Jak zefektivnit preventivní kampaně a dostat Čechy do ordinací lékařů. O tom na Workshopu VZP s osobnostmi českého zdravotnictví, který uspořádal Zdravotnický deník, vedle zástupců vedení a správní rady VZP, ekonomů a spoluautora kampaně diskutovali i zástupci lékařů a pacientských organizací. Ti se shodli na tom, že by pacienti měli dostávat účty za zdravotní péči. I když ji platit nebudou, mohlo by jim to pomoci pochopit cenu práce zdravotníků a výkonů. V preventivních kampaních podle nich také chybí více osobních příkladů od uznávaných lékařů.
„V České republice je bohužel stále rozšířený public mindset (veřejné smýšlení – pozn. red.), že je stát odpovědný za naše zdraví a má se o nás postarat, přičemž my pro to nemusíme nic dělat, a ústava nám zaručuje, že je vše zdarma,“ upozornila na workshopu ředitelka Koalice pro zdraví Jana Petrenko. Klíčová změna mentálního nastavení by ale podle ní neměla primárně nastat u veřejnosti, ale u těch, kteří veřejnost oslovují – tedy u zdravotních pojišťoven a státu.
Pacienti by podle Jany Petrenko měli vědět, kolik péče o ně stojí, jinak je náklady systému nebudou zajímat. Úderná kampaň jako je SystemShop VZP by pomoci mohla, ale klasické metody komunikace selhávají. „V roce 2005 jsme o tom diskutovali a já jsem tlačila na pojišťovny, aby pacientům ceny za jejich péči zpřístupnily. Trvalo to několik let, než se pacienti mohli na svůj účet podívat, ale podařilo se to. A pak jsme svolali schůzi představitelů různých poboček seniorů, bylo jich tam asi sto. A já se jich ptala, zda vědí o tom, že se mohou podívat na svůj účet. Věděli to všichni, ale aspoň jednou se podívali jen čtyři z nich. Na otázku ‚Proč jste se na to nepodívali?‘ odpovídali ‚Proč by nás to mělo zajímat?‘. Tam mi došlo, že tudy cesta nevede,“ popsala Petrenko. Aby cílové skupiny zasáhly, je podle ní ze strany zdravotních pojišťoven třeba komunikovat přímočařeji, více využívat údernou komunikaci skrze mobilní telefony, aplikace a sociální sítě.
Účtenka k propouštěcí zprávě
Také přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK Martin Anders soudí, že by ideálním řešením bylo, aby pacient dostal po operačním výkonu nebo hospitalizaci účet. „Neříkám tím, že by měl zaplatit celou částku a pak si ji jít na pokladnu zdravotní pojišťovny proplatit, šlo by o to, aby si pacient uvědomil hodnotu práce zdravotníků a to, kolik zdravotní péče stojí,“ řekl na workshopu Anders. Dnes si sice mohou pacienti takové údaje najít, ale jak zmínila už Jana Petrenko, aktivně to drtivá většina z nich nedělá. „Když lékař podává pacientovi propouštěcí zprávu, přidal by k ní účtenku, kolik péče stála, jako třeba u zubaře,“ doplnil Anders s tím, že by takové řešení vedlo i k efektivnější kontrole systému.
Kampaň SystemShop pochválil i Anders, který o ní na workshopu slyšel poprvé. Poznamenal, ale že by v marketingové komunikaci preventivních témat obecně uvítal větší zapojení lékařů. „Lékař by měl být tou osobností, která by měla motivovat. A mně lékaři jako ambasadoři a představitelé svých oborů v některých kampaních chybějí,“ vysvětlil Anders. Prevence totiž podle něj funguje do značné míry na bázi osobních příkladů. „Nemůžete tedy čekat, že pacient, který potřebuje zhubnout, vyslechne rady lékaře vážícího 160 kilo. Ale pokud já budu pacientům říkat o prevenci formou změny světelného režimu a oni u mne v kanceláři uvidí lampu sloužící takovému účelu, bude to mít jiný dopad na jejich mozek než nějaké teoretické rady. Takže více osobních příkladů, možná i více lékařů, kteří mají ve společnosti nějaký kredit,“ popsal svůj recept na preventivní kampaně Anders.
Na jeho slova reagoval náměstek ředitele VZP Ivan Duškov. „Jsem si vědom toho, že nějaká význačná a mediálně známá lékařská osobnost může žádoucím způsobem pohnout veřejným míněním, my ale takové schéma, že by se stal tváří prevence nějaký známý lékař-profesor, v této fázi kampaně neplánujeme,“ uvedl Duškov. Nápad ocenil, ale vysvětlil, že s omezeným rozpočtem na prevenci lze podle něj použít finance efektivněji. „Je to určitě námět, který lze vzít nějakým způsobem v úvahu, na druhou stranu víme, že praktický lékař má impakt na svůj kmen pacientů daleko větší než nějaká mediálně známá tvář. Proto si myslím, že například vybavit praktiky nějakou bonifikací, aby více iniciovali nějaký typ vyšetření nebo miniintervence, je lepší využití prostředků na prevenci,“ řekl Duškov.
Dostat pacienty do ordinací
Že jsou osobní příklady klíčové, potvrdila na workshopu i praktická lékařka pro dospělé Eva Kasalická. „To se ukázalo například u očkování na covid,“ uvedla. A upozornila na to, že aby mohli lékaři na pacienty působit, musí být splněna elementární podmínka – musí se vůbec potkat. „Potřebovali bychom vůbec dostat část pacientů do našich ordinací, abychom na ně mohli mít nějaký vliv. Určitá skupina pacientů prostě nepřijde, protože se cítí zdravá, nebo více věří ‚doktoru Googlovi‘,“ uvedla Kasalická.
A přidala i možné řešení. „Dala by se například zvýšit četnost prohlídek řidičů. Auto musí na technické prohlídky chodit každé čtyři roky, ale řidič ne. A kdyby musel kvůli prohlídce chodit do ordinace praktika třeba jednou za pět let, dejme tomu od 30 nebo do 60 let, měl by praktik šanci věnovat se u něj prevenci,“ řekla Kasalická, ale dodala, že jde pouze o ilustrační teoretické řešení, k němuž by byla nutná legislativní změna.
Podle Evy Kasalické by také stálo za to pacienty upozorňovat na to, že ač za ně zdravotní pojišťovna uhradí péči, oni mohou sami v dlouhodobém horizontu „zaplatit“ mnohem více. „Nezaplatí jen za zdravotnický výkon, ale třeba za to, že budou invalidizováni, nebudou chodit do práce, budou mít nižší příjmy nebo budou potřebovat různé pomůcky. I to bych v kampaních akcentovala,“ uzavřela Kasalická.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák