Nevalná zdravotní gramotnost je problém jak v Česku, tak na Slovensku. Promítá se to ve vysoké prevalenci obezity, kouření i konzumace alkoholu, nemluvě o tom, jak často lidé uvěří hoaxům na internetu. Abychom s těmito problémy bojovali, je podle odborníků potřeba začít s edukací a vedením ke zdravému životnímu stylu už od dětství, například vyučováním zdravovědy na školách. Mezi dospělou populaci, která je vůči apelům na změnu podstatně rezistentnější, bychom se měli snažit dostat informace co nejširším spektrem informačních kanálů. Mezi těmi by neměly chybět příklady známých osobností či seriály, v nichž se objeví i téma prevence. Shodli se na tom účastníci čtvrtého ročníku mezinárodní konference Ekonomika prevence.
Pokud chceme zlepšovat zdravotní stav populace a i do budoucna tak udržet zdravotnictví nad vodou, je potřeba přimět lidi, aby se začali starat o vlastní zdraví. „Životní styl je nejsilnější nástroj k prevenci chronických onemocnění,“ konstatuje prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal.
To potvrzuje i poslanec slovenské Národní rady a stínový ministr zdravotnictví Tomáš Szalay. „Když se podíváme na determinanty zdraví, tedy jaké faktory se podílejí na našem zdravotním stavu a tom, či předčasně zemřeme nebo ne, tak zdravotnictví k celkovému koláči přispívá maximálně 15 procenty. Všechno ostatní je mimo zdravotnictví – jde o socioekonomické, lifestylové či genetické faktory, životní prostředí a tak dále. A tady nemáme zabodnutou vlaječku. Proto s nadsázkou říkám, že než abychom dávali x milionů do dvacátého pátého statinu a místo toho koupili dětem ke svačině jablko, možná bychom na konci dne dosáhli lepšího efektu,“ domnívá se Tomáš Szalay.
Bodem číslo jedna by tak měla být osvěta a výchova. „S edukací bychom měli začít už na školách, ale mělo by to být i v jiných kulturních programech. Velmi mohou pomoci sportovci a známé osobnosti. Mladí lidé také mohou informace předávat prarodičům,“ podtrhává státní tajemník slovenského ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník.
S důrazem na nejmladší generaci souhlasí i profesor Fal. „Začít se vzděláváním a budováním povědomí bychom měli začít ve velmi časné fázi, tedy ještě dříve, než děti začnou chodit do školy. Ve školách by pak zdravý životní styl měl být součástí vzdělávání – to skutečně pomůže předcházet epidemii chronických onemocnění, které aktuálně čelíme. Když se podíváte na ty, kdo odmítají očkování, tak důvodem je, že nejsou vzdělaní a zdravotně gramotní. Lidé, kteří nechodí na pravidelné kontroly a screening, si neuvědomují, že by to měli dělat. Kouří, hodně pijí, tloustnou, a to proto, že nemají znalosti o tom, do jaké míry jim to může poškodit zdraví a zkrátit život,“ domnívá se Andrzej Marius Fal.
Podle Tomáše Szalaye by proto měla být součástí výuky na školách zdravověda, o čemž se nyní na Slovensku skutečně uvažuje. „Měli bychom to mít jako předmět, když už ne v předškolním, tak přinejmenším ve školním věku,“ konstatuje Szalay. S tím souvisí také výchova k životnímu stylu, jehož běžnou součástí je pohyb (podrobně jsme psali zde).
Zapojme televizi i zaměstnavatele
I když má ale vzdělávání největší dopad v dětství, neměli bychom podle odborníků rezignovat ani na vzdělávání dospělých v jakémkoliv věku. Situaci bohužel dnes velmi komplikuje šíření hoaxů po internetu. O to důležitější je zapojení co možná nejširšího spektra komunikačních kanálů, jejichž prostřednictvím se informace dostanou k široké veřejnosti.
