Navýšení odměňování zdravotníků podle dohody s odbory a Českou lékařskou komorou může podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vyjít na přibližně 50 miliard korun. Řekl to po dnešním jednání k připravovanému zákonu o odměňování ve zdravotnictví, který by měl stanovit minimální hranici platů a mezd, u lékařů na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy a měl by platit od příštího roku. Podle Válka byly požadavky od zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) vyšší než návrh ministerstva. Optimismus ministerstva nesdílí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, podle níž se dnes jednání ke shodě příliš neposunulo. 

„Z různých návrhů, které jsme dostali, by kalkukace navýšení vycházely zhruba na 50 miliard,“ řekl Válek. Dodal, že jde o deset procent všech nákladů veřejného zdravotního pojištění, ze kterého jde v současné době na platy více než polovina.

„Navržená úroveň základního platu nebo mzdy odpovídá takzvanému Hegerovu memorandu. Návrh zákona tedy zaručí, že lékař v závislosti na dosažený stupeň kvalifikace bude včetně odměny za přesčas v rozsahu 416 hodin ročně pobírat průměrně 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství dva roky nazpět,“ uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo. Dohoda ministra Leoše Hegera (TOP 09) s odbory v roce 2011 odvrátila tehdejší lékařský protest, do legislativy se to ale navýšení nedostalo.

Podle Žitníkové bylo vyčíslení nákladů ze strany nemocnic na jednání představeno jen ústně, teď odbory čekají na písemné materiály, aby je mohly analyzovat. „Potřebujeme dospět k číslům, která budou objektivní,“ uvedla Žitníková. S nimi pak odboráři půjdou na další jednání v polovině července. „Na základě toho se podle pana ministra povede debata, co vlastně systém veřejného zdravotního pojištění umožní,“ dodala Žitníková s tím, že podle jejího názoru systém umožní to, co mu umožní politici.

Po minulém jednání v polovině června prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek řekl, že ministerstvo svým návrhem neplní dohodu z loňského prosince, která ukončila protest lékařů, a v které sjednotit platy slíbilo. Komora proto nevyloučila na podzim další protesty. Návrh stanoví minimální plat či mzdu jednotlivých skupin zdravotníků, odbory ale žádaly rozšíření platových tabulek pro státní zaměstnance i na soukromá, krajská či městská zařízení. To ale odmítá ministerstvo zdravotnictví, náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL) tehdy řekl, že to není politicky průchozí. Proti byly také zástupci nemocnic.

Mohlo by vás zajímat

Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob doplnil, že zatím není rozhodnuto o formě, jakou bude legislativa změněna. Může jít o samostatný zákon, pozměňovací návrh nebo poslaneckou iniciativu. Kubek po minulém jednání řekl, že nejlepší by byla změna zákoníku práce, který je v současné době ve Sněmovně projednávaný.

K dnešnímu jednání se večer na svém Facebooku vyjádřila také Sekce mladých lékařů ČLK. „Ministr Válek nás dnes ubezpečil, že přidané peníze se snižovat nebudou. A ředitel VZP Kabátek sdělil, že pojišťovny s tím ve svých rozpočtech počítají. To považujeme za dobré zprávy a samozřejmě dále pracujeme na tvorbě systémového řešení ve formě zákona,“ stojí ve vyjádření sekce.

Proti podobě ministerského návrhu k odměňování se ostře vymezuje Sdružení soukromých nemocnic. Uvádí to ve svém prohlášení, které má Zdravotnický deník k dispozici. „Ve fungujícím tržním hospodářství není možné, aby stát určoval personální náklady soukromých subjektů v konkrétním hospodářském odvětví. Stát prostřednictvím příslušných právních předpisů jistě určuje hranici vymezující prostor svobodného podnikání, nicméně navrhovaná úprava je zcelao neodůvodněná a nesystémová. Rovněž máme za to, že návrh lze považovat za svévolné omezení základního ústavního práva podnikat, neboť si sice klade za cíl stabilizaci zdravotnictví (což je jistě v obecné rovině legitimní důvod pro přijetí právní úpravy, kterou se stanoví meze ústavních práv), nicméně navrhované prostředky k dosažení tohoto cíle jsou naprosto nevhodné, respektive k dosažení tohoto cíle dle našeho názoru vést v žádném případě nemohou,“ je uvedeno v dokumentu sdružení.

red, ČTK