Vývoj vynaložených financí na péči o diabetiky každým rokem roste a stejný trend si křivka uchová i do letošního roku. Více než polovinu nákladů přitom tvoří úhrada léčivých přípravků. Na 2. ročníku sympozia Zdravotnického deníku věnovanému ekonomice a managementu diabetologie to řekl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jan Bodnár. I proto největší tuzemská zdravotní pojišťovna bude do budoucna hledat nové úhradové mechanismy, jejichž prostřednictvím bude plátce naplňovat potřeby lékařů i pacientů.
Na úvod své přednášky Bodnár seznámil účastníky sympozia s projekty, kterými VZP reaguje na nové trendy v diabetologii. „V minulých letech se nám povedlo zavést několik projektů, které mohou do budoucna velmi pomoci řešit nepříznivý epidemiologický stav či uspokojit poptávku po inovacích,“ uvedl. První z nich je zavedení speciálních kamer, které pomáhají s vyšetřením zraku diabetiků a včasným odhalováním onemocnění známého jako diabetická retinopatie. Její prvotní příznaky lze vypozorovat právě na cévách v oční sítnici. Druhým je rozšíření diabetologických ambulancí o odbornost nutričních terapeutů. „Očekáváme, že tento projekt pomůže s redukcí váhy pacientů coby negativní dispozice při diabetu,“ vysvětlil cíl tohoto kroku.
Třetím projektem, který VZP zahájila, je úhrada speciálních glykemických senzorů. „V tuto chvíli pojišťovny hradí pouze testovací proužky, které dokážou indikovat hladinu potřebného hemoglobinu. Dohodli jsme se ale s diabetologickou společností, že by bylo vhodné k tomu přistoupit proaktivně a inovovat úhradu,“ sdělil dále Bodnár s tím, že úhradu senzorů pojišťovna ve snaze učinit léčbu nákladově co nejefektivnější zavede u těch firem, které s ní uzavřou tzv. risk-sharingovou dohodu, jinými slovy, poskytnou tyto senzory s výraznou slevou. „Zatím jsme ty debaty úplně nedokončili, ale věřím, že v brzké budoucnosti se nám povede zakotvit senzory do běžného typu úhrad,“ dodal náměstek.
Bodnár zavedl slovo i na koncept disease managementu neboli řízenou péči. „Přestože se na první pohled zdá, že disease management je pokrokem, tak ne vždy se takto nazývané projekty setkaly s úspěchem,“ varoval a jako příklady neúspěšně zvládnuté snahy o zakotvení kvalitní řízené péče do praxe tak, aby byla nákladově efektivní, jmenoval země jako Spojené státy americké, Německo či Švýcarsko.
Právě udržení nákladové efektivity je při zvládání diabetu, který rozpočty pojišťoven nadměrně zatěžuje, zásadní. Celkové náklady na diabetes nejenom u VZP, která mezi svými klienty eviduje přes půl milionu diabetiků, stoupají každým rokem – zatímco v roce 2013 pojišťovna vynaložila 6 miliard korun na léčbu diabetu, v roce 2022 už uhradila péči za 9,3 miliard, což je přibližně o 50 procent více. „Nyní už jsme na částce přes deset miliard a letos očekáváme, že tato přímka bude lineárně růst,“ konstatoval Bodnár. Více než polovina vynaložených prostředků přitom padá na úhradu léčivých přípravků.
„Takže prostor pro zavádění řízené péče tady je, ovšem s jinými parametry, než vidíme v zahraničí, a to je naším úkolem do budoucna – pokusit se zavádět nové inovativní metody léčby, ať už pomocí léků či technologických postupů, a zároveň se pokusit co nejracionálněji přistupovat k nákladové složce,“ shrnul úkol do budoucna Bodnár. Rezervy prý vidí například v interakci mezi praktickými lékaři a diabetology. Očekává také nutnost zavést nové typy úhrad tak, aby došlo k saturaci všech potřeb. Zásadní roli podle něj hrají i bonifikační mechanismy, kterými se VZP snaží motivovat lékaře k poskytování kvalitní péče jejím klientům.
-fk-
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně, Eli Lilly, Abbott, EUC a Aireen.
