Léky a zdravotnické pomůcky by měly být od příštího roku na Slovensku levnější. Alespoň taková je logika návrhu snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na produkty, které pod ně spadají. Jedná se o součást konsolidačního balíčku veřejných financí, který tamní vláda představila v polovině září letošního roku. Ten mimo jiné obsahuje i další opatření, která budou naopak některé výdaje zvyšovat. Jedná se například o daň z finančních transakcí nebo zvláštní odvod z podnikání v regulovaných odvětvích. Opatření tak mohou způsobit i to, že se ceny léků nejen že nesníží, ale nakonec mohou být i dražší. Informaci přinesla slovenská redakce Zdravotnického denníku.
DPH na léky a zdravotnické pomůcky by na Slovensku měla od příštího roku klesnout ze současných deseti procent na pět procent. Vyplývá to z návrhu na změnu některých zákonů v souvislosti se zlepšováním stavu veřejných financí. Jedná se o komplex opatření v rámci konsolidace, které vláda schválila na svém jednání 18. září. Ceny by tak v tomto segmentu měly po snížení daně klesnout.
Volně prodejné léky nemusí být levnější
Jelikož se slovenská vláda konsolidací snaží do státního rozpočtu přinést 2,7 miliardy eur, opatření obsahují například i zvyšování DPH v jiných segmentech či novou transakční daň. Kateřina Müsslerová, mluvčí společnosti Phoenix, pod kterou patří například síť lékáren Benu, upozorňuje, že na výslednou cenu léků a zdravotnických prostředků ovlivňuje více faktorů. „Některá opatření konsolidačního balíčku jako například daň z finančních transakcí nebo zvláštní odvod z podnikání v regulovaných odvětvích se mohou promítnout do zvyšování cen,“ uvádí pro Zdravotnický deník.
Transakční daň bude povinná zejména pro firmy a živnostníky. Z každého převodu z bankovního účtu firma zaplatí daň ve výši 0,4 procenta. Maximální daň při jedné transakci bude 40 eur. Za výběry hotovosti by měly firmy platit 0,8 procenta. V tomto případě nebude stanoven žádný maximální limit a firmy zaplatí daň podle reálného výběru. Daň z příjmu pro firmy by měla stoupnout o jeden procentní bod. Pokud mají příjem nad jeden milion eur, od ledna zaplatí daň 22 procent.
Analytik Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) Martin Vlachynský pro Zdravotnický deník připomíná, že snížení sazby na léky a vybrané pomůcky stát vyčíslil na 97 milionů eur. „Zvýšení všeobecné sazby DPH však má z peněženek spotřebitelů vytáhnout až 1,45 miliardy eur. Odečteme-li další snížené sazby na potraviny a podobně, výsledek je plus jedna miliarda eur na účtech státu. Taková je tedy čistá negativní pozice spotřebitelů,“ zdůrazňuje analytik z INESS.
Müsslerová však říká, že snížení DPH vnímá sektor jako pozitivní součást konsolidačního balíčku. „Bezprostředně po opatření se sníží doplatky na léky a některé zdravotnické pomůcky, které jsou částečně hrazeny pojišťovnami, jakož i ceny volně prodejných léků. Neplatí to pro výživové doplňky,“ říká. Tento pokles cen se však podle ní kvůli ostatním opatřením nemusí vůbec projevit hlavně v případě volně prodejných léků. Zároveň platí, že některé zdravotnické pomůcky spadají do kategorie s 20procentní DPH a ta se od ledna zvyšuje na 23 procent. Pacienti, kteří si už dnes dokupovali vybrané zdravotnické pomůcky z vlastních zdrojů, tak budou muset najít hlouběji do kapsy.
Pojišťovnám klesnou náklady
Analytici a farmaceutický sektor se však shodují v tom, že opatření sníží výdaje zdravotních pojišťoven na léky a pomůcky. Úhrada pojišťoven je totiž stále násobně vyšší než doplatky pacientů za léky. Problémy jim však může způsobit transakční daň. „Přes pojišťovny proteče zhruba osm miliard eur, z toho je drtivá většina byznys-to-byznys, takže transakční daň bude znamenat náklad řádově v milionech až nízkých desítkách milionů eur. Závisí, jak velké jednorázové platby pojišťovny posílají, jelikož je na tu daň plánován strop na jednu platbu,“ uvedl Vlachynský.
Zdravotnická analytička a bývalá státní tajemnice na ministerstvu zdravotnictví Jana Ježíková Zdravotnickému deníku připomíná, že opatření snižuje i doplatky pacienta, i když jen těch léků a pomůcek, které jsou vydávány na recept nebo lékařský poukaz. U léků a pomůcek, jejichž výdej je vázán na recept nebo lékařský poukaz je totiž konečná cena v lékárně nebo výdejně plně regulována. „Pokud se tedy sníží DPH, o tolik se sníží i cena léku,“ myslí si Ježíková.
U léků a pomůcek, které nejsou vydávány na recept nebo poukaz, stát nereguluje marži lékárny a distributora. Takže i když se sníží DPH, je podle zdravotnické analytičky na lékárně, zda to promítne do snížení ceny, respektive doplatku pacienta. Samotné ceny léků však ovlivňují i ceny vstupních surovin či náklady na výrobu a transport, které kontinuálně rostou.
I Vlachynský připomněl, že v případě zdravotnických prostředků se nadále jedná jen o vybrané pomůcky. „Jsem fanouškem snižování daní, ale ideální při zachování jednoduchého daňového systému. Zavádění různých sazeb a seznamů systém komplikuje a znepřehlednuje. Na konci dne však aktuální změny DPH povedou k tomu, že spotřebiteli zůstane v peněžence méně peněz. Na lécích a vybraných pomůckách možná něco ušetří, ale na drogerii, oblečení či benzínu zaplatí víc,“ dodal analytik z INESS.
Miroslav Homola
