Řadu rozvojových projektů v Česku, včetně těch zaměřených na oblast zdravotnictví, financují fondy Evropské unie. Ministerstvo zdravotnictví a pod ní spadající instituce, jako jsou přímo řízené nemocnice, psychiatrické nemocnice, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), z nich v minulém programovém období kohezní politiky Evropské unie 2014–2020 vyčerpalo na celkem 293 projektů 25,6 miliardy korun. Programové období bylo ukončeno na konci minulého roku.
Prostředky byly podle resortu využity zejména na stavby, rekonstrukce a pořízení zdravotnických přístrojů. „Mezi největší akce patří například výstavby nových psychiatrických pavilonů ve Fakultní nemocnici Ostrava, Fakultní nemocnici Plzeň a Fakultní nemocnici Brno v celkové hodnotě 1,57 miliard korun,“ uvádí resort Vlastimila Válka v tiskové zprávě. Ministerstvo dále využilo prostředky z finančního nástroje REACT-EU vytvořeného Evropskou unií v souvislosti s pandemií covid-19. „Nemocnice s urgentními příjmy typu I. (tj. většina fakultních nemocnic včetně těch pražských) získala dotace až ve výši půl miliard korun. Celkově do příspěvkových organizací z tohoto nástroje putovalo 8,4 miliardy korun,“ dodává úřad.
Podpořeny byly také projekty zaměřené na energeticky úsporná opatření zdravotnických budov, čímž se zdravotnictví stalo nejvíce dotovaným resortem v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. V tomto ohledu dominují svým rozsahem projekty Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice na Homolce, Psychiatrické nemocnice Bohnice a několika pavilonů Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Resort upozorňuje, že tímto programem čerpání evropských peněz není u konce. „Z operačních programů pro období 2021–2027 a nového nástroje – Národního plánu obnovy – už jsou nyní v resortu zdravotnictví primárně ze strany přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví schváleny a realizovány projekty za cca 15,87 miliardy korun,“ uvádí dále úřad v tiskové zprávě. Podělil se i o některé podrobnosti čerpání. Kupříkladu 2,35 miliardy korun z Národního plánu obnovy má přispět ke zvýšení kyberbezpečnosti a rozvoji IT a elektronizace zdravotnictví. Kromě toho má být nově podporováno zvyšování kvality a dostupnosti následné péče či rehabilitační péče o pacienty po kritických stavech.
-red-
