Slovenský ústavní soud posoudí, zda je změna zákona o Národním institutu pro hodnotu a technologie ve zdravotnictví (NIHO), kterou parlament schválil v červnu tohoto roku, v souladu s ústavou. Minulý týden soud rozhodl o zahájení řízení na podnět skupiny opozičních poslanců, kteří se obávají zásahu do nezávislosti NIHO. Ústavní soud však nevyhověl jejich návrhu na pozastavení účinnosti napadených ustanovení. Vyplývá to z informací o neveřejném zasedání publikovaných na webu soudu.
Poslanci upozornili především na změnu, která umožňuje ministerstvu zdravotnictví odvolat ředitele nebo člena dozorčí rady NIHO bez udání důvodu a nahradit jej politickým kandidátem. O podání informovali v červenci Peter Stachura a František Majerský (oba KDH, Křesťanskodemokratické hnutí), poté, co prezident Peter Pellegrini změny zákona podpisem schválil. Podle ústavy zahájí Ústavní soud řízení, pokud podnět podá minimálně pětina poslanců Národní rady. Účinnost napadených právních předpisů nebo jejich částí může soud pozastavit, pokud by jejich další uplatňování mohlo ohrozit základní práva a svobody, hrozí-li značná hospodářská škoda nebo jiný vážný nenapravitelný následek. K tomu podle Ústavního soudu nedošlo.
NIHO na svém webu uvádí, že je nezávislou odbornou institucí, která vydává hodnocení a analýzy na základě ustálené evropské metodiky podle medicíny založené na důkazech a má zákonem nastavené financování a povinnosti tak, aby byla nezávislá na politice a vlivech průmyslu zdravotnických technologií. „Hlavním úkolem NIHO je přinášet do rozhodovacích procesů ve zdravotnictví vědecký přístup a transparentnost. Institut prostuduje velké množství informací, které jsou o daném tématu dostupné, a zpracovává je do podoby pochopitelné pro rozhodující osoby nebo orgány,“ informuje národní institut. NIHO je poradním orgánem ministerstva zdravotnictví a jeho kategorizační komise. Vypočítává maximální cenu, za kterou je Slovenská republika schopna podle zákona hradit danou zdravotnickou technologii. Řadí také v oblasti udržitelného nastavení systému hrazení léků ve výjimkovém režimu, rozdělení léků do jednotlivých úhradových skupin a v dalších situacích. Je tedy třeba, aby institut, který plní tyto úkoly, byl nezávislý. O tuto potřebu se opírají i argumenty poslanců, kteří napadli změnu zákona o NIHO.
V odůvodnění pozměňovacího návrhu schváleného v červnu se k zavedení možnosti odvolat ředitele NIHO uvádí: „Navrhovanou legislativní změnou se dosáhne možnosti Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky podniknout kroky k efektivnějšímu řízení Institutu a implementaci administrativních rozhodnutí, zvýšení výkonnosti, kvality a možnosti adaptace a reakce na neočekávané problémy či účinné řízení Institutu.“ Není však vysvětleno, v čem přesně má zaváděná politická odpovědnost ředitele ministru zdravotnictví prospět kvalitě či zvýšení výkonnosti institutu. Poslanci konstatují, že osoba v jeho čele bude permanentně závislá na ministru či ministryni.
Důvodová zpráva původního zákona o NIHO, který byl schválen v září 2021, uvádí, že hlavními důvody jeho zřízení jsou „nedostatečné kapacity Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky na celistvé a kvalitní hodnocení zdravotnických technologií a potřeba nezávislých analýz hodnoty za peníze ve zdravotnictví, které nepodléhají politickým, průmyslovým či mediálním tlakem“.
Podle opozičních poslanců je změna zákona účelová
Změnou zákona se navíc od srpna 2024 může stát ředitelem institutu „jen lékař nebo lékárník s pětiletou praxí.“ Jako podmínka pro kandidáta na tuto funkci se vypouští praxe v oblasti hodnocení zdravotnických technologií, což je hlavní předmět činnosti NIHO. Ředitel nebo člen dozorčí rady může být podle změněné právní úpravy odvolán ministrem zdravotnictví i bez udání důvodu. Dříve musel pochybit, co měla potvrdit odvolací komise. Opoziční poslanci ve svém podnětu konstatovali, že změna zákona je účelová, ničím neodůvodněná a ministr tak může použít to, že ředitel „nesplňuje odborná kritéria pro výkon funkce ředitele“ jako zástěrku pro prakticky cokoliv.
NIHO na svém webu uvádí: „Ve zdravotnictví je omezené množství peněz. Bylo by ideální, kdyby stát mohl každému člověku platit za nejnovější léky. Když však dá milion ročně na inovativní léčbu jednoho člověka, částka může teoreticky chybět na zaplacení 200 pobytů pacientů v hospici nebo platů 40 nových sester v nemocnicích. V tomto kontextu se v NIHO díváme na to, zda peníze vynaložené na novou technologii, například nový lék na rakovinu, přinášejí dostatečnou přidanou hodnotu oproti současným způsobům léčby.“ Proto poslanci tvrdí, že tento pozměňovací návrh porušuje pravidla legislativního procesu a negativně zasahuje do jiných ústavních principů a hodnot, konkrétně do práva na ochranu zdraví a na přístup ke zdravotní péči. Také má podle nich být v nesouladu s ústavním zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
-luh-
