Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ) pod vedením ředitele Petra Foltýna intenzivně pracuje na standardizaci zdravotnické dokumentace. Momentálně je už téměř hotová standardizovaná propouštěcí zpráva, v závěsu pak centrum řeší také fungování standardizované ambulantní zprávy. K jednotné struktuře všech elektronických zdravotnických dokumentů ale nedojde.
Ambulantní zpráva, propouštěcí zpráva, laboratorní nález či nález obrazového vyšetření. Zdravotnická dokumentace má několik různých typů a její elektronická verze nemůže fungovat v jednotné struktuře. Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví na to upozornil Petr Foltýn s tím, že NCEZ intenzivně řeší s poskytovateli zdravotní péče každý dokument zvlášť.
Klíčová je pochopitelně spolupráce odborných společností. „Lékaři musí přesně vědět, jak budou zprávy vypadat a že to teď může být komplikovanější. Propouštěcí zpráva je z 99,9 procent hotová, standardizace ambulantní zprávy se připravuje,“ uvedl Foltýn.
Podle ředitele NCEZ je důležitá pomoc výrobců informačních systémů, kteří by měli provést pilotní implementaci typu zprávy tak, aby s programem mohli lékaři jednoduše pracovat a aby pro ně prostředí bylo zřetelné. „Lékaři mají obavu z toho, že vytvoříme novinku, ve které budou muset vyplňovat 200 různých políček. Naší misí je to, že lékaři musí kapitulovat a říct, že tomu rozumí,“ apeloval Foltýn s tím, že v během června chystá v IKEMU přednášku o tom, jak se elektronizace zdravotnictví vyvíjí, včetně ukázky informačních systémů.
Do přesvědčení o prospěšnosti elektronizace je třeba zapojit nejen lékaře, ale hlavně pacienty, kteří ze standardizace budou čerpat benefity stejnou měrou, jako lékaři. Vzpomeňme si na tlak veřejnosti, který se týkal zavedení eReceptů. Na to v diskusi upozornil náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Antonín Hlavinka. „Lidi zaujmete tím, když si mají s čím hrát. Když díky zavedení inovace někomu zlepšíte život, jako tomu bylo v případě eReceptu, lidé to budou chtít. Přicházíme s něčím novým. Lékařům a pacientům je třeba to pořádně vysvětlit. To vytvoří tlak na plátce i politiky,“ uvedl.
Každý projekt, který v konečném efektu přinese zjednodušení, je nakonec akceptován, ale má také své „údolí smrti“. Tímto termínem Foltýn označil nepříjemnou dobu předtím, než společnost dojde k názoru, že je něco lepší než předtím. „Když je něco jiné, lidé to budou zprvu bojkotovat,“ uvedl k elektronizaci s tím, že taková fáze může trvat týdny a klidně i měsíce.
Tento názor v diskusi podpořil také ředitel softwarové společnosti OR-CZ Michal Mačát, který popsal zkušenost s dodáváním softwarů do nemocnic. „Někteří radiologové nebo plicní lékaři na naše softwary nekoukali moc přívětivě, ale když jsme jim popsali úspěšnost umělé inteligence, která je 98 procent a u atestovaného lékaře 96 procent, změnili názor a souhlasili s tím, že jim to práci o mnoho zjednoduší,“ popsal na summitu.
Antonín Hlavinka nakonec apeloval na to, že je třeba studentům, atestovaným lékařům i pacientům stále vysvětlovat, že funkce umělé inteligence ve zdravotnictví přináší zjednodušení a zpřesnění práce lékaře a není tu od toho, aby některé lékařské odbornosti zaváděním nových technologií zcela nahradila.
-ns-
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
