Česko bojuje s nerovností v podpoře kojení. To je přitom jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zajistit zdraví dětí a jejich matek. Nekojení je u dětí spojeno se zvýšeným rizikem náhlého úmrtí kojenců, výskytu infekcí či zvyšuje pravděpodobnost výskytu diabetu 2. typu, astmatu i obezity. U matek zase hrozí mimo jiné také zvýšené riziko rakoviny prsu a vaječníků. Na problematiku spojenou s kojením upozornilo u příležitosti Světového týdne kojení, který probíhá od 1. do 7. srpna, ministerstvo zdravotnictví, Úřad vlády a Světová zdravotnická organizace (WHO).
Letošní Světový týden kojení se věnuje snižování nerovností. Ministerstvo zdravotnictví spolu s WHO a zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou se zaměřují na ochranu a podporu kojení a zajišťování rovného přístupu k nezbytné péči a podpoře pro všechny ženy a děti. Nezbytná je podle nich také emocionální podpora každé rodičky, bez ohledu na to, zda se pro kojení rozhodne či nikoliv.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2023 existují velké rozdíly mezi zahájeným kojením a plným kojením při odchodu z porodnice. V momentě odchodu z porodnice bylo plně kojeno mateřským mlékem 75 procent dětí, 20 procent bylo kojeno s dokrmem a 5 procent odcházelo plně na umělé výživě. Mezi nejlepší kraje se řadí Liberecký, kde bylo 81 procent plně kojených dětí. Naopak nejhůře je na tom Ústecký kraj s 66,9 procenty plně kojených dětí.
Znepokojivá jsou také data v souvislosti s předčasně narozenými dětmi. Jen polovina z nich totiž v minulém roce odcházela z nemocnice plně kojena. Cílem ministerstva zdravotnictví a dalších zapojených subjektů je proto snižovat tyto nerovnosti v podpoře kojení. Podle odborníků je problémem také přístup některých zdravotníků, zejména pak praktických lékařů, které mohou ženě poskytovat jiné informace, než jaké dostane v porodnici nebo si přečte na internetu. Poradenství kojení by mělo být ženě poskytováno i v jejím domácím prostředí.
Pomoci mohou laktační poradkyně
Podle laktační poradkyně Fakultní nemocnice Brno Miloslavy Kameníkové je třeba především vyvracet zavádějící informace, které jsou s kojením spojené a proškolit v této oblasti celý personál nemocnice. Budoucí maminky mohou navštěvovat předporodní kurzy, kde dostávají informace o tom, jak správně kojit nebo se mohou obrátit také na laktační asistentky. Má to ale háček. Dlouhodobé laktační poradenství představuje zpoplatněnou službu, od zdravotních pojišťoven má žena proplaceno jen několik sezení. Na placené služby tudíž každá rodička dosáhnout nemusí a informace se k ní dostávají z obrovského množství různých zdrojů, což je mnohdy problematické.
Ministerstvo zdravotnictví v současnosti připravuje postupy pro laktační poradenství, aby nedocházelo k tomu, že ho budou provádět i nekompetentní osoby. Do úhradové vyhlášky plánuje zahrnout také bonifikace nemocnic, které indikují péči porodní asistentky v domácím prostředí u žen, které měly v porodnici problémy s kojením či poporodní zranění. Bariéru představují počty porodních asistentek, které v Česku nejsou vysoké. „V současné době nemáme ani dost porodních asistentek, abychom zajistili péči všem sto tisícům ženám, ale byli bychom rádi, aby počet žen s touto indikací do budoucna narůstal,“ uzavřel náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.
-ns-