Platový automat je cesta do pekla, protože neodměňuje kvalitu, produktivitu ani efektivitu práce. Na pondělní tiskové konferenci to prohlásil poslanec SaS a bratislavský krajský lékař Tomáš Szalay. Stát podle něj nemá určovat, kdo ve zdravotnictví dostane jakou mzdu jen podle let praxe, ale mají o tom rozhodovat managementy nemocnic, ředitelé, primáři a přednostové klinik podle toho, jaký podává zaměstnanec výkon. Ministerstvo zdravotnictví se k jeho tvrzením nechtělo vyjadřovat.
„Konsolidace veřejných financí by se neměla dít na úkor zdravotnictví. Měl by tam zůstat stejný objem peněz, ale být využit jinak než na mzdy podle platového automatu,“ tvrdí Szalay. Zdůraznil, že dva lékaři, kteří na oddělení pracují stejně dlouho, ale jeden je snaživý, věnuje se pacientům a vzdělává se, a druhý dělá jen to naprosto nezbytné, by neměli dostávat stejnou mzdu.
„Nemáme zásluhové odměňování a výsledkem je, že od zvýšení mezd lékařů a sester na konci roku 2022 produktivita práce ve slovenských nemocnicích klesla a čekací lhůty se prodloužily,“ poukázal.
Odborníci opakovaně upozorňují, že po stávkách lékařských odborářů na podzim 2022 tehdejší vláda zvýšila platy v nemocnicích, ale nepodmínila to zkvalitněním služeb pro pacienty. „Momentálně chybí 3 až 7 miliard eur na investice do nemocnic, které se šíleným tempem zadlužují. Oceňuji návrh premiéra na jejich transformaci na akciové společnosti,“ řekl Szalay. Zároveň ale nezapomněl dodat, že tuto transformaci už před 20 lety prosazoval tehdejší ministr zdravotnictví Rudolf Zajac (SDKU-DS) a Fico byl zásadně proti.
Chtějí odvolat ministryni, ta tvrdí, že jde o politikaření
Szalay vyčetl současné ministryni zdravotnictví Zuzaně Dolinkové (Hlas-SD), že na konsolidaci půjde z jejího resortu 260 milionů eur, ale ona to bez protestů vzala na vědomí. „Všichni, včetně zdravotníků, se budeme skládat na 13. důchody nebo fungování ministerstva sportu,“ kritizuje. K tomu, aby konsolidace veřejných financí nezasáhla zdravotnictví, v pondělí ministryni Dolinkovou a premiéra Fica vyzvalo i opoziční Progresivní Slovensko.
O reakci na tato tvrzení jsme požádali i resort zdravotnictví, ale ten zareagoval, že ministryně „se nebude zapojovat do politikaření přes média, které se rozpoutalo v těchto dnech, a místo toho připraví komplexní materiál řešení situace ve zdravotnictví, který předloží na jednání vlády.“ Na otázky, zda je v plánu nějaká úprava platového automatu, aby zohledňoval kvalitu práce zaměstnanců, nebo jakou mají lidé na vedoucích postech v nemocnicích momentálně možnost odměnit zaměstnance za výkonnost, z ministerstva neodpověděli.
Zoufalství ve státní pojišťovně
„Ministryně musí okamžitě skončit,“ řekl předseda SaS Branislav Grőhling. On a jeho straničtí kolegové tvrdí, že v tomto výjimečně souhlasí s předsedou SNS Andrejem Dankem. Po jejím odvolání volali už v létě, přičemž důvody měly být chaos v Trenčínské nemocnici a nevyměněné potrubí s životu nebezpečnými bakteriemi, situace ve státní Všeobecné zdravotní pojišťovně (VšZP), která je podle Szalaye de facto v bankrotu, přičemž ministerstvo zdravotnictví je jejím jediným akcionářem, dále selhávání v plnění milníků plánu obnovy, které jsou podmínkou k tomu, aby peníze na Slovensko vůbec přišly, a také zhoršená dostupnost ambulantní péče, která je způsobena delšími čekacími lhůtami a vyššími poplatky. Dodal, že od té doby přibyly i další důvody.
Předseda SNS Danko ministryni zdravotnictví také kritizoval za poměry, které vládnou ve VšZP. Szalayovi se zase nelíbí, že státní pojišťovna svým pojištěncům omezila přístup k péči v soukromé nemocnici Bory v Bratislavě. „Teď tam nemůže jít měsíčně více než 100 pacientů, kteří měli plánované zákroky. To by na vrcholu kampaně neudělal žádný normální manažer,“ poukázal poslanec SaS. VšZP se vůči těmto informacím ohrazuje. Ve stanovisku uvedla, že je považuje za šíření poplašné zprávy a neakceptovatelné zasahování do kampaně.
Lucia Hakszer