Ambulantním specialistům pomalu začíná docházet trpělivost s tím, jak se vyvíjí nastavení úhrad za jejich péči. Pokud úhradová vyhláška začne platit v současné podobě, přistoupí lékaři k protestům. Vedle možného protestního uzavření ordinací na jeden či více dní je dost možné, že ambulantní specialisté omezí ordinační dobu. Častější zřejmě bude také situace, že pokud se pacienti budou chtít k péči dostat, budou muset sáhnout do vlastní peněženky.
Jak opakovaně informujeme ve Zdravotnickém deníku, ambulantní specialisté jsou segmentem, který dopadl asi nejhůře už v úhradové vyhlášce pro tento rok. A v tuto chvíli to vypadá, že pro rok příští na tom budou ještě o dost hůře.
Podle Sdružení ambulantních specialistů (SAS) návrh vyhlášky znamená snížení hodnoty bodu proti roku 2024 pro všechny ambulantní specialisty, většinou o zhruba osm procent, což pro některé bude znamenat meziročně pokles jednotkové ceny práce až o dvě procenta. Dále je podle sdružení nepřijatelně nízký koeficient v úhradovém vzorci, který ministerstvo navrhuje v osmi hodnotách. „Ty z úhrad dělají zcela nepřehlednou a nepochopitelnou šifru,“ konstatuje SAS ve svém zpravodaji.
„Bonifikace hodnoty bodu i koeficientu jsou přestavěné tak, abychom byli nuceni, budeme-li chtít dosáhnout stejných tržeb jako v roce 2024, pracovat víc a natáhnout i ordinační dobu na 35 hodin týdně. V bonifikacích koeficientu chce ministerstvo nepochopitelně preferovat ne ty, kteří se snaží být kvalitní trvale, ale ty, kteří dosud na bonifikace nedosáhli. To považujeme za zcela absurdní a demotivující,“ píše sdružení ve zpravodaji.
Dále návrh úhradové vyhlášky přichází se zrušením platby za eRecept a snížením hranice pro uplatnění regulací na předpis léků a indukované péče na 110 procent proti roku 2023. To bude podle očekávaného cenového vývoje znamenat větší počet ambulantních specialistů, kteří budou muset řešit regulační srážky. Příliš volně je také podle SAS naformulována výše předběžné měsíční platby, která již nemá být dvanáctinou z konečných úhrad roku 2023, ale dvanáctinou z toho, co bude zdravotní pojišťovna předpokládat, že ambulantnímu specialistovi za rok 2025 zaplatí.
Ambulantní specialisté během září s ministerstvem o znění úhradové vyhlášky jednali, a i v tuto chvíli, kdy již úřad vypořádal připomínky, doufají, že není všem dnům konec. Pokud ovšem nedojde ke změně parametrů, jsou připraveni vyzvat k protestům.
Řada lékařů je na protest ochotna zavřít alespoň na den ordinace
Podle ankety, kterou SAS udělalo v letních měsících mezi ambulantními specialisty, jsou přitom lékaři protestním akcím nakloněni. 92 procent ambulantních specialistů, kteří se do ankety zapojili, se vyslovilo pro to dát nejlépe formou protestů najevo, že nelze pokračovat v současném přístupu k segmentu. Více než 76 procent se pak vyjádřilo, že by se připojili k protestu formou uzavření ambulancí, přičemž z více než třech čtvrtin by lékaři volili uzavření (alespoň) na jeden den, z více než 50 procent by byli rovnou pro dva dny a skoro třetina by souhlasila s uzavřením i na delší dobu. Téměř 90 procent respondentů je navíc připraveno v případě, že nebudou zlepšeny parametry úhrad, omezit týdenní ordinační dobu o den.
Ono omezení ordinační doby by ovšem neznamenalo, že si lékař udělá den volna – toto omezení by se týkalo péče na pojišťovnu. V případě, kdy již úhrady nebudou stačit na pokrytí provozu ambulancí, totiž dost možná lékařům nezbyde, než hledat zdroje jinde.
„Nikdo nemůže ambulantní specialisty nutit dělat výkony, které nejsou rentabilní, nebo se časově sedřít jen kvůli tomu, že jedině tak zůstanou ekonomicky v plusu. Myslím, že je třeba začít počítat s tím, že postupně přestanou dělat (nebo alespoň významně omezí frekvenci provádění) výkony, které pro ně budou ztrátové, eventuálně je odsmlouvají se zdravotními pojišťovnami. Následně i omezí rozsah smluvní ordinační doby, aby si uvolnili čas pro tu samopláteckou,“ popisuje předseda SAS Zorjan Jojko.
Zároveň ale uklidňuje, že příliš nehrozí, že by ambulantní specialisté hromadně vypověděli smlouvy zdravotním pojišťovnám – tím by totiž přišli o možnost psát recepty a doporučovat jiná vyšetření s úhradou.
Péče ambulantních specialistů v druhé kategorii
Přístup, kdy jsou ambulantní specialisté tlačeni do podobného systému, v jakém jsou stomatologové, je ovšem trochu v rozporu s deklarovanou snahou přesouvat péči z nemocnic do ambulancí. I když obložnost v řadě nemocnic klesá, majorita financí z veřejného zdravotního pojištění stále směřuje právě sem.
„Celkový balík peněz je omezený a přestává stačit na to, jak je dnes nastaven systém zdravotní péče v ČR. Osobně si ale myslím, že předtím, než by se měla péče zdražovat pacientům, by měla přijít revize toho, jestli jsou peníze racionálně vydávané. Příkladem může být práce na racionalizaci počtu pracovišť lékařské pohotovostní služby. Mnoho let se mluvilo o tom, že na nich chybí lékaři, že nejsou peníze, až se přišlo na to, že jich je nesmyslně moc. Podobně by se měl revidovat počet nemocnic a jejich oddělení. Těch, které fungují v režimu 24/7, jistě může být významně méně. Ty, které mají dlouhodobě nízkou obložnost a nejsou přitom v regionech, odkud je špatná dopravní dostupnost k jiným lůžkovým zařízením, by měly obhájit smysluplnost své existence nebo se transformovat,“ domnívá se Zorjan Jojko.
Další věcí k zamyšlení je podle něj to, co bývá označováno za „mandatorní výdaje“, kam se řadí celá oblast centrové péče. Zde se již automaticky počítá, že meziročně poroste o 10 či dokonce 20 procent.
„Jde o to, že pokud je např. centrová péče mandatorním výdajem, ale péče ambulantních specialistů ne, pak jsou vlastně pacienti ambulantních specialistů v druhé, nižší kategorii. Přitom jsou také nemocní, mají jen jinou diagnózu. Systém by měl tlačit k tomu, aby všechny stavy, které jsou řešitelné ambulantně, nebyly hospitalizované. Pro pacienty by to bylo komfortnější, pro systém levnější. Jenže ten náš se chová přesně opačně,“ dodává Jojko.
Michaela Koubová
