Screeningové programy se rozšiřují, posouvají se na novou úroveň, daří se do nich zapojovat více lidí a díky lepší práci s daty se postupně také zkracují čekací doby. Na těchto pozitivních závěrech se shodli řečníci prvního bloku nedávného 9. ročníku konference PREVON zaměřené na screeningové a preventivní programy, kterou pořádal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Význam elektronizace pro oblast prevence zdůraznil ve svém úvodním vystoupení ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„V oblasti screeningových programů jsme letos udělali řadu změn, které screeningy posouvají na novou úroveň – a to nejen v rámci České republiky, ale i v Evropské unii,“ řekl na úvod konference Válek. Mezi úspěchy jmenoval zahájení programu včasného záchytu karcinomu prostaty, jehož se účastní již 35 tisíc mužů (a který odhalil nádor i u ministra Válka, což ale zveřejnil až po konferenci PREVON – pozn. red.), nebo to, že bude od ledna spuštěn pilotní program screeningu výdutě břišní aorty. „Jde o smrtelné onemocnění, které je ale při včasném záchytu poměrně dobře léčitelné – dnes i intervenčně radiologicky – s minimální mortalitou. Proto si myslím, že jde o pilotní program velmi užitečný,“ podotkl ministr.
Program časného záchytu karcinomu prostaty na konferenci podrobněji popsal přednosta Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Roman Zachoval. Vyjádřil radost z výrazně narůstající ochoty českých mužů nechat se v rámci tohoto screeningu vyšetřit. Připisuje ji do značné míry pokroku medicíny a z ní plynoucímu zjednodušení vyšetřovacích metod. „Screening je založený na pouhém odběru PSA (prostatický specifický antigen – pozn. red.). Dříve jsme byli povinni provádět kompletní urologické vyšetření, včetně vyšetření per rectum, což spoustu mužů odrazovalo,“ vysvětlil Zachoval. Pochválil také spolupráci s praktiky s tím, že 98 procent mužů do screeningového programu poslali právě praktičtí lékaři. Prostor pro zlepšení vidí Zachoval v personálních kapacitách – ne v každém okrese totiž dnes působí akreditovaný ambulantní urolog.
Miliarda do vybavení, snaha o snížení čekacích dob
Ministr Válek mluvil také o užitečnosti screeningu karcinomu plic a zmínil při tom zajímavý aspekt. „Jako vedlejší efekt tohoto screeningu se objevil záchyt CHOPN a záchyt plicních fibróz. A my nyní vyhodnocujeme, jak s tím naložíme dál. Jako radiolog si myslím, že by to mohlo být velmi zajímavé, protože již byl představen nový přístroj, který umožňuje vyšetření hrudníku v několika vteřinách s nižší dávkou než u sumačního snímku plic, a to aniž by se snížila kvalita,“ upozornil. Krom chvály na stávající a dobře fungující screeningové programy ministr připomněl i dva nové programy pro děti, které byly spuštěny v letošním roce – screening spinální svalové atrofie a prevence závažných poruch imunity v rámci novorozeneckého laboratorního screeningu.
Válek na konferenci také označil za prioritu v prevenci nasazení špičkových technologií – hardwaru i softwaru. Mezery ale ministr zdravotnictví vidí v pokrytí populačních onkologických screeningů. „Evidujeme řadu problémů s kapacitami na kolonoskopická vyšetření, proto odbor evropských fondů a investic vytvořil dotační program na posílení vybavení kolonoskopických pracovišť. Myslím, že jsme uvolnili částku blízkou jedné miliardě, a chceme, aby se na všechna screeningová pracoviště dostalo opravdu kvalitní vybavení,“ řekl.
