Spolková rada (horní komora německého parlamentu) projednala před letní parlamentní přestávkou usnesení několika spolkových zemí, podle něhož se má v Německu zásadně zrychlit proces uznávání lékařského vzdělání získaného v zahraničí. Německo chce tímto opatřením částečně řešit dlouhodobý nedostatek lékařů ve svém zdravotnickém systému. O kroku informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Návrh na zrychlení uznávání lékařského vzdělání získaného v zahraničí (tedy ze zemí mimo Evropskou unii) do Spolkové rady podalo hned několik spolkových zemí. Vedle Bavorska, které je průkopníkem této myšlenky, to byly ještě vlády Bádenska-Württemberska, Hesenska, Dolního Saska, Severního Porýní-Vestfálska, Saska a Šlesvicka-Holštýnska. Tedy sedm ze šestnácti německých spolkových zemí.
„Získání, uznání vzdělání a udržitelná integrace kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí je jedním z ústředních prvků v prevenci či odstranění nedostatku lékařského personálu v této zemi,“ uvedla pro Deutsches Ärzteblatt bavorská ministryně zdravotnictví Judith Gerlachová (CSU).
Současné postupy při uznávání zahraničního lékařského vzdělání jsou v Německu poměrně složité. „V Bavorsku tyto procesy dnes trvají v průměru 18 až 24 měsíců, a to od okamžiku, kdy žadatel předloží kompletní požadovanou dokumentaci,“ dodala Gerlachová. Celková doba od chvíle, kdy žadatel vstoupí do kontaktu s úřady, tak trvá ještě o něco déle.
Elektronická žádost a přezkoušení před komisí
Navrhovatelé tedy chtějí, aby Spolková rada změnu současného právního stavu podpořila. Cílem je, aby bylo možné lékařské vzdělání získané v zahraničí uznat mnohem rychleji než dnes. Taková změna ale bude vyžadovat úpravu dalších zákonů, a to jak na zemské, tak na spolkové úrovni.
Jedním z opatření, která by měla celou proceduru urychlit, je nahrazení složitého a časově velmi náročného písemného přezkušování a dokazování vzdělání nejrůznějšími dokumenty ústním znalostním testem před státní zkušební komisí. „Doklady potvrzující dosažené vzdělání by měly být podrobně přezkoumávány jen na výslovnou žádost žadatele,“ vysvětlila Gerlachová.
Mohlo by vás zajímat
Další usnadnění schvalovacího procesu by mělo přinést čistě elektronické podání i následná komunikace v elektronické podobě. A to prostřednictvím k tomu určené aplikace. Dnes totiž úřady povinně vyžadují dokumenty v papírově formě. „Takový postup je dnes již velmi zastaralý,“ dodala bavorská šéfka zdravotnického rezortu.
Německo se bez zahraničních lékařů neobejde
Spolkové země bijí kvůli nedostatku lékařů na poplach již nějakou dobu. Německo se bez zahraničních „posil“ prakticky neobejde. Dokazují to prakticky každá čerstvá data udávající počet zahraničních zdravotníků, kteří v Německu pracují.
A ani loňský rok nebyl výjimkou. Podle údajů Spolkové lékařské komory totiž v Německu ke konci roku 2023 pracoval rekordní počet lékařů a lékařek bez německého pasu. A to téměř 64 tisíc. Během deseti let se jejich počet více než zdvojnásobil, oproti roku 1993 jich dnes v Německu pracuje skoro 6,5krát více.
Z přílivu zdravotníků těží především nemocnice
Většina zahraničních lékařů a lékařek přichází do Německa z jiných zemí Evropské unie, ale také z oblasti Blízkého východu. Vůbec největší zastoupení mezi zahraničními lékaři a lékařkami mají občané Sýrie (6 120), následuje Rumunsko (4 668), Rakousko (2 993), Řecko (2 943), Rusko (2 941) a Turecko (2 628). Čechů a Češek v bílém plášti najdeme v Německu kolem 1 200.
Jak je ze statistik patrné, trend počtu zahraničních lékařů a lékařek na německém pracovním trhu je dlouhodobě rostoucí. Jen v loňském roce se jejich počet meziročně zvýšil o 6,5 procenta. Tento vývoj pomáhá hlavně nemocnicím, které personální nouzi čelí již řadu let.
Zdeňka Musilová
