Profesor Dušek varuje: Jestliže lidé nezlepší přístup k prevenci, prudce přibude chorob a zdravotnictví to finančně nezvládne


Populace stárne a obloukem se vyhýbá prevenci. To může fatálně nabourat financování zdravotnictví a v konečném důsledku dostupnost zdravotní péče. Jen tisíce pozdních zachycení rakoviny tlustého střeva a konečníku může ročně stát miliardy korun. V součtu si pak všechny zanedbané nemoci mohou v mnohaletém horizontu vyžádat astronomické částky, atakující řád biliónů. Na čtvrtém ročníku mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence na to poukázal profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Přišel však i s dobrými zprávami, například, že se už daří propojovat data ze zdravotnictví s daty ze sociálního systému.

Pravidelné lékařské kontroly mohou v následujících letech ušetřit miliardy korun a zachránit mnoho životů. Prevence je však stále hojně opomíjena například z obav z možné špatné diagnózy či strachu z lékařů. „To nám dokládají nakonec i data. Screening nádorů prsu navštěvuje 70 procent žen. Na pravidelné kontroly kvůli riziku nádorů v tlustém a tenkém střevu a konečníku chodí dokonce pouze 30 procent Čechů,“ upozornil v prezentaci na téma prevence zdravotních rizik a ekonomika prevence v datech ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Zdroj: Prezentace Ladislava Duška z ÚZIS na konferenci Zdravotnického deníku. Počet seniorů v ČR v následujících letech výrazně poroste. U některých věkových kategoriích to bude za pár let více než dvojnásobek.

A nedostatky podle něj existují i v případě očkování. „Díky podpoře prevence v oblasti elektronizace v ČR nyní například víme, že 55,8 procenta klientů pobytových sociálních služeb bylo v sezóně 2023/2024 očkováno proti chřipce,“ řekl Dušek. Toto očkování ve věkové skupině 65+ podstoupí každý rok v průměru přes 20 procent. V rizikových skupinách, jako jsou kardiaci nebo diabetici, je proočkovanost pouze okolo deseti procent, a v celé populaci je to přibližně osm procent.

Vylepšit nepříznivý stav by měl stále se zlepšující monitoring a digitalizace zdravotnictví. Pomoci by tak měl například režim „Real time“, který mimo jiné umožní zdravotním institucím sdílení dat v podobě výsledků preventivních prohlídek či screeningu. Další stále se rozvíjející technikou je EZkarta, jejímž cílem je postupně nabízet občanům zdravotnické služby a informace. Z této aplikace vychází také Centrální evidence očkování, která byla spuštěna loni.

Očkování a další prevence v podobě pravidelných lékařských prohlídek by v Česku měly být v následujících letech jednou důležitých pomůcek k tomu, jak přečkat těžší časy v podobě stárnutí populace. S tím je totiž spjatý fakt, že stále více lidí bude potřebovat lékařskou péči a zároveň bude méně dostupných lékařů.

„Zatímco na konci roku 2021 bylo českých obyvatel ve věku 75 let a výše přes 894 tisíc, začátkem roku 2040 by jich mělo být téměř 1,4 milionu. Znamená to tedy, že klesne počet lidí, kteří budou platit sociální a zdravotní pojištění, a naopak porostou náklady na zdravotní péči,“ nastínil Dušek s tím, že tyto náklady, jež jsou většinou hrazeny ze zdravotního pojištění, samozřejmě již nyní z důvodu stárnutí populace rostou.

Výskyt rakoviny a infarktů vzroste o desítky procent

Ideální cestou, jak ušetřit ve zdravotnictví nemalé částky, by tak bylo dodržování pravidelných lékařských vyšetření. „V průběhu deseti let hrozí rapidní zvýšení počtu chorob. Například v roce 2020 bylo v Česku diagnostikováno přes 460 tisíc pacientů se zhoubným nádorem. O deset let později by to mělo být přibližně 584 tisíc, což je o 27 procent více,“ řekl. Ještě větší nárůst, 68 procent, za stejné období hrozí u srdečního selhání. To by tak mělo v roce 2030 postihnout přes 607 tisíc obyvatel a o další dekádu by to mohlo být až 800 tisíc lidí.

Zdroj: Prezentace Ladislava Duška z ÚZIS na konferenci Zdravotnického deníku.

Právě prevence starších i mladších obyvatel tak může předejít několikanásobně dražší léčbě a vyrovnat rostoucí výlohy na zdravotní péči. Jen v případě zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku dojde ročně k pozdnímu nálezu v 3 500 případech. „Roční náklady na léčbu po diagnóze tohoto klinického stádia se tak v republice pohybují okolo 720 milionů korun a celoživotní zhruba 2,6 miliardy korun,“ upozornil Dušek s tím, že pozdním diagnózám by se právě dalo předejít preventivními lékařskými prohlídkami. Pokud se do tohoto počtu zahrnou i další nemoci, jako jsou například srdeční problémy a další typy rakoviny, celoživotní náklady na léčbu mohou atakovat řádově vyšší částky.

Zdroj: Prezentace Ladislava Duška z ÚZIS na konferenci Zdravotnického deníku.

S nepříliš lichotivými čísly se však mohou „pochlubit“ i teenageři. Podle Národního registru hrazených zdravotnických služeb potřebovalo v loňském roce psychiatrickou péči 66,2 tisíce dětí a mladistvých ve věku mezi 15 až 19 let. „To je skoro o 20 tisíc osob více než v roce 2013. A to je skupina lidí, která má prožívat nejkrásnější chvíle života,“ upozornil Dušek.

Mezi lety 2013 a 2023 byl tak například zaznamenán výrazný nárůst u mladých lidí s depresivní poruchou, a to o 225 procent. V roce 2013 se s tímto problémem potýkalo přes tisíc pacientů, zatímco o deset let později čtyři tisíce. Ještě více pak v této věkové kategorii vzrostl počet pacientů se změnou osobnosti a chování. Jen za deset let se ze 455 pacientů stal téměř čtyřnásobek.

Zdroj: Prezentace Ladislava Duška z ÚZIS na konferenci Zdravotnického deníku.

„Česká populace ve věku 15 let a více je na tom také špatně v případě obezity. To souvisí s nedostatečným pohybem. Podíl osob sportujících minimálně 150 minut týdně je v ČR podprůměrný, a to jak u mužů, tak u žen,“ upozornil Dušek s tím, že právě obezita může souviset se srdečními a dalšími zdravotními potížemi, které rovněž navyšují výlohy za zdravotní péči.

Lukáš Karbulka

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.

Zleva fotbalista Jan Koller, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník. Foto: Radek Čepelák
Bývalý fotbalový reprezentant Jan Koller.
Zleva: Vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový předseda vlády Karel Havlíček a redaktor The Financial Times Andrew Bounds.
Na konferenci vystoupil také poslanec zdravotního výboru Národní rady SR Tomáš Szalay.
Účastníci diskuse na summitu Ekonomika prevence (zleva) prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal, předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, odborník v oblasti závislostí a poradce předsedy vlády Jindřich Vobořil a moderátor konference a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.