Kandidát Harrisové na viceprezidenta považuje zdravotní péči za základní lidské právo

Když demokratická kandidátka na prezidentku USA, Kamala Harrisová, oznámila, že si jako svého výhledového viceprezidenta vybrala minnesotského guvernéra Tim Walze, srdce zastánců tamní zdravotnické reformy zaplesala. Walz totiž na sebe v minulosti upozornil například tím, že přispěl k položení základů pro rozšíření státního pojištění a odmítl korporátním zdravotním pojišťovnám uzavřít smlouvy s Medicaid. Dokonce prohlásil, že zdravotní péče je základní lidské právo. Britský deník The Guardian si všímá ohlasu, který výběr Walze vzbudil.

Že mají američtí republikáni a demokraté zásadně odlišné pohledy na fungování zdravotní péče v USA, to je všeobecně známé. Zatímco demokraté prosazují větší vládní angažovanost s cílem zajistit dostupnou a cenově přístupnou zdravotní péči pro všechny občany, což se projevilo například zavedením zákona Affordable Care Act známého také jako Obamacare, republikáni upřednostňují omezenější vládní zásahy a větší důraz na soukromý sektor, osobní odpovědnost a volbu jednotlivce.

Podporovatelé současné administrativy nyní doufají, že se v dalším volebním období na započatou reformu naváže. A to právě díky Walzovi. „Připadá mi to opravdu důležité a jako obrovská příležitost,“ cituje Guardian Liz Reyerovou, demokratickou zástupkyni za stát Minnesota, která v roce 2023 pomohla Walzovi schválit zákon o reformě vymáhání lékařských dluhů. „S guvernérem Walzem sdílím základní přesvědčení, že zdravotní péče je lidské právo,“ dodala s tím, že věří, že se v případě volebního úspěchu podaří další podobně reformy uskutečnit i na celostátní úrovni.

Kvůli dluhům si domácnosti utahují opasky

Od dob prezidenta Baracka Obamy měli zastánci zdravotní reformy obtížné období. Po přijetí zákona Obamacare v roce 2010 utrpěla Demokratická strana porážky, které vedly k nástupu konzervativního hnutí Tea Party. Republikáni se v následujících letech opakovaně pokoušeli o zrušení Obamacare, neuspěli však. Přesto jejich snahy zanechaly jen malý prostor pro další rozšiřování pojistného krytí nebo kontrolu cen zdravotní péče. Výsledkem je, že mnoho problémů stále přetrvává. Přestože asi 92 procent Američanů má dnes zdravotní pojištění, stále to zanechává přibližně 26 milionů lidí mimo systém. A často i ti, kteří zdravotní pojištění mají, se potýkají s dluhy za péči.

Průzkumy ukazují, že 41 procent Američanů dluží peníze za zdravotní péči, ať už poskytovatelům, kreditním společnostem nebo příbuzným. Dlužníci pak obvykle omezují své výdaje na potraviny nebo oblečení, což negativně ovlivňuje jejich zdraví a kvalitu života. Vysoké náklady na zdravotní péči nyní tvoří 17 procent amerického hrubého domácího produktu, což je téměř dvojnásobek toho, co v jiných vyspělých zemích. A to i přesto, že Američané navštěvují lékaře méně často než obyvatelé jiných bohatých zemí a mají horší zdravotní výsledky.

Medicare vs. privatizace

Zatím není úplně jasné, jak konkrétně bude vypadat zdravotní platforma Harrisové a Walze na celonárodní úrovni. Platforma Demokratické strany z roku 2020 zahrnovala výzvu k zavedení veřejné opce, omezení výdajů na léky a posílení Obamacare. Administrativa prezidenta Bidena například nedávno dokončila první vyjednávání o cenách léků v rámci programu Medicare, což je běžný proces v jiných vyspělých zemích, ale který byl v USA dlouho zakázán. Naopak platforma Republikánů na rok 2024 se zaměřuje na snížení regulací a zvýšení privatizace. I když se Republikáni zavázali, že nebudou omezovat Medicare, jejich návrhy na větší privatizaci tohoto programu vzbuzují obavy.

V minulosti Harrisová podporovala návrhy na zavedení univerzálního zdravotního pojištění, známého jako single-payer system, což je systém, kde vláda poskytuje zdravotní péči pro všechny občany. Tento návrh, který v roce 2019 předložil senátor Bernie Sanders, však neměl šanci na schválení. Harrisová od té doby zmírnila svůj postoj a její kampaň uvedla, že jako prezidentka single-payer system prosazovat nebude.

Sám Walz v minulosti připravil půdu pro zavedení veřejné opce v Minnesotě, kde by lidé mohli nakupovat pojištění prostřednictvím státního programu Medicaid, a zároveň zakázal soukromým zdravotním pojišťovnám uzavírat smlouvy s tímto programem. To vše přispívá k naději, že Harrisová a Walz by mohli přinést podobné reformy i na národní úrovni.

-red-