Průměrná čekací doba nového pacienta na termín u diabetologa jsou tři měsíce. O dostupnosti diabetologické péče v České republice pohovořila na 2. ročníku sympozia Zdravotnického deníku věnovanému ekonomice a managementu diabetologie ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) a předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven, Renata Knorová. Poukázala také na nákladnost péče a nutné změny, kterých by měly úhradové mechanismy do budoucna doznat, aby péče zůstala dostupná a kvalitní.
Přestože podle nařízení vlády má být diabetolog dostupný do 45 minut od bydliště pojištěnce – což podle Knorové všechny tuzemské zdravotní pojišťovny, až na výjimku některých odlehlých oblastí plní – dojezdová vzdálenost není tím problémem, pokud jde o dostupnost diabetologické péče. Vůbec špatné nejsou ani počty nasmlouvaných poskytovatelů. Skutečným problémem jsou – nepříliš překvapivě – dlouhé čekací doby.
„Máme k dispozici data od Sdružení ambulantních specialistů a průměrná čekací doba nového pacienta na termín u diabetologa je 12 týdnů. Dispenzarizovaný pacient čeká na vyšetření dokonce 13 týdnů. Nejhorší je podle těchto dat situace na Olomoucku, ve středních Čechách a na Vysočině,“ uvedla Knorová. Vlastní data od ČPZP prý však neukazují, že by byla situace natolik tristní. „V roce 2022 nás pouze 11 pojištěnců požádalo o zajištění péče,“ dodala.
Dalším faktorem, který má, a v budoucnu bude mít, vliv na dostupnost, je stárnutí lékařů. Ani zde není diabetologie v krizi jako jiné odbornosti, kde velká část lékařů dosahuje, či dokonce přesahuje důchodový věk. „V diabetologii máme 72 procent lékařů do 59 let… Jen devět procent lékařů je starších 70 let,“ konstatovala Knorová.
ČPZP se snaží dostupnost posílit i zvláštním bonifikačním programem. „Pokud nám je diabetolog, ale i jiný ambulantní specialista, ochoten v čase potřeby ošetřit nedispenzarizovaného pacienta v akutním stavu, máme na to nastavené bonifikace a způsob vykazování takto ošetřených pacientů,“ popsala s tím, že ČPZP uhradí v závěrečném vyúčtování poskytovateli za akutní ošetření takového pojištěnce 150 korun.
Nejde ale pouze o zaléčení co největšího počtu pacientů, nýbrž i o kvalitu. „Rádi bychom se dostali od mechanismu průměrných úhrad k úhradě za to, že je pacient dobře léčen,“ řekla Knorová. Sledování kvality zahrnuje kritéria jako je kompenzace diabetu (vyšetření glykovaného hemoglobinu), prevence kardiovaskulárních onemocnění (vyšetření LDL cholesterolu), snížení rizika amputací (vyšetření rizika diabetické nohy), intenzifikace péče o pacienta s diabetem 2. typu ve vlastní ordinaci a péče o pacientky s gestačním diabetem.
Co se týče nákladů na péči o diabetiky, u nich si Knorová vystačila se stručným, léč výstižným popisem: „Rostou.“ Dle jí prezentovaných dat byly například v roce 2021 náklady na jednoho pojištěnce s diabetem 1. typu 13 210 korun. O dva roky později to bylo už 19 663, což je nárůst téměř o 50 procent. U diabetu 2. typu jsou náklady nižší, přesto i u nich je patrný meziroční trend nárůstu, a přibližně o 25 procent. V roce 2021 pojišťovnu péče o jednoho diabetika stála 4 158 korun, vloni už 5 266. Je nutné podotknout, že diabetiků druhého typu je co do počtu výrazně více, než diabetiků prvního typu. A nejde pouze o péči jako takovou, ale rostou také úhrady za léky.
Knorová míní, že by úhradové mechanismy měly zohledňovat péči o vlastní zdraví. „Pokud máme hodnotit diabetologa za to, jak léčí diabetika, který se ovšem nechová odpovědně za své vlastní zdraví, tak se pojišťovna nemůže ,vyřádit’ na svém smluvním partnerovi,“ řekla na sympoziu. Větší důraz by tak měl být v budoucnu kladen na motivování samotného pojištěnce ve snaze ho přimět k lepšímu chování o vlastní zdraví. Knorová připomněla, že se v současnosti připravuje novelizace zákona o veřejného zdravotním pojištění, která podle všeho změní, co se bude hradit z fondů prevence. V té souvislosti zmínila preventivní programy ČPZP, jimiž jsou Prevence obezity, Krok pro zdraví či Diabetes, který obsahuje například příspěvek na preventivní pedikúru.
Druhou věcí, které pojišťovny čelí, jsou požadavky poskytovatelů na navýšení úhrad. „My ale potřebujeme mít dostatek disponibilních zdrojů na to, abychom byli schopní srovnat závazky, které existují již dnes,“ uvedla stručně Knorová.
Tvrdou realitou je to, že se počty diabetiků i náklady na ně v čase zvyšují. „Pro to, abychom mohli dobře a radostně hradit inovace a potřebné trendy v diabetologii, měli bychom se lépe zaměřit na prevenci a odpovědnost občana. Zároveň všechny tyto novinky pro nás musí být akceptovatelné ve finančních dopadech,“ dodala závěrem ředitelka zdravotního úseku ČPZP.
-fk-
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně, Eli Lilly, Abbott, EUC a Aireen.
