Ambulantním specialistům se během intenzivních jednání, která vyústila v memorandum se zdravotními pojišťovnami, povedlo vybojovat navýšení úhrad na úroveň jiných segmentů včetně dorovnání za rok 2024. Více peněz mají dostat všichni, kteří naplní dané penzum nových pacientů a požadovaný rozsah ordinačních hodin. Celkem takto bude rozděleno navíc zhruba 750 milionů korun z rezerv zdravotních pojišťoven. Ambulantní specialisté ale vedle korektního přístupu ministerstva kvitují i novinku v podobě zveřejňování dat, která mají být pokladem při dohodovacím řízení. Právě jejich absence byla podle nich jedním z důvodů nedohod.
Kde by mělo docházet k navyšování úhrad, na němž se ambulantní specialisté s plátci domluvili? „Nejde o odbornosti ani regiony, ale o velikost úvazku, tedy o na platbách zdravotních pojišťoven plně dependentní ambulance. Protože už nešlo měnit samotnou vyhlášku, šli jsme cestou využití stávajících typů bonifikací, které ambulantní specialisté znají. Dosažená dohoda je, samozřejmě, kompromisem, rozsahem získané částky se ale dostáváme na úroveň úhrad ostatních segmentů se zpětným dorovnáním i za rok 2024. Nikdo nám tak nemůže vyčíst, že bychom někoho abnormálním růstem poškodili,“ řekl ZD předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Na základě memoranda, které uzavřeli ambulantní specialisté s plátci minulý čtvrtek, by tak měly být uzavřeny úhradové dodatky ohledně bonifikací. Ty by měly obnášet navýšenou hodnotu bodu v případě, že poskytovatel v hodnoceném období ošetří alespoň 10 procent pojištěnců nebo u operačních oborů alespoň 15 procent pojištěnců, u nichž v předchozích třech kalendářních letech nevykázal zdravotní pojišťovně žádný výkon, a zároveň splňuje podmínku rozsahu a rozložení ordinačních hodin. Specialisté, kteří podmínku splní, dostanou navýšení hodnoty bodu o tři haléře a hodnoty koeficientu o tři procenta.
„Podle statistik, které máme k dispozici, novou podmínku 10/15 procent (nových pojištěnců, pozn. red.) plní cca 90 procent z nás (původní 5/10, která zůstává také v platnosti, plníme prakticky všichni). Platí tedy, že valná většina z nás dosáhne zvýšení úhrady, přitom nebude muset dělat nic jinak. Zbytek si, samozřejmě, poměr počtu „starších“ a „nových“ pacientů bude muset ohlídat,“ uvádí Sdružení ambulantních specialistů (SAS) ve svém listopadovém Zpravodaji.
Součástí domluvy s ministerstvem je také změna ve stanovení předběžných měsíčních úhrad. Ty nakonec budou na úrovni dvanáctiny konečných úhrad roku 2023 a zůstanou tak na podobném principu jako v minulých letech. Podle úhradové vyhlášky totiž měly být zálohy výsledkem odhadu zdravotních pojišťoven, kolik předpokládají, že ambulantnímu specialistovi za rok 2025 zaplatí. Aby bylo jasné, jak má nově výpočet vypadat, vydá Ministerstvo zdravotnictví k věci metodický pokyn.
Mohlo by vás zajímat
Díky těmto dohodám ambulantní specialisté odvolali plánované dvoudenní zavření ambulancí, k němuž vyzvali v polovině října ve chvíli, kdy začalo být zřejmé, že ministerstvo nezohlednilo jejich připomínky v úhradové vyhlášce. Na začátku vyjednávání bylo cílem upravit samotnou vyhlášku, což se stalo u praktických lékařů, u ambulantních specialistů už ale bylo na změnu vyhlášky pozdě, a tak se půjde cestou úhradových dodatků.
„Jednání byla opravdu náročná. Celkem jsme se sešli s ministrem pětkrát a jednání mimo korespondenci trvalo cca 15 hodin. Celý průběh bych hodnotil jako korektní. V rozhodující fázi zahrála pozitivní roli v odvrácení nedohody VZP. Jsme rádi, že se pak k původní VZP, ČPZP, OZP a ZPMV přidaly skoro všechny ostatní zdravotní pojišťovny,“ konstatuje Jojko.
Pod memorandem jsou přitom podepsány všechny pojišťovny s výjimkou Vojenské zdravotní pojišťovny, která s ním také souhlasí, ale chce k oficiálnímu připojení souhlas své správní rady.
Cílem nebyl protest, ale zlepšení podmínek
Nutno ovšem zdůraznit, že jde o kompromisní řešení a řadu připomínek se ambulantním specialistům prosadit nepovedlo (o jejich výtkách k úhradové vyhlášce jsme psali například zde či zde).
