejné zdraví,“ cituje list Financial Times zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Dopad na farmasektor? Těžko říct
Investiční ředitel společnosti AJ Bell Russ Mould pro britskou BBC uvedl, že nominace Kennedyho do křesla ministra zdravotnictví investory doslova vystrašila, ačkoli prý není jasné, k jakým činům nová administrativa skutečně přistoupí a zda naplní obavy, které nyní na trzích vzbuzuje.
„Je opravdu velmi těžké posoudit dopad na farmaceutický sektor v tuto chvíli. Každopádně se dá říci, že budeme nějakou dobu žít ve velké nejistotě,“ uvedl Mould pro BBC. Přitom v případě amerického ministra zdravotnictví nejde jen o kontroverzní názory na vakcíny či šíření nakažlivých onemocnění, ale zdravotnický rezort má také pod palcem řadu regulatorních institucí, které mají vliv na to, které léky a vakcíny budou moci vstupovat na americký trh.
Úřadování Roberta F. Kennedyho tak může mít mnohem horší důsledky pro farmaceutický sektor působící na americkém trhu, než pouhé oslabení akcií farmaceutických společností. Kennedy bude mít přímý vliv na obsazení úřadů jako například Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), jenž má konečné slovo při schvalování či neschvalování léčivých přípravků.
Zdeňka Musilová
