Energetická skupina Veolia postavila ve Fakultní nemocnici Olomouc kogenerační jednotku a také v Česku zatím unikátní zařízení na tepelnou sterilizaci zdravotnického odpadu. Nové zařízení zbaví nemocniční odpad nebezpečných vlastností, Veolia jej poté spálí v přerovské teplárně. Olomoucká nemocnice díky novému zařízení ušetří v nejbližších osmi letech nejméně 30 milionů korun.
Čím je tento projekt výjimečný a na jaká úskalí firmy při jeho realizaci narazily? Na to odpovídají v následujícím textu obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola (JT) a projektový manažer z Útvaru obchodního rozvoje společnosti Veolia Energie ČR Otakar Vénos (OV). Klíčem k úspěchu bylo mimo jiné i to, že skupina Veolia vedle teplárenství působí také v oboru nakládání s odpady a má zkušenost s oběma obory.
Jak se zrodila myšlenka realizovat tento unikátní projekt?
JT: Téma nakládání s nemocničním odpadem se řeší v celé řadě nemocnic napříč Evropou. Naše řešení je připraveno na míru Fakultní nemocnice Olomouc tak, aby odpovídalo množství vytvořeného odpadu. Diskutovat s nemocnicí o tomto projektu jsme začali zhruba před čtyřmi roky, tedy v době koronavirové epidemie. Přípravu projektu jsme zahájili v lednu loňského roku a teď v září zahajujeme zkušební provoz.
OV: Fakultní nemocnice v Olomouci je naším dlouhodobým partnerem, dodáváme jí okolo 90 terajoulů tepla za rok a současně zpracováváme odpady v objemu 900 tun ročně. Tak jsme se spolu s vedením nemocnice zamysleli nad tím, jak tyto odpady využít na maximum. Našli jsme řešení, že nebezpečný odpad za pomoci páry přeměníme na ostatní odpad, který bude možné energeticky využít v Teplárně Přerov.
Narazili jste při realizaci tohoto záměru na nějaká úskalí?
JT: Úskalí byla celá řada. Administrativa a příprava projektu zabrala spoustu času, nebylo to jednoduché. Sice jsme to nestihli během dvanácti měsíců, jak jsme původně chtěli, ale nakonec se to podařilo.
OV: Problém nastal s umístěním do objektu staré spalovny, což je památkově chráněný objekt. V případě kogenerační jednotky jsme se snažili o minimalizaci hlukové zátěže. Ale tohle je na tom příběhu to nejdůležitější: nesmíme se nechat zastavit nějakou překážkou, ale že musíme vždy najít řešení.
Sterilizovaný odpad budete vozit do teplárny v Přerově. Nebylo by výhodnější jej energeticky využít přímo v Olomouci?
JT: Olomoucká teplárna rekonstrukcí také projde, ale až později v čase. Také zde počítáme s využitím tuhých alternativních paliv. Nejbližší teplárna, kde tento odpad dokážeme využít, je v Přerově.
Kdo tuto investici financoval?
JT: Celková investice včetně pořízení kogenerační jednotky vyšla na zhruba 60 milionů korun. Je to investice Veolie, která se bude následujících osm let splácet z dosažených úspor. Jedná se tedy o obdobu EPC projektu. Výhodou tohoto projektu je, že přináší finanční úsporu. Náklady na likvidaci sterilizovaného odpadu jsou totiž výrazně nižší, než je tomu u nebezpečného odpadu. Další úspora vznikne díky využití elektřiny a tepla vyrobeného v kogenerační jednotce v areálu nemocnice. Ekonomicky je tento projekt výhodný jak pro nemocnici, tak pro nás jako investora.
Je spalování takového odpadu bezpečné? Není zdrojem toxických látek nebo emisí?
JT: Odpad, který spalujeme, je už vytříděný. Nejsou v něm injekční stříkačky a podobně. Jde hlavně o papír a látky, které není problém v kotli spálit. Sterilizovaného odpadu z Olomoucké nemocnice bude mít okolo 900 tun za rok. Pro srovnání: multipalivový kotel v Přerově za rok spálí okolo 100 tisíc tun paliva.
OV: Kolegové z firmy Recovera se museli zamyslet nad logistikou nakládání s nebezpečnými odpady. Svoz odpadu z nemocnice probíhá dvakrát denně, přičemž je nutné zamezit kontaktu zaměstnanců s tímto odpadem. Podle platné legislativy se nebezpečný odpad musí zpracovat do 72 hodin. Při sterilizaci je odpad zbaven nežádoucích vlastností a můžeme s ním dále nakládat.
Mohlo by vás zajímat
Budete nabízet stejné řešení také dalším nemocnicím?
JT: Tento projekt je specifický. Vyžaduje, aby bylo k dispozici větší množství odpadů. Většina nemocnic má dnes vlastní spalovnu nebezpečných odpadů, kde tento odpad likviduje. Olomoucká nemocnice takové zařízení neměla a musela jej vozit do spalovny v Ostravě, tedy na velkou vzdálenost. Takže ano, můžeme takové řešení nabídnout i jinde, ale záleží na lokálních podmínkách.
Více o zatím unikátní technologii, kterou Veolia Energie spolu s partnerskými firmami dodala do olomoucké nemocnice, se dočtete ve zprávě, kterou Ekonomický deník vydal o týden dříve.
-dtr-
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, která stejně jako Zdravotnický deník a Ekonomický deník patří do vydavatelství Media Network.
