Starší ženy zanedbávají preventivní kontroly u gynekologa. Ta přitom může včas odhalit čtvrtou nejčastější rakovinu u žen a zachránit jim život. Čím jsou přitom ženy starší, tím častěji se stává, že ignorují příznaky. Přehlížená, ale velmi nebezpečná rakovina dělohy v Česku ročně postihne zhruba 1850 žen, z nichž každá pátá zemře. „Ženy ve věku 50 let a výš často přestávají chodit na pravidelné roční prohlídky ke gynekologovi. Zatímco v produktivním věku chodí na vyšetření 80 procent žen, s věkem jejich podíl klesá,“ řekl v rámci tiskové konference na půdě Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze David Cibula, přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN.
Navíc právě skupina žen ve věku 50 a výš patří k těm nejzranitelnějším. To potvrzuje i studie Národního onkologického registru, jenž uvádí, že v 58 procentech diagnózy karcinomu dělohy se jedná o věkovou skupinu žen mezi 50 až 69 rokem.
Vedle nedostatečné prevence je na vině i podcenění zdravotních problémů. „Čím je žena starší, tím je větší tendence ignorovat příznaky. Po skončení pravidelného krvácení už je jakékoliv krvácení riziko,“ upozornil Cibula s tím, že odložení návštěvy lékaře může znamenat i ten nejčernější scénář. Ročně se totiž v Česku karcinom dělohy odhalí přibližně ve 450 případech z necelých dvou tisíc v pozdním stádiu a šance na vyléčení je pět procent.
Na pozoru by měly být i ženy trpící obezitou
Riziko se u žen zvyšuje nejen s věkem, ale také při nadváze nebo obezitě. „Ta je však obecně rizikovým faktorem u všech nádorových onemocnění,“ řekl Filip Frühauf, lékař Onkogynekologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN. Dědičnost takovou roli, jako je například u rakoviny vaječníků nebo prsu, podle něj nehraje.
Návštěvu gynekologa by v případě nepravidelného menstruačního krvácení neměly odkládat ani mladší ženy. „Gynekolog při prohlídce nejprve vyloučí krvácení jiného původu, například z děložního hrdla, konečníku nebo z močové trubice a provede ultrazvukové vyšetření dělohy. To může odhalit vysokou sliznici děložní ještě před rozvojem zhoubného nádoru,“ uvedl Frühauf. V případě podezřelého nálezu lékař odešle ženu na odběr vzorku sliznice z dutiny děložní.
Na rozdíl od mnoha jiných zemí přitom lékaři mohou nádor odhalit a vyléčit včas. A to hlavně díky tomu, že hned druhý den po objednání už žena může podstoupit první vyšetření u gynekologa. Přesto Česku z hlediska úmrtnosti na tuto rakovinu patří zhruba 25. příčka v Evropě.
Operace je většinou nevyhnutelná
Rakovinu dělohy prodělala i Daniela z Prahy, která důvod onemocnění připisuje stresu a nedostatku pohybu. „Nicméně měla jsem to štěstí, že nádor byl v raném stádiu a byl méně agresivní. Tím, že mi byla vyoperována celá děloha, mě lékaři ubezpečili, že není potřeba další léčba,“ řekla pro Zdravotnický deník. Právě neodkládaný příchod pacienta může být rozhodující. V 80 procentech jsou totiž lékaři schopni nádor objevit v časném stádiu. Lékař také ženu může pravidelně testovat kvůli riziku rakoviny děložního čípku. Od 45 let se mohou zdarma nechat vyšetřit na rakovinu prsu.
U většiny pacientek je hlavní léčbou operace. Při té se odstraňuje děloha nejčastěji s vaječníky, vejcovody a lymfatickými uzlinami. „Přednost se dává laparoskopii nebo robotickému přístupu. Tedy bez nutnosti otevření dutiny břišní řezem,“ popsal Cibula. Zhruba polovině žen doporučuje Onkogynekologické centrum VFN zajišťující léčbu ke snížení rizika návratu onemocnění, buď v podobě ozařování (radioterapie pochvy nebo pánve – pozn. red.) nebo chemoterapie. Přibližně u 20 procent pacientek je onemocnění nalezeno v pokročilém stádiu. V takových případech je nutná chemoterapie a cílená léčba.
Postupy léčby se v poslední době mění. Velký potenciál například představuje takzvaná inovativní imunologická léčba, která výrazně zlepšuje prognózu pacientek s pokročilým stádiem onemocnění nebo recidivou. „Pokroky přicházejí také v diagnostice. K přesnějšímu cílení léčby nově využíváme možnosti molekulárního vyšetření nádoru, kdy se při patologickém vyšetření snažíme zjistit, na jaký typ terapie by mohlo být onemocnění nejcitlivější,“ uzavřel David Cibula.
Lukáš Karbulka