„Točí se filmy a seriály, ve kterých by mohlo být něco, z čeho by se lidé poučili. Když to tam lidé uvidí, zamyslí se nad tím. U nás máme populární kulturní dvojici, manžela s manželkou, kteří si nechali udělat vyšetření kolorektálního karcinomu, tedy kolonoskopii. Reportáž o tom byla ve zprávách a my jsme zaznamenali nárůst zájmu o toto vyšetření,“ poukazuje Slobodník. „Tady je na místě diskutovat s veřejnoprávní televizí nebo i dalšími médii,“ souhlasí s touto cestou český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
„Je potřeba více příkladů, které budou táhnout,“ říká k tomu europoslanec Tomáš Zdechovský.
Velký potenciál ovšem je i u zaměstnavatelů, kteří by mohli podporovat prevenci a edukaci více. O tom, jak k programům zaměstnavatele více motivovat, se nyní vede diskuze.
„Probíhá debata mezi premiérem, ministrem financí, zástupci dvou podnikatelských sdružení a mnou, kdy bychom chtěli, že pokud budou zaměstnavatelé podporovat preventivní programy, budou to moci zohlednit ve svých daňových přiznáních podobně jako příspěvek na penzijní připojištění,“ přibližuje Vlastimil Válek.
A samozřejmě obrovský vliv na pacienty mají lékaři. „Na prevenci u praktika je smutné, že v její časové dotaci není prostor pro edukaci. Pacienta velmi rychle poučíte o zdravém životním stylu a o tom, že by měl přestat kouřit, ale prostor je minimální. Kdykoliv jsme se to snažili změnit, plátci na to pohlíželi jako na něco, co je neměřitelné, nehodnotitelné a dovedu si představit, že se v tom dá utopit spousta peněz. Prostor na edukaci u praktického lékaře, nebo jeho sestry, tak v tuto chvíli není žádný. Až na tento krok by pak mohly navazovat reedukace prostřednictvím aplikací či zapojení umělé inteligence. Jenže to je B a C, nám chybí A,“ načrtává současnou situaci předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Nastavme motivace
Ruku v ruce s edukací a dostupností informací by ovšem měla jít také odpovědnost za vlastní zdraví, kterou můžeme podpořit ekonomickými stimuly. „Pacientům, kteří se něco snaží dělat se svým zdravotním stavem, bychom k tomu měli vytvořit podmínky a pozitivně je motivovat,“ poukazuje předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík.
„Když se někdo chová odpovědně, má být bonifikován. A když se chová nezodpovědně, má být restruován. Když u nás na koronární jednotce leží člověk po druhém, třetím infarktu myokardu a pořád kouří dvacet cigaret denně, nemůže platit stejné zdravotní pojištění jako ten, kdo nekouří,“ přidává se s apelem primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, podle kterého je na místě také podpora přístupu harm reduction čili snižování rizik (psali jsme zde).
Podobně to vidí i Tomáš Zdechovský. „Byl bych pro motivační systém – cvičíš, snažíš se žit zdravě, nekouříš, nejsi systematický konzument alkoholu, tak dostaneš zvýhodnění na zdravotním pojištění. V některých zemích už to funguje,“ dodává Zdechovský.
Bohužel dnešní nastavení zdravotnického systému nechává spát lidi na vavřínech. „Máme zdravotnictví dostupné a je k dispozici každému, takže motivace starat se o své zdraví je paradoxně velmi nízká – vím, že když budu mít problém, je tu doktor, který mi musí pomoci. Jenže některé problémy už doktor nevyřeší a člověk si je nese dál. My se proto musíme vrátit k motivaci sebe i společnosti k zájmu na tom, aby lidé byli zdraví a nemoci předcházeli. 80 procent nemocí je preventabilní zdravým životním stylem, životním prostředím a nezdravotními aspekty, ve kterých žijeme,“ uzavírá hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
