Účet ministerstva zdravotnictví za loňský rok, letošní zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven, novela implementující evropské nařízení o HTA, informace o změnách na krajských hygienických stanicích a petice za příspěvek na léčbu celiakie – to je pět bodů, kterým se včera věnoval sněmovní zdravotnický výbor. Zatímco první tři body poslance příliš nezaujaly (navzdory tomu, že jedna ze zdravotních pojišťoven letos bude dle plánu zpožďovat platby poskytovatelům), k hygienickým stanicím a příspěvkům pro celiaky poslanci živě diskutovali. Účet ministerstva a dva sněmovní tisky tak měli odhlasované během 25 minut, zbytek agendy ovšem trval další dvě hodiny.

Poslanci měli na programu včerejšího zasedání jako první bod účet ministerstva zdravotnictví za rok 2023 (kapitola 335). Rozpočet byl přitom původně naplánován tak, že příjmy mají být ve výši téměř 5,6 miliardy a výdaje 15,6 miliardy, později byl ale upraven na skoro 7,5 miliardy příjmů a 20,5 miliardy výdajů, a to v souvislosti s projekty EU (REACT-EU a OP Životní prostředí) a očkováním. Ke konci roku nakonec ovšem reálné příjmy dosáhly 6,8 miliardy, což je o více než tři miliardy víc než v roce předchozím. Výdaje pak činily necelých 21,5 miliardy, což bylo meziročně o 1,25 miliardy méně. Z rozpočtu MZ bylo financováno 20 organizačních složek státu a 45 příspěvkových organizací. Celkově vykázaly příspěvkové organizace kladný hospodářský výsledek ve výši 6,6 miliardy, kdy největší zisk měly FN Brno, Hradec Králové a Olomouc.

Dalším bodem byly zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2024 a jejich hodnocení. Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění jsou naplánovány na 502,6 miliardy, což znamená meziroční růst o 7,3 procenta (34,2 miliardy). Výdaje by měly být 510,1 miliardy, tedy meziročně o 8,6 procenta více (40,4 miliardy). Celková bilance tak je deficitní ve výši 7,6 miliardy. Nad rámec schválených plánů pak ještě byla uzavřena dohoda o navýšení výdajů na odměňování zdravotníků o 9,8 miliardy, kdy 6,8 miliardy jde z meziročního navýšení úhrad a tři miliardy poskytne VZP. Průměrné náklady na pojištěnce by měly vzrůst o 8,9 procenta na 45 700 korun za rok.

„Existenci závazků po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb předpokládá pouze jedna zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, a to v hodnotě 1,4 miliardy korun,“ uvedl ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal.

Stejně jako k předchozímu bodu ani k tomuto neproběhla při projednávání žádná diskuze, protože se do rozpravy nikdo z poslanců nepřihlásil.

Mohlo by vás zajímat

Třetím bodem byla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterým se do českého práva implementuje evropské nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA).

„Na úrovni EU by se mělo odehrávat hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčiv – je to agenda, která bude společná. Zároveň Česká republika bude skrze Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zastoupena v jednotlivých komisích, které budou posuzovat účinnost léčiv. Je ale třeba zdůraznit, že část, která se týká ekonomiky, tedy nákladové efektivity, zůstává plně v gesci jednotlivých členských států. Obsahem novely je také zajištění výměny informací o hodnocení technologií mezi ČR a ostatními členskými státy EU,“ načrtává náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

K tisku nebyly podány žádné pozměňovací návrhy a v rámci rozpravy padl pouze jeden stručný dotaz poslankyně Věry Adámkové na kontrolu hodnocení, která by měla být v rukou ministerstva a SÚKL.

Podaří se hygieně získat peníze od WHO?

Na programu dále byla informace ministerstva o vývoji, gesci a uplatnění hygienických stanic v dalším období. V tuto chvíli jsou přitom vypořádávány připomínky v rámci meziresortního řízení k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která (mimo jiné) sjednocuje 14 krajských hygienických stanic pod jednu Státní hygienickou službu, jež bude krajské stanice metodicky řídit (novela byla představena na zdravotním výboru loni v září, psali jsme zde).

„Předpokládáme, že připomínková místa dostanou naše vypořádání v průběhu června. Co se týče předložení do sněmovny, podle interního termínu ministerstva zdravotnictví se bavíme o září,“ přiblížil ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum (o připomínkách k novele jsme psali zde).

Poslankyně Věra Adámková, která bod na program navrhla, přitom poukázala na problém nedostatku financí. „Čerpání dotací z hygienických stanic je signifikantně blízké nule a krajské hygieny tak přišly o poměrně velký balík peněz, řádově se to pohybuje ve stovkách milionů. Důvodem je, že neumějí dobře napsat granty a nemají zájem se do toho zapojit. Proto chceme centralizaci a uvažuji i o přímém linku na Agenturu pro zdravotnický výzkum. Začali jsme také úzce debatovat s Asociací děkanů lékařských fakult o tom, aby vzdělávací programy kopírovaly změnu hygien od restriktivně-kontrolní funkce k té, která je na západě běžná, tedy podpoře a ochraně veřejného zdraví. Když to sněmovna schválí, bude muset být zákon provázen i finančními prostředky. Měli bychom získat silnou hygienu, která se bude moci zapojit do evropských projektů. Když to dobře půjde, je šance, že budeme spolu s Belgií zemí, která se v roce 2027 stane pilotní zemí Světové zdravotnické organizace pro studie veřejného zdraví, což by s sebou neslo i finanční prostředky,“ popsal ministr Vlastimil Válek.

Další diskuse se pak točila mimo jiné okolo toho, zda a jak budou propojeny systémy v nemocnicích, laboratořích a právě hygienické službě. Ministr Válek přitom navrhl, že by k problematice bylo dobré uspořádat seminář na ministerstvu.

Michaela Koubová