Požadavky zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) na odměňování zdravotnických pracovníků jsou podle ministerstva zdravotnictví doslova „čárou přes rozpočet“. Několikanásobně totiž převyšují ministerský návrh. Ten počítá s navýšením o 5 až 10 miliard. Odbory a komora chtějí, podle výpočtů vedení resortu, navýšit odměňování lékařů až o 50 miliard. Zástupci některých velkých fakultních nemocnic i ambulantní specialisté takové navýšení považují za nerealistické a neúnosné. Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger, který stál u zrodu nyní tolik skloňovaného tzv. Hegerova memoranda, upozorňuje na to, že chybí objektivní statistiky o platových podmínkách lékařů.
Průměrná mzda v národním hospodářství za rok 2023 je na úrovni 43 341 korun. Podle návrhu zákona o odměňování zdravotnických pracovníků z dílny ministerstva zdravotnictví by průměrný plat nebo mzda lékaře, který bude v roce 2025 zaměstnán v nemocnici a zároveň bude mít v průměru odslouženo 8 hodin týdně v rámci tzv. služeb, měla činit zhruba 65 tisíc korun až 130 tisíc korun v závislosti na úrovni dosažené kvalifikace a praxe.
„Česká lékařská komora sice opakuje své požadavky, ale dokládá je jenom svými zkušenostmi a názory. Statistiky, které by podpořily jejich výroky, bohužel zatím nejsou na stole,“ uvedl pro Zdravotnický deník k současné situaci bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger, za jehož působení ve vládě bylo v roce 2011 podepsáno tzv. Hegerovo memorandum. Do dvou let od podepsání dokumentu měli mít lékaři požadovaný 1,5 až 3násobek průměrného platu v zemi. K tomu ale doteď údajně nedošlo, proto se Sekce mladých lékařů ČLK minulý rok rozhodla k protestům, které se možná budou opakovat i letos.
Heger považuje za nestandardní také požadavek odborů, aby mzdová politika v privátním sektoru podléhala vládním nařízením. „Zdravotnictví pořád zůstává pod průměrem EU a jde do něj méně peněz. Už za doby svého působení na ministerstvu jsem mluvil o neefektivitě celého systému a stále platí, že tam jsou mezery. Mzdy u lékařů sice naskočily hodně, ale stejně tak se v postcovidové době zvýšila i průměrná mzda ve státě. Bez podrobných čísel ale nelze věc více komentovat,“ uvedl Heger na dotazy Zdravotnického deníku.
Proti sjednocenému odměňování ve zdravotnictví je také Rada Sdružení ambulantních specialistů (SAS). „Nesouhlasíme s tím, aby nám někdo mluvil do toho, jak naložíme s našimi penězi. A ani s tím, že by nám někdo dál snižoval naše rozpočty. Už letos žijeme v podmínkách poznamenaných dohodou mezi premiérem a lékařskými odbory v listopadu 2023, na základě níž došlo k odlivu cca 7 mld. Kč do nemocnic s přímým negativním dopadem na naše letošní úhrady. Máme za to, že úvaha o odlivu dalších až 50 mld. Kč je v přímém rozporu s udržitelností funkčnosti soukromých ambulancí. Žasneme nad tím, že je to prosazováno ČLK, která by měla hájit i naše zájmy,“ dodává SAS s tím, že ve hře je i možnost protestů týkajících se úhrad péče.
Po objektivních číslech nicméně volá i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. „Na základě toho se podle pana ministra povede debata, co vlastně systém veřejného zdravotního pojištění umožní,“ dodala Žitníková s tím, že podle jejího názoru systém umožní to, co mu umožní politici.
Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Václava Pláteníka by navýšení odměňování zdravotníků podle představy odborů a České lékařské komory mělo vyjít na přibližně 50 miliard korun, zatímco podle návrhu ministerstva by se jednalo o navýšení v řádu 5 až 10 miliard. Podrobný rozpis dopadů na zdravotní systém ukazuje následující tabulka:
Znovu ve slepé uličce?
Ředitelé některých velkých fakultních nemocnic jsou i přes rétoriku komory přesvědčeni o tom, že tzv. Hegerovo memorandum se v nemocnicích plní již dávno. „Návrh ministerstva zdravotnictví vnímáme jako přijatelný kompromis. Platy lékařů v naší nemocnici jsou v mnoha případech nejen na jeho úrovni, ale v řadě případů i nad ní a v průměru to již splňujeme. Návrh je pro ekonomiku zdravotnictví zvládnutelný, ale nelze soudit za každou jednu nemocnici. Je ale třeba k tomu dodat, že návrh prezentovaný zdravotnickými odbory a lékařskou komorou na navýšení, které se pochybuje v řádech desítek miliard, není únosné ani pro naši nemocnici, ani pro systém jako takový a vedlo by to k jeho destabilizaci,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.
Platy lékařů podle tzv. Hegerova memoranda splňuje, a to u některých lékařů i nad jeho rámec, také Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice v pražském Motole či Fakultní nemocnice Ostrava. „Návrh Ministerstva zdravotnictví je z mého pohledu přijatelný kompromis, který reflektuje ekonomické možnosti. Co se týká platů lékařů u nás, jsou vesměs na jeho úrovni, často i nad ní. V tuto chvíli to v průměru splňujeme a zvládneme. Návrhy na navýšení v řádu desítek miliard korun, prezentovaný odbory a ČLK, nepovažuji za reálný,“ postěžoval si i ředitel ostravské fakultní nemocnice Jiří Havrlant.
Tvrzení ředitelů nemocnic se ovšem setkává s ostrou kritikou ze strany prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. „V rámci jednání jsem opakovaně upozorňoval na rozpornost tvrzení ředitelů nemocnic. Ti současně tvrdí, že závazky plynoucí z tzv. Hegerova memoranda prakticky již splňují, a že tedy náš nátlak na zvyšování platů nemá smysl. Zároveň však náklady na splnění tzv. Hegerova memoranda odhadují na desítky miliard korun ročně,“ napsal Kubek na stránkách komory.
Kubek upozorňuje také na návrhy zaměstnavatelů a ministerstva, které u lékařů zohledňují platy za šestidenní pracovní týden. Takové návrhy jsou podle něj nesmyslné, protože popírají principy přesčasové práce.
„Násobící koeficienty jsme rozporovali, protože je zřejmé, že zohledňují šestidenní pracovní týden, a ne základní pracovní dobu. Stejně tak není vidět klíč, podle kterého je dopočítávána cena přesčasové práce, aby bylo dosáhnuto 1,5 až 3násobku průměrné mzdy,“ uvedla k tomu na svém facebooku Sekce mladých lékařů ČLK.
Prezident ČLK navíc přichází s vlastním návrhem odměňování, kdy lékař absolvent by měl dosáhnout na 1,5násobek průměrné mzdy, lékař po základním vzdělávacím kmenu 2násobek průměrné mzdy a lékař po atestaci 2,5násobek průměrné mzdy. Plně kvalifikovaný lékař po dosažení praxe 10 let poté 2,7násobek a po dosažení praxe 15 let 3násobek průměrné mzdy. To vše za základní pracovní dobu a jako tarifní minima s možností zaměstnavatelů platy klíčovým zaměstnancům navyšovat.
Další jednání k odměňování budou pokračovat 18. července, o týden dříve by se ještě měla sejít na jednání expertní skupina složená ze zástupců obou stran.
-ns-
