Dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví a zástupci praktických lékařů, v rámci níž má dojít k navýšení věkových indexů u dětských a geriatrických pacientů, nebude mít podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka negativní dopad na dostupnost centrové péče. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Se sociologem a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) Danielem Prokopem dále diskutovali o významu zdravotní prevence a jejím vlivu na udržitelnost zdravotnického systému.
„Kdybych nemohl garantovat pro naše klienty centrovou péči, tak bych nemohl být ředitelem VZP,“ opáčil Kabátek na otázku moderátora k možnému dopadu ústupků praktikům ze strany Ministerstva zdravotnictví. Vyjádřil se rovněž k druhé dohodě, kterou resort Vlastimila Válka odklonil hrozící protesty ambulantních specialistů a kterou mají zástupci tohoto segmentu podepsat příští týden se zdravotními pojišťovnami. „Jedná se o řešení, které by mělo cílit na zvýšení dostupnosti péče poskytované ambulantními specialisty a prostředky pro to budou generovány v rámci disponibilních zdrojů,“ upřesnil povahu dohody.
VZP prevenci prioritizuje
Přestože dohody kladou vyšší nároky na ufinancovatelnost systému, jsou zde podle Kabátka možnosti, kde ušetřit. Jednou z nich je elektronizace zdravotnictví, u níž ředitel VZP věří, že přinese úspory ve výši vyšších jednotek miliard korun. Připomněl, že ministerstvo na digitalizaci zdravotnictví intenzivně pracuje.
Potenciálně ještě větší úspory by systému přinesla zdravotní prevence – byť nelze přesně vyčíslit, jak velké, neboť to velmi souvisí s chováním obyvatel. „Prevence si zaslouží velkou míru pozornosti, a proto jsem jí ve VZP povýšili na prioritu. Je evidentní, že má smysl,“ zdůraznil Kabátek v pořadu s tím, že ekonomický přínos prevence spočívá například v tom, že i vyšetření za pár stovek může eliminovat zdravotní problémy pacienta, které by si v rámci pozdější léčby vyžádaly milionové částky.
Češi zanedbávají screening
Výhody prevence v pořadu vyzdvihl i sociolog Prokop. „Prevence je nejzásadnější. Více než 70 procent výdajů jde na léčbu chronicky nemocných… Chybějící prevence dělá velké náklady v ekonomice,“ shrnul s tím, že kvůli zdravotním problémům neustále vypadávají stovky tisíc lidí z pracovního procesu. Prevence tak má velký ekonomický benefit pro zdraví lidí, ale i ekonomiku.
Současně s tím Prokop nadnesl nelichotivé – byť všeobecně známé – statistiky, podle nichž Češi konzumují vůbec nejvíce alkoholu na člověka v Evropě. Celá polovina mužů pak zanedbává screening rakoviny tlustého střeva a konečníku, jejíž časný záchyt by systému uspořil také miliardové částky.
Zvýšit spoluúčast?
V souvislosti s tím Prokop nastínil možný scénář, kdy by se do systému zavedla vyšší míra spoluúčasti pacientů na financování péče. „Důvody pro posílení spolufinancování jsou dva. Jeden je finanční a druhý ten, že to může posílit modernější postupy a jejich vývoj,“ vysvětlil. Míra spoluúčasti je přitom v Česku pod průměrem EU, a to pouhých 14,7 procenta. Nejvíce přispívají na péči obyvatelé Řecka a Portugalska (obě přes 37 procent).
Prokop proto představil návrhy NERV na zdravotní prevenci. Obsahují zvýšení výdajů na prevenci, motivování občanů k zapojení se do prevence, převedení nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny, spolupráce zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů a úprava zdanění zdraví poškozujících návykových látek. Jako opatření, které by mohlo přispět ke zdravější populaci, sociolog dále zmínil zohlednění míry proočkovanosti rizikových skupin a účasti na screeningu v úhradách praktiků.
-fk-
