Česku chybí národní vakcinační strategie, mohlo by se to ale již brzy změnit. K vytvoření jejího návrhu se na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku přihlásila Česká vakcinologická společnost. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno tuto strategii verifikovat poté, co vstoupí v platnost legislativa, která to umožní. Zástupci ministerstva, odborné společnosti, pojišťoven i dalších institucí na sympoziu diskutovali o tom, jak by vakcinační strategie měla vypadat a co by měla obsahovat.
Na to, že absence národní vakcinační strategie představuje problém, upozornil ve svém vystoupení na sympoziu ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví, a v současnosti také zastupující Hlavní hygienik ČR, Matyáš Fošum. „Zdravotní pojišťovny dlouhodobě upozorňují, že nedostatkem našeho systému je neexistence vakcinační strategie. My to z pohledu resortu zdravotnictví také vnímáme jako hrubý nedostatek. Součástí návrhu novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, proto je, abychom měli mandát k tomu tuto strategii vytvořit,“ uvedl Fošum. (Příprava vakcinační strategie do roku 2025 s cílem podpory očkování jako základního nástroje prevence je uvedena mezi hlavními prioritami zveřejněné Koncepce resortu zdravotnictví nedávno publikované ministerstvem zdravotnictví na NZIP – pozn. red.)
A popsal plánovaný postup. „Novelizací zákona 258 chceme dosáhnout toho, že se z Národní imunizační komise (NIKO) stane jakási ‚rada starších‘, která by mimo jiné mohla sloužit jako poradní orgán hlavnímu hygienikovi a Státnímu zdravotnímu ústavu, ale z našeho pohledu to bude poradní orgán, který bude komunikovat s Českou vakcinologickou společností a dalšími odbornými společnostmi na přípravě národní vakcinační strategie,“ uvedl Fošum a dodal, že by tato strategie primárně měla vznikat na expertní úrovni, s tím, že – a to je otázkou meziresortní spolupráce – by poté byla verifikována vznikající Radou vlády pro veřejné zdraví.
Úkol pro odbornou společnost
A kdo tedy přetaví teorii do slov a zhostí se úkolu vakcinační strategii napsat? „Předpokládám, že to bude NIKO ve spolupráci s Českou vakcinologickou společností. Ministerstvo poté, co strategie vznikne, bude deklarovat její správnost a zákonnost. Nemá ale smysl, aby se do psaní strategie pouštěli úředníci ministerstva, když můžeme využít experty na tuto problematiku,“ řekl na sympoziu Fošum.
S tím, že tvorba vakcinační strategie bude z velké části ležet na bedrech České vakcinologické společnosti, počítá místopředseda jejího výboru Roman Prymula. „Strategii připravíme, od toho tu naše odborná společnost ostatně je,“ řekl Prymula. A nastínil, jaký rozsah a obsah by podle něj měla vakcinační strategie mít. „Nejsem přítelem stostránkových dokumentů, takže si myslím, že deset stránek bude dostatečných. Obsažena by měla být výhledová strategie očkování dětské i dospělé populace, to, jaké vakcíny jsou v tuto chvíli k dispozici a které chceme zavést do plošného systému a v jakém pořadí,“ popsal základní nástin budoucího dokumentu. První návrh strategie může podle Prymuly vzniknout již brzy, během několika týdnů.
Matyáš Fošum k tomu uvedl, že diskuse o strategii by se měla rozběhnout již letos a první návrh tedy může vzniknout také už v letošním roce, s tím, že novela zákona 258, která by dala mandát strategii vytvořit, by mohla platit od začátku roku příštího.
Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada v diskusi apeloval na to, aby byl ve vakcinační strategii obsažen jakýsi jízdní řád toho „kdy a co a v jaké oblasti si chce český stát dovolit hradit“. Pojišťovny by podle něj měly mít možnost „sehrávat alespoň roli informační, případně konzultační“.
Konzultační role zdravotních pojišťoven by podle ředitele Value Outcomes Tomáše Doležala ale měla být podložena analýzou reálných potřeb. „Aby to nebyl nějaký ‚dopis Ježíškovi‘, co ještě nemáme, a proto bychom to chtěli. Metodika by měla vycházet z analýzy skutečných potřeb, analýz nemocnosti a specifické úmrtnosti na daná infekční onemocnění,“ upozornil Doležal.
Chybí serologické přehledy
Na další důležitý aspekt upozornila ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. „Jedním z důležitých vstupních zdrojů informací pro to, aby mohla být napsána vakcinační strategie specifická pro Českou republiku, je to, abychom – co nejdříve to půjde – realizovali serologické přehledy. Ty totiž byly v šíři adekvátní tomu, aby byla nějaká strategie vypracována, naposledy realizované v roce 2001. Chybí nám tedy aktuální informace,“ upozornila Macková.
Tento názor podpořil také Matyáš Fošum. „Pokud máme někam zacílit, těžko se můžeme odpíchnout a určit si směr bez současných dat, která by nám ukazovala, jestli je systém nastaven správně, nebo nesprávně. V návrhu zákona je dnes tato věc již redesignována, jde o jednu z povinností, která je uložena SZÚ,“ poznamenal Fošum. Na poznámku Mackové, že serologické přehledy nevznikají z finančních důvodů odpověděl, že prostředky musí vyhradit ministerstvo, pod něž SZÚ spadá.
„Ano, serologické přehledy tady bolestně chyběly a my potřebujeme nějaká data. Na druhou stranu ale víme, že dnes již má serologický přehled velké limitace,“ poznamenal k tomu Roman Prymula. A přidal příklad: „Víme, že když uděláme serologický přehled hepatitidy typu B, zjistíme, že je obrovská část populace negativní, přesto je chráněná,“ popsal. Podle něj by stálo za to udělat serologické přehledy ve vybraných sentinelových segmentech. „To ale bude vyžadovat obrovskou diskusi na odborných fórech, co hledat a co ne a jak velký by měl ten přehled být,“ dodal Prymula.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Sympozium se konalo za laskavé podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny a společnosti MSD.