Několika velkým farmaceutickým společnostem v řádu příštích pár let vyprší patentová ochrana u jejich nejprodávanějších léků. Podle americké investiční banky Morgan Stanley se tak ve farmaceutickém sektoru schyluje k řadě akvizic, pomocí kterých si farmaceutické firmy budou chtít vykompenzovat očekávaný výpadek tržeb z dosud patentovaných léků. Ty totiž budou už po roce 2030 čelit konkurenci generických přípravků, které jsou mnohem lacinější. U kterých firem můžeme nárůst akviziční aktivity očekávat a v jakém přibližně objemu, nastiňuje odborný portál Fiercepharma.com.

U řady nejprodávanějších léků (nejen) velkých farmaceutických společností se blíží konec patentové ochrany. Proto se dá v nejbližších letech očekávat nástup poměrně silné akviziční vlny ve farmaceutickém sektoru. „Podmínky pro fúze a akvizice jsou velice příznivé,“ cituje odborný portál Fiercepharma.com ze zprávy americké investiční banky Morgan Stanley, kterou má k dispozici.

Analytici Morgan Stanley ve své čerstvé studii spočítali, že léky, které do konce této dekády pozbydou svou patentovou ochranu, generují farmaceutickým společnostem na tržbách 183,5 miliardy dolarů ročně (v přepočtu bezmála 4,3 bilionu korun). Největší ztrátu podle Morgan Stanley utrpí trojice farmaceutických firem Amgen, Bristol Myers Squibb a americký Merck (v Evropě známý pod značkou MSD).

Americká investiční banka rovněž odhadla, jak velkou „palebnou silou“ velké farmaceutické společnosti co do možnosti fúzí či akvizic disponují. A suma je to vskutku impozantní: 383,1 miliardy dolarů, což v přepočtu činí asi 8,9 bilionu korun. Jen pro představu: jde o objem, který činí asi 120 procent ročního výkonu české ekonomiky.

V nejlepší pozici je Johnson & Johnson

Nejvíce volné hotovosti, a tedy potenciálně použitelné pro fúze a akvizice, mají podle analytiků Morgan Stanley společnosti Johnson & Johnson, Novo Nordisk a již jmenovaný Merck (MSD). „Farmaceutické společnosti s velkou tržní kapitalizací mají dostatečnou kapacitu k tomu, aby si skrze fúze a akvizice zajistily tržby, které v důsledku konce patentové ochrany u některých léků ztratí,“ uvádí dále zpráva Morgan Stanley.

Podle Morgan Stanley je v nejlepší pozici v rámci velkých farmaceutických společností americká skupina Johnson & Johnson. Konec patentové ochrany do konce této dekády totiž u Johnson & Johnson dopadne jen na třetinu jejích ročních tržeb, přičemž průměr celého farmaceutického sektoru je 38 procent. A zároveň platí, že Johnson & Johnson je nejlépe vybaven na možné fúze či akvizice.

Mohlo by vás zajímat

Naproti tomu u společnosti Amgen je ztrátou patentové ochrany do roku 2030 ohroženo celých 67 procent tržeb (tedy dvě třetiny ročního obratu firmy). Největší část tržeb společnosti Amgen přinášejí léky Prolia a Xgeva, které se používají k léčbě rakoviny kostí. Ty společně generují více než šest miliard dolarů tržeb. Dalších 3,7 miliardy dolarů generuje lék Enbrel a 2,2 miliardy dolarů lék Otezla. Také jich se týká ztráta patentové ochrany do konce této dekády.

Firmy nespí na akvizičních vavřínech

Jen o něco nižší podíl tržeb ohrožený ztrátou patentové ochrany (konkrétně 63 procent) vykazuje společnost Britsol Myers Squibb. Jejím bestsellerem je lék Eliquis, který pomáhá zabraňovat tvorbě krevních sraženin. Eliquis zajistil společnosti Bristol Myers Squibb v loňském roce na tržbách více než 12 miliard dolarů. Dalších devět miliard pak přinesl onkologický lék Opdivo.

A konečně společnost Merck má ztrátou patentové ochrany ohroženo 56 procent tržeb, jak vyplývá ze zprávy Morgan Stanley. Jejím lékovým „šampiónem“ je přípravek Keytruda (používá se při léčbě onkologických onemocnění), který loni firmě zajistil 25 miliard dolarů na tržbách, což představuje 42procentní podíl. Keytruda svou patentovou ochranu ztratí v roce 2029.

Investiční banka Morgan Stanely zároveň uvádí, že žádná z uvedených firem nespí na vavřínech a některé již k několika akvizicím přistoupily. Amgen loni v říjnu dokončil převzetí společnosti Horizon za necelých 28 miliard dolarů, Bristol Myers Squibb pak koncem loňského roku převzal společnosti Karuna, Mirati a RayzeBio.

Zdeňka Musilová