Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podporuje návrh Jihočeského kraje na úpravu zákona o léčivech, který má umožnit vedoucím lékárníkům vykonávat funkci ve více než jedné lékárně. Novinářům před dnešním kabinetu zasedáním řekl, že ministerstvo má plán, jak změnu zavést i bez přijetí předpisu. K jihočeské předloze se dnes vyjádří kabinet.
Vládní legislativci doporučili před jednáním ministrům, aby se k návrhu postavili neutrálně. Podle navrhovatelů by změna mohla pomoct udržet lékárny v malých obcích. Vedoucí lékárník by mohl působit ve více lékárnách, pokud by součet provozních dob těchto lékáren nepřekročil rozsah zákonem stanovené týdenní pracovní doby. Změna ale podle vládních právníků nezajistí, aby se vedoucí lékárník v otevírací době jedné lékárny věnoval právě a pouze této konkrétní.
Válek dnes řekl, že návrh považuje za velmi dobrý. „Dobrá zpráva je, že budeme schopni úpravou vyhlášky to dělat i bez toho, aby se ten zákon přijímal. Vláda k němu přijme stanovisko, věřím, že se to posune do Sněmovny, ale než to Sněmovna začne projednávat, že se podaří udělat úpravu vyhlášky a realizovat to dříve,“ uvedl.
Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) mají problém s udržením lékáren obce v řadě krajů. V méně osídlených oblastech nechtějí velké lékárenské řetězce zřizovat pobočky. Jejich obyvatelé proto musí cestovat pro léky do větších měst a v některých lokalitách není komerčně možné udržet osmihodinový každodenní provoz lékárny.
K návrhu Jihočechů zaujaly souhlasné stanovisko také Hospodářská komora, ministerstvo průmyslu a obchodu i ministerstvo zemědělství – poslední zmiňovaná instituce s tím doplňkem, že za stěžejní v této věci považuje stanovisko ministerstva zdravotnictví.
Návrh se však nelíbí Unii zaměstnavatelských svazů (UZS), která k němu v rámci připomínkového řízení doporučila vládě přijmout nesouhlasné stanovisko. „Návrh je koncipován jako urychlené řešení, respektive jako improvizace, a ne jako jasné a strukturované systémové řešení situace reagující na příčinu – stav, kdy v regionálních menších místech dochází k relativnímu nedostatku odborného personálu lékáren a k prodeji malých lékáren. Návrh tak příčinu vzniklého stavu neřeší,“ argumentuje UZS s tím, že důsledkem návrhu by podle ní naopak bylo skokové snížení úrovně poskytování lékárenské péče.
V roce 2010 bylo v Česku podle údajů České lékárnické komory asi 2400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2601. Do roku 2021 jich pak ubylo více než sto, v letech 2021 až 2023 jich podle loňské výroční zprávy vždy zhruba stovka zanikla a vznikalo méně nových. Ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje. Nejvíc mizely v Moravskoslezském kraji a pak v krajích Ústeckém, Libereckém a Olomouckém.
Podle komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Na zavírání lékáren má podle ní kromě ekonomických potíží vliv také věk lékárníků, do důchodu odchází silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech.
-čtk-, -red-
