Zatímco v Praze či na Plzeňsku se 90 procent pacientů léčí v komplexních onkologických centrech (KOC), v Karlovarském kraji je to pouze 40 procent. A když se pacienti neléčí v KOCu, mají mnohem menší šanci, že projdou posouzením multidisciplinárního týmu. Důležitost správné organizace péče přitom stoupá spolu s tím, jak roste incidence i prevalence onkologických onemocnění. Nejnovější čísla a predikce představil na kulatém stole Zdravotnického deníku s názvem Organizace onkologické péče a dostupnost léčby ředitel oddělení mezinárodních vztahů ÚZIS a vědecký vedoucí Národního screeningového centra Ondřej Májek.
„Každý rok je v České republice diagnostikováno 65 tisíc nových zhoubných nádorů a bohužel 27 tisíc pacientů každoročně umírá. V České republice je aktuálně půl milionu osob, které si v minulosti vyslechly diagnózu zhoubného nádorového onemocnění. Platí bohužel také, že se počet nových onkologických pacientů zvyšuje zhruba o dvě procenta za rok. Úzce to souvisí se stárnutím populace, ale jsou i onkologické diagnózy, kde skutečně sledujeme nárůst incidence, ať už jsou to nádory plic, prostaty a nebo hodně fatální nádor slinivky břišní. Naštěstí platí, že úmrtnost je stabilizovaná, což je velmi dobrá vizitka české onkologie,“ uvádí Ondřej Májek.
Ruku v ruce s tím, jak se zlepšují léčebné výsledky, jde ovšem i to, že narůstá prevalence, a to zhruba o tři procenta ročně. To s sebou nese velkou zátěž zdravotního systému, která do budoucna dále poroste – podle predikce ÚZIS půjde v roce 2040 dokonce až o 800 tisíc pacientů.
Průměrné pětileté přežití je dnes v Česku u mnoha diagnóz srovnatelné s Evropskou unií, u některých ale stále máme co dohánět. „Paradoxně je to rakovina tlustého střeva, kde běží velmi úspěšný screening. Na druhou stranu ale víme, že polovinu populace, která by z něj mohla mít benefit, program úplně míjí. To je pak spojeno s pokročilými kolorektálními karcinomy. Špatné výsledky jsou pak obecně, nejen v České republice, u rakoviny plic,“ přibližuje Májek.
Co se týče organizace péče, bylo v roce 2022 léčeno v komplexních onkologických centrech průměrně 70 procent pacientů. Kolem 60 procent nově diagnostikovaných přitom podstupuje konzultaci v multidisciplinárním týmu, přičemž číslo v čase roste.
Zároveň je ovšem zřejmý velký rozdíl mezi jednotlivými regiony – zatímco v Praze či Plzeňském kraji se v KOC léčí 90 procent pacientů, na Karlovarsku, kde není komplexní onkologické centrum, je to jen 40 procent. Rozdíly mezi regiony jsou přitom dány jednak geografickou vzdáleností centra, vliv ale může mít i celkové personální zajištění péče v dané oblasti. Z mnoha krajů zároveň pacienti za péčí migrují jinam, nejčastěji do Prahy či Jihomoravského kraje.
Polovina případů rakoviny prsu je zachycena v prvním stadiu
Situace se také liší v jednotlivých diagnózách. Pokud se podíváme na rakovinu prsu, je dnes kolem 50 procent případů nových diagnóz zachyceno v prvním stadiu, zejména díky screeningu. To je zásadní i vzhledem k úspěšnosti léčby, protože diagnostika v tomto stadiu znamená takřka stoprocentní šanci na vyléčení.
„Pokud se podíváme na místo diagnostiky nebo primární léčby u žen s karcinomem prsu, je téměř 90 procent léčeno v komplexním onkologickém centru v kraji nebo v KOC jinde, přičemž se podíl v čase postupně zvyšuje. I zde je ale patrná regionální variabilita – zatímco nejvyšší pokrytí je v Praze, kde jde takřka o sto procent, na opačném straně spektra je Karlovarský kraj. Také ve Středočeském kraji, kde péči zajišťují pražská zařízení, je vidět, že relativně méně žen podstupuje péči v komplexním onkologickém centru,“ popisuje Ondřej Májek.
Zároveň platí, že pokud jsou pacientky léčeny v KOC, procházejí posouzením multidisciplinárního týmu ve více než 80 procentech. Když ale terapii podstupují jinde, klesá podíl na 45 až 55 procent.
Největší zabiják: rakovina plic
Vůbec nejčastější příčinou úmrtí na onkologická onemocnění je rakovina plic, což souvisí zejména s pozdním záchytem – pouze 10 procent pacientů je diagnostikováno v prvním stadiu. Zlepšit se to snaží pilotní program srcreeningu rakoviny plic, který běží od roku 2022. U lidí, kteří během svého života vykouřili určité penzum cigaret, je praktikem či specialistou indikováno nízkodávkové vyšetření CT dostupné ve více než 30 centrech v Česku.
„Zatímco pozitivních pacientů jsou stovky, diagnostikovaných jsou desítky (zdaleka ne každý pozitivní záchyt na CT musí znamenat onkologickou diagnózu, pozn. red.). Vidíme ale, že koncept může fungovat, protože polovina diagnostikovaných v tomto programu je ve stadiu jedna. Dochází tak významnému posunu. S tím, aby program mohl fungovat co nejlépe, ovšem úzce souvisí centralizace péče. To, jak se promění spektrum pacientů, totiž změní nároky na organizaci péče. Časný karcinom plic už není pouze doménou chirurgů, ale jde o velmi komplexní multidisciplinární léčbu. V Česku existují centra vysoce specializované péče o tyto pacienty. Bohužel se ale ukazuje, že pouze 60 procent je léčeno v těchto centrech. Zde je tedy velký potenciál ke zlepšení,“ dodává Ondřej Májek.
Problematice dostupnosti péče nejen v komplexních onkologických centrech, ale také v regionálních onkologických centrech, fungování multidisciplinárních týmů a delegované preskripci onkologických přípravků se budeme podrobně věnovat v nadcházejících článcích Zdravotnického deníku.
Mohlo by vás zajímat
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
Grafy: ÚZIS/Ondřej Májek
Kulatý stůl se konal za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
