Bezpečný sex není jen o kondomech. Možnosti prevence přibývají

Žijeme v tom nejlepším věku, alespoň co se týká prevence sexuálně přenosných onemocnění. Kondomy jsou v současnosti jednou z řady existujících možností, jak snížit riziko nákazy. Od bariérové ochrany, přes vakcíny, pre-expoziční profylaxi v podobě léků až po domácí testy, které lze použít i bez návštěvy zdravotnického zařízení. Avšak ne pro všechny jsou dostupné, výraznou bariérou může být jejich cena.

Sexuální zdraví je stále spojené s určitou dávkou studu nebo dokonce stigmatu, o to důležitější jsou různé nástroje prevence. Americký magazín Vox.com podrobněji rozebírá, jak se v poslední letech rozšířily možnosti, jak bránit šíření nejen HIV, ale také syfilis, HPV, žloutenky typu B, mpox či kapavky nebo chlamydií: “Bariérové ochrany, jako jsou vnější či vnitřní kondomy (vedle kondomů, které se navlékají na penis, existují také takové, které se vkládají do vaginy, pozn. red.), jsou stále nejlepším (a obvykle nejlevnějším) způsobem, jak se chránit před pohlavně přenosnými nemocemi. Pokud ale očekáváte sex bez kondomu, nyní existuje mnoho dalších způsobů, jak zabránit nákaze.”

Očkování i pre-expoziční profylaxe

K dispozici je hned několik očkovacích látek, které mimo jiné chrání i před pohlavně přenosnými nemocemi. Od očkování proti hepatitidě typu B, které je v Česku zařazené mezi rutinní očkování dětí, HPV, jenž je u nás obdobně jako v jiných vyspělých zemích k dispozici pro dívky i chlapce, tak poměrně nově také očkování proti mpox. To je v Česku dostupné, ale nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, pro osoby s více sexuálními partnery, včetně těch, kteří poskytují sexuální služby, muže mající sex s muži užívající pre-expoziční profylaxi proti HIV, osoby žijící s HIV pozitivním partnerem či partnerkou, a také pro ty, kterým bylo v posledních 6 měsících diagnostikováno sexuálně přenosné onemocnění.

Důležitou součástí prevence je také pre-expoziční a post-expoziční profylaxe, neboli užívání léků s cílem zabránit nákaze. Prevence HIV existuje v několika formách: jako denní perorální léčivo nebo injekce jednou za dva měsíce, oboje se užívá před sexem (pre-expoziční profylaxe), nebo do 72 hodin po nechráněném styku (post-expoziční profylaxe). Další významný průlom je v tomto ohledu blízko, a to injekce léku lenacapavir, která se podává pouze dvakrát ročně. Nedávná studie prokázala její vysokou spolehlivost u mladých žen a další studie probíhají. V USA by pak tato možnost měla být dostupná do konce příštího roku.

Jak popisuje Vox.com, profylaxe je také možná před nákazou syfilis, kapavky a chlamydiemi v podobě tzv. Doxy PEP, neboli podávání antibiotika doxycyklin: “U Doxy PEP bylo prokázáno snížení rizika nákazy některými bakteriálními sexuálně přenosnými onemocněními pro gaye, bisexuály a další muže, kteří mají sex s muži, a transgender ženy s vyšším rizikem pohlavně přenosných onemocnění (specificky syfilis, chlamydie a v některých studiích také kapavka),” shrnuje na svém webu Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) s tím, že tato metoda může nejen zlepšit zdraví některých pacientů, které více ohrožuje nákaza, ale také se stát jedním z nástrojů boje proti šíření těchto infekcí v USA.

Domácí testování, ale jen pro někoho

Rozšiřují se také možnosti testování, včetně testů, které lze použít doma, bez nutnosti návštěvy zdravotnického zařízení. Právě ta může být pro řadu lidí bariérou. Pokud se vůbec nechají otestovat, už ne všichni jsou ochotní čekat na výsledky několik dnů nebo dokonce týdnů a po skončení léčby opět přijít na další kontrolní test. “Řada nových testovacích metod umožňuje klinikám získat výsledky už během několika hodin. Jakmile je začnou ve větším množství používat polikliniky a pohotovosti, bude pro lidi mnohem snazší dostat výsledek testu už během jedné návštěvy zdravotnického zařízení. Doufejme, že se tak sníží počet osob, kterým je stanovena diagnóza, ale neléčí se,” popisuje Vox.com.

Pokrok přichází i v domácích možnostech testování, kdy americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil pro domácí použití několik testů na syfilis, chlamydie a kapavku. Testy na HIV pro domácí použití pak byly v USA schváleny už před deseti lety, nicméně v případě pozitivního výsledku vyžadují následné testování ve zdravotnickém zařízení. Na americkém trhu jsou také domácí testy na žloutenky typu B a C i další onemocnění, kterým chybí schválení FDA. “Neexistují žádné pevné mantinely ohledně kvality těchto testů. Testy sice musí fungovat, ale nejsem si jistá, zda jsou zákazníci plně informováni, když na sociálních sítích uvidí test. Je dobrý? Je špatný?,” upozorňuje Elizabeth Finley, ředitelka pro komunikaci a programy v Národní koalici ředitelů zdravotních středisek pro sexuálně přenosné nemoci.

I proto je důležité, aby součástí “balíčku domácích testů” byly také informace s tím, kam se obrátit, pokud test bude pozitivní, a jak se dostat k odpovídající léčbě. Neschválený test také může v určitém procentu případů dávat falešně pozitivní či falešně negativní výsledky. Na druhé straně právě (certifikované) domácí testy, jak připomíná Vox.com, nejen posilují pocit autonomie lidí a pomáhají snižovat nepříjemné stigma, ale také můžou být užitečným nástrojem v době, kdy se řada zdravotnických zařízení potýká s nedostatkem personálu.

Ludmila Hamplová