Senátní výbor pro zdravotnictví na své včerejší schůzi postoupil horní komoře novelu zákona o zdravotních službách, která mimo jiné představuje právní základ pro poskytování telemedicínských zdravotních služeb. Novela rovněž stanovuje nové požadavky na vedení zdravotnické dokumentace, zavádí podmínky pro dárce krve a zmírňuje definici pacientských organizací. Výbor rovněž schválil implementační novelu zákonů o zdravotnických prostředcích a o léčivech, která má za cíl posílit roli českých orgánů v monitorování a řízení nedostatku zdravotnických prostředků a léčivých přípravků v souladu s nařízením Evropské unie.
Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou by novela zákona o zdravotních službách přinesla, je zavedení možnosti poskytovat telemedicínské zdravotní služby. Návrh stanovuje podmínky, za kterých budou moci být tyto služby poskytovány. Zahrnují jak technické požadavky na kvalitu, tak zajištění bezpečnosti komunikace, šifrování komunikačního kanálu a prokázání identity komunikujících stran. Záznam komunikace také bude moci být nahráván pouze se souhlasem pacienta.
Odstřižení se od papíru
Návrh rovněž stanovuje nové požadavky na vedení zdravotnické dokumentace. Všechny záznamy, ať už v listinné, nebo elektronické podobě, budou muset být autorizovány. Elektronická zdravotnická dokumentace bude muset obsahovat unikátní identifikátor záznamu a být zabezpečena elektronickými podpisy a pečetěmi.
Důležitou součástí návrhu je i zavedení Národního registru dárců krve a osob trvale vyloučených z dárcovství krve. Poskytovatelé, kteří budou provádět odběry krve za tímto účelem, budou povinni před každým odběrem ověřit přípustnost jeho provedení prostřednictvím tohoto registru.
Návrh také vytváří informační systém veřejné správy nazvaný Administrace vzdělávání ve zdravotnictví. „Systém přinese tolik potřebnou digitalizaci procesu v oblasti postgraduálního vzdělávání. Je to první fáze digitalizace. Měla by se výhledově zrušit většina papírů. V případě změn akreditací už zaměstnavatelé nebudou posílat stohy papírů, ale ministerstvo využije ty informace, které už někde má,“ popsal senátorům výhody navrhované změny vrchní ředitel pro legislativu a právo na ministerstvu zdravotnictví Radek Policar. Systém má spravovat údaje o průběhu vzdělávání zdravotnických zaměstnanců, bude zahrnovat centrální úložiště informací a dále moduly pro akreditace, uznávání a přiznávání kvalifikace, automatizovaný systém komunikace a evaluace.
Spor o definici
Ministerstvo rovněž chce novelou upravit definici pacientských organizací. „Došli jsme k závěru, že je třeba tu přísnou definici o něco zmírnit, neboť jsme vyhodnotili, že některé organizace, které se zcela správně považují za pacientské a plní tuto úlohu, nesplňují přísné podmínky, které dnes v zákoně jsou, a nemohou tak být zapsány na seznam pacientských organizací,“ zdůvodnil Policar za ministerstvo. Proti návrhu na schůzi vystoupilo hned několik zástupců pacientských organizací. Obávají se, že zmírnění definice může přispět ke vzniku účelových organizací, řízených zájmovými skupinami.
„Nemyslím si, že je šance, aby mohlo dojít k narušení systému, který je teď,“ pokusil se je uklidnit ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, podle něhož nehrozí, že by takto například farmaceutické firmy postupovaly, neboť zařazení na seznam pacientských organizací stále spadá do kompetence resortu. „Udělám z pohledu ministerstva všechno pro to, aby ochrana byla maximální,“ zavázal se Válek.
Mohlo by vás zajímat
Členové zdravotního výboru následně novelu ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou schválili a doporučili ji takto Senátu.
Připravenost na krizi
Stejně tak schválili i adaptační návrh zákona, který implementuje evropské nařízení týkající se připravenosti na krize v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Jeho součástí je ustavení odpovědných orgánů a jejich kompetencí při řešení nedostatku léků a zdravotnických prostředků. Změny mají za cíl zlepšit připravenost na krizové situace a řízení nedostatků v oblasti zdravotnických prostředků a léčiv na národní úrovni, v souladu s evropskými předpisy. Policar dodal, že součástí návrhu je i zpřísnění sankcí za nevedení evidence léčivých přípravků.
-fk-
