Britská farmaceutická skupina AstraZeneca varovala, že by mohla přemístit svůj výrobní závod pro produkci vakcín z anglického města Merseyside do americké Filadelfie. Nelíbí se jí totiž, že nová labouristická vláda vzešlá z nedávných parlamentních voleb ve Velké Británii chce zmenšit objem státní pomoci, která byla již dříve danému projektu přislíbena. O váhání farmaceutických firem při investování ve Velké Británii informoval britský list Financial Times.
Podle dobře informovaných zdrojů, na které odkazuje britský list Financial Times, nová britská vláda chce omezit státní podporu zamýšlené výstavbě očkovacího centra, jež má budovat farmaceutická skupina AstraZeneca. O snížení podpory totiž podle listu Financial Times uvažuje britská ministryně financí Rachel Reevesová.
Původní příslib, ještě konzervativní vlády pod vedením Rishiho Sunaka, činil přibližně 90 milionů liber (v přepočtu téměř 2,7 miliardy korun). Reevesová hovoří o snížení na méně než polovinu, konkrétně na 40 milionů liber.
Vedení společnosti AstraZeneca vzápětí dalo britským vládním úředníkům najevo, že zvažuje přesun plánovaného výrobního závodu na vakcíny do amerického města Filadelfie. Spojené státy totiž nabízejí mnohem štědřejší pobídku pro projekty ve farmaceutickém průmyslu, uvedl list Financial Times.
Obě strany věří v dohodu
AstraZeneca prý také zvažovala, že by se výroba vakcín mohla přesunout do Indie, kde tato britská farmaceutická společnost již v minulosti očkovací látky vyráběla. Nakonec je ale pravděpodobnější, že pokud se AstraZeneca s britskou vládou nedohodne, dá přednost právě Spojeným státům.
„Jsme přesvědčeni, že má nadále smysl usilovat o výstavbu ve Velké Británii a vést konstruktivní dialog s britskou vládou. Zatím žádné debaty o přesunu tohoto projektu do Spojených států nebo do Indie neprobíhají,“ uvedla AstraZeneca v prohlášení pro list Financial Times.
Také mluvčí britského ministerstva financí potvrdil, že vláda má zájem se s AstraZenekou dohodnout. „Jsme odhodláni učinit z Velké Británie jedno z nejlepších míst pro vývoj a výrobu inovativních léků a léčivých přípravků. V dialogu s AstraZenekou jsme pozitivně naladěni a připraveni podporu poskytnout,“ uvedl úřad Rachel Reevesové.
Odrazující cenová politika
Podle analytičky listu Financial Times Vanessy Houlderové je ale pravděpodobné, že k podobným střetům mezi farmaceutickými firmami a vládou bude ve Velké Británii docházet častěji, a že toto je jen jakýsi předvoj.
Tím spíše, že zástupci farmaceutického sektoru loni v listopadu podepsali s vládou dohodu o cenové politice týkající se léků na předpis. Také během tohoto vyjednávání ale některé farmaceutické společnosti pohrozily, že přestanou ve Velké Británii investovat. Právě nepříznivá cenová politika je jedním z největších demotivátorů od investic ve farmaceutickém průmyslu na Britských ostrovech.
Britské univerzity to samy nevytrhnou
Ačkoli se může zdát, že výdaje na léky na předpis ze systému veřejného zdravotního pojištění jsou ve Velké Británii problém, pravý opak je pravdou. Spojené království patří k zemím s nejmenším podílem výdajů na léky na předpis na celkových výdajích veřejného zdravotnictví. Ten činí pouhých devět procent, zatímco například v Německu jde na lék na předpis z veřejných peněz více než 15 procent, podobně jako v Japonsku nebo Itálii. Ve Španělsku tento podíl činí přibližně 18 procent, tedy dvojnásobek než ve Velké Británii.
Zmenšující se zájem o investice do farmaceutického sektoru ve Velké Británii ilustruje také pokles zahájených klinických testů. Zatímco v roce 2015 to bylo téměř 700, o šest let později už jen necelé čtyři stovky. Přitom Británie se může pochlubit poměrně velkou silou svých univerzit, co se výzkumu a vývoje inovativních léků týče. Jenže univerzity nejsou natolik silné, aby samy dokázaly nepříznivý trend zvrátit.
Zdeňka Musilová