Ministerstvo se podle něj snaží i o snížení čekacích dob na screeningová vyšetření. „Díky tomu, že jsme propojili databáze s pojišťovnami a ministerstvem práce a sociálních věcí, se dnes již dokážeme v datech dostat nejen na úroveň krajů a okresů, ale už i na úroveň měst a městských částí. ÚZIS tak dokáže zjistit, proč je v některých oblastech delší čekací doba na screeningová vyšetření – jestli je to dáno lokální strukturou tamních obyvatel, nebo třeba tím, že je screeningové pracoviště tak špatně dostupné, že se tam nedá dostat hromadnou dopravou,“ vysvětlil ministr, jak se zlepšily možnosti monitoringu situace, na něž se resort snaží navázat i provedením kýžených změn.
V přednášce věnované hodnocení screeningových programů a jejich zlepšování upozornil na výrazné rozdíly v kapacitním a přístrojovém pokrytí mamografického screeningu v jednotlivých tuzemských okresech i v samotných centrech také vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů ÚZIS a vědecký vedoucí Národního screeningového centra Ondřej Májek. „Drtivá většina center splňuje kritéria objednací doby uvedená v Doporučeném standardu, tedy 8 týdnů. Přesto se místně může prodloužení čekací doby vyskytnout, což pečlivě sledujeme,“ řekl a k možnostem řešení dodal: „Tam, kde je to zdůvodněné, by dávalo smysl poskytnout nové mamografické místo, byť třeba s využitím teleradiologie a vzdáleného čtení – tedy sdílených personálních kapacit mezi centry.“
Všechny informace na jednom místě
Řečníci na konferenci také opakovaně zdůrazňovali, jak se screeningové programy dlouhodobě mimořádně vyplácejí nejen zdravotně, ale i ekonomicky. „Nesmíme se bát hodnotit efektivitu našich postupů, protože jsme v řadě případů zbytečně opatrní a zbytečně hrajeme na city. Když ale vezmeme tvrdá data, zjistíme, že pro stát je daleko lepší intenzivně investovat do screeningů a do efektivní a drahé léčby, která člověka vrátí do řekněme původního stavu,“ uvedl ministr zdravotnictví Válek s tím, že pokud se člověk po úspěšné léčbě vrátí do pracovního procesu a platí daně, často se tím za jediný rok zaplatí cena jeho léčby.
V této souvislosti také zmínil, že Národní screeningové centrum již vytvořilo metodiku HTA (hodnocení zdravotnických technologií – pozn. red.) analýz, která byla konzultována se zástupci zdravotních pojišťoven a aktuálně je ve fázi procesu certifikace. „Díky certifikované HTA analýze odpadnou emoční debaty a rozhodovat budou apolitická data a fakta,“ řekl ministr. Na konferenci také upozornil na to, že díky schválené novele zákona o elektronizaci zdravotnictví se v budoucnu dostane k datům o screeningu každý praktický lékař a že resort začal vyvíjet informační systém pro screening PREV-IS, jehož součástí bude mimo jiné i centrální systém rezervací na screeningová vyšetření, který bude zároveň k dispozici i prostřednictvím aplikace EZkarta.
O pozitivním dopadu elektronizace mluvil ve svém vystoupení také vedoucí Národního screeningového centra Karel Hejduk. „Důležité je akcentovat aktivní zapojení občana a zvýšení jeho zainteresovanosti do péče o vlastní zdraví a do prevence. A elektronizace by měla napomoci zvýšení efektivity zdravotního systému a zvýšení kvality a dostupnosti,“ řekl Hájek. Vyjádřil se také ke zprovoznění centrálního rezervačního systému screeningových programů, o němž mluvil i Válek. „Aktuální stav je takový, že pacienta informuje praktický lékař. Pacient, který má přístup k internetu, použije vyhledávače a může si najít webové stránky screeningových programů i kontakty na centra. My to ale chceme povýšit na stav, kdy pacient bude mít na jednom místě informace o dostupnosti všech screeningových center. A centra budou mít prostřednictvím centrálního rezervačního systému povinnost nabízet pacientům volné termíny,“ uzavřel Hejduk.
Jakub Němec
Foto: ÚZIS