„Za problematický s ohledem na odhad nárůstu cen léků považujeme limit regulací za jejich předpis (jen 110 procent). I to jsme chtěli změnit. Dále o tom budeme vyjednávat se zdravotními pojišťovnami. Dle jejich údajů jde ale o reakci na letošní velkou akceleraci výdajů právě na léky, která není vysvětlitelná jen změnou jejich cen nebo např. indikačních kritérií,“ píše Sdružení ambulantních specialistů ve Zpravodaji.
Sdružení se nelíbí ani tlak ministerstva na prodloužení ordinační doby na 35 hodin. „Od tlaku na zrušení této bonifikace jsme ale ustoupili ve chvíli, kdy jsme zjistili, že podmínky této nové bonifikace nyní plní (a zdravotní pojišťovny jsou přesvědčeny, že to tak z valné většiny zůstane) tak málo ambulantních specialistů, že zrušením bonifikace bychom nezískali žádné solidní peníze použitelné jinde a jen bychom dotčeným ambulantním specialistům ublížili,“ poukazuje SAS. Připomeňme, že v memorandu domluvené bonifikace jsou určeny pro ty specialisty, kteří poskytují alespoň 30 ordinačních hodin rozložených do pěti pracovních dnů týdně, případně alespoň 24 ordinačních hodin rozložených do čtyř pracovních dnů týdně u operačních odborností.
Každopádně má Sdružení ambulantních specialistů připravené i další kroky, které ale v tuto chvíli ještě nechce zveřejňovat. „Naším cílem nebyl sám protest, ale zlepšení postavení našich ambulancí a námi poskytované péče, přičemž to, co jsme vyjednali, je jen střípek z toho, co ještě potřebujeme získat a k čemu potřebujeme tzv. veřejnou podporu. To vše bychom neuváženým postupem nejspíše zcela ztratili,“ podtrhávají ambulantní specialisté.
Centroví pacienti by neměli mít přednost před necentrovými
Co ovšem Sdružení ambulantních specialistů velmi vítá, je to, že se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo zveřejňovat data, která mají pomoci při jednáních v rámci dohodovacího řízení. Záměr oznámilo v pátek s tím, že k uvolňování dat bude docházet postupně do pololetí příštího roku (více jsme psali zde).
„Zveřejňování dat potřebných pro rozhodování v rámci dohodovacího řízení vítáme. Osobně mám za to, že jejich absence je jedním z důvodů nedohod v poslední době. Tedy mimo velkou aktivitu ministerstva zdravotnictví, kdy svými preferencemi zejména v posledním roce de facto dohodovací řízení zablokovalo. Mimo to je, myslím, nezbytné, aby proběhla jasná, nejlépe širší společenská diskuse na téma, co má a co nemá mít v úhradách přednost. V minulých několika letech jsme se vždycky na začátku dohodovacího řízení dověděli, že např. centrová léčba je „mandatorní výdaj“, který někdo naplánoval a na který se nesahá, přičemž peníze na něj se ukrojí i z naší péče, nebo ji přinejmenším omezí, ještě před zahájením dohodovacího řízení, ať s tím my nebo naši pacienti souhlasí, nebo ne. Přitom naši „necentroví“ pacienti nemusí být o nic méně vážně nemocní, než ti „centroví“, ale v rámci dohodovacího řízení jsou odsunuti na druhou kolej – „centroví“ jsou přeci mandatorní a „necentroví“ ne,“ pozastavuje se Zorjan Jojko.
Pro představu – na segment ambulantní specializované péče má jít v letošním roce necelých 42 miliard (z toho i zde jdou téměř čtyři miliardy na centrové léky), zatímco pouze na centrové léky v lůžkové péči putuje 36 miliard z téměř půl bilionu korun, který na zdravotní péči rozdělujeme. Rozjet diskuzi v této oblasti by měla pomoci právě ministerstvem chystaná data, která budou zahrnovat také ceny a objemy centrových léků.
Zároveň je podle Jojka nezbytná restrukturalizace nemocniční péče. O tu se už letos snaží VZP v rámci diskuzí o rámcových smlouvách na dalších pět let, jak ale přiznává ředitel Zdeněk Kabátek, je debata s nemocnicemi těžší, než pojišťovna očekávala (psali jsme zde). I tady, stejně jako v dohodovacím řízení, by ale mohla pomoci právě data, která chce ministerstvo zveřejňovat. Půjde mimo jiné o základní sazby konkrétních nemocnic, kdy si každý bude moci vyhledat, kolik přesně jaká nemocnice dostává od které zdravotní pojišťovny (data o tom, kolik se kde provádí výkonů a případně vybrané kvalitativní ukazatele jsou k dispozici již dnes na NZIP).
„Peníze by měly být tam, kde je pacient, ne prázdná postel nebo čekající personál. Aby se dalo zabránit zbytečným hospitalizacím, respektive aby vše, co lze řešit ambulantně, tak řešeno bylo. To dnes, bohužel, neplatí, a znamená to zcela zbytečně prodražení péče,“ uzavírá Jojko.
Michaela Koubová
