Dobré zdraví populace přináší konkurenční výhodu firmám i státům, ty by se proto měly co nejvíc zaměřovat na prevenci. Zásadní je zdravé obyvatelstvo také pro obranyschopnost země – demografický vývoj totiž napovídá, že by s naplněním stavů naší armády mohl být v budoucnu problém. Shodli se na tom účastníci Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku na téma Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi, v níž diskutovala europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a další odborníci.
Podle Markéty Gregorové je zdraví populace největším bohatstvím každé ekonomiky, bez něhož je odsouzena k pomalému propadu do zapomnění. Proto podle ní jde o neoddiskutovatelně klíčový faktor pro konkurenceschopnost podniků a národní ekonomiky. „Asi je naprosto zbytečné dodávat, že zdravá populace je produktivnější, méně často absentuje a vytváří nižší náklady na zdravotní péči. To přímo přispívá ke snížení nákladů na pojištění a sociální zabezpečení. Za Českou pirátskou stranu máme primární prevenci jako zásadní součást politiky ve zdravotnictví a rozhodně to nevnímáme jako náklad, ale jako investici. Nehledě na to, že dlouhodobě zvyšuje životní úroveň a posiluje konkurenceschopnost země na globálním trhu,” uvedla Gregorová v eurodebatě.
Dobré zdraví populace patří mezi konkurenční výhody firem i států také podle odborného spolupracovníka Institutu pro střední Evropu Slavomíra Šahina. „Zdraví zaměstnanci produkují pro zaměstnavatele, přispívají na chod státu a společnosti. Během nemoci lidé přicházejí o příjem, zaměstnavatel o produkci, společnost o jejich příspěvky – daně, odvody, a během nemoci také spotřebovávají společné statky ze zdravotního a sociálního systému. Státy s dlouhodobě zdravějším obyvatelstvem mají konkurenceschopnější firmy a také samy vyhrávají soutěž o mozky a talenty na světovém trhu práce, což dále podporuje ekonomiku země,” popsal Šahin.
Zdůraznil, že prevence je ve zdravotnictví vždy levnější než léčba nemocí, které byly odhaleny v pozdějším stadiu. „Kromě přímých nákladů na léčbu snižuje zanedbaná prevence schopnost obyvatelstva pracovat a v dlouhodobém horizontu také zkracuje celkový pracovní život lidí,” upozornil.
Že zdravotní stav populace a s ním přímo spojený očekávaný věk dožití bývá používán jako měřítko vyspělosti společnosti a ekonomiky jako celku, není náhodou podle obchodního ředitele ACCESS EU Petra Válka. „Zdraví je nutným předpokladem uplatnění na trhu práce a v podnikání. Kvalitní péče o něj zároveň snižuje zátěž kladenou na sociální systém a nemocniční infrastrukturu. Investice do veřejného zdraví, prevence nemocí a podpora zdravého životního stylu jsou klíčové pro zajištění produktivní a inovativní pracovní síly, která je základním předpokladem pro dlouhodobý ekonomický růst a stabilitu,” uvedl v eurodebatě Válek.
Čím vyšší kvalita zdravotnictví, tím vyšší naděje na dožití a kvalita života. Takovou rovnici podle ředitele Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Viktora Daňka dokazují i celosvětové statistiky. „A čím vyšší kvalita zdravotnictví, tím vyšší kvalita života a vyšší naděje na dožití. A tím déle mohou lidé zůstat aktivní a přispívat k ekonomickému výkonu země,“ uvedl Daněk. V eurodebatě také upozornil na to, že Česko stojí v souvislosti s demografickými změnami populace před problémem, jak do budoucna finančně zajistit alespoň stejně kvalitní úroveň zdravotní péče, jakou máme dnes – navíc s vědomím toho, že demografické změny povedou souběžně i k tlaku na důchodový systém.
Hrozí nedostatek vhodných rekrutů
Zdraví populace hraje podle Markéty Gregorové – především ze střednědobého a dlouhodobého hlediska – zcela zásadní roli také v resortu obrany a obecně v obranyschopnosti země. „Bez zdravé populace nemůžeme stavět ani silnou armádu, ani odolnou společnost. Zdravotní stav obyvatel přímo ovlivňuje schopnost země mít dostatek fyzicky a psychicky způsobilých jedinců pro vojenskou službu,” popsala Gregorová.
Demografické trendy, jako je stárnutí populace, podle ní bohužel povedou k nedostatku vhodných rekrutů, což v dlouhodobém horizontu ohrožuje obranyschopnost země. „Investice do zdraví a prevence nemocí jsou proto klíčové pro udržení dostatečného počtu jedinců schopných vojenské služby, a tím zajištění dlouhodobé stability a efektivity obranných sil. Zdravá populace je také nezbytná pro civilní podporu vojenských operací a celkovou odolnost společnosti v krizových situacích. Právě během konfliktu na Ukrajině vidíme, jak zásadní je zdravá společnost pro obranu země. Obětí agresora se bohužel stávají právě ti, kteří měli rozvíjet ekonomiku a vychovávat své děti, a nyní padají ve válce. Bez nich by ale Ukrajina válku již dávno prohrála a stala by se pouhým vazalem diktátora bez vlastní vůle. Což je osud, kterému se všichni chceme vyhnout,” míní Gregorová.
Bez investic do prevence a zdraví obyvatel nebude podle ní nikdo, kdo bude schopen zemi bránit. „Ale zdravý národ, který je ochoten svou vlast bránit, dokáže odradit agresora už jenom tím, že je připraven. Podobně je to v prevenci onemocnění – spoustě onemocnění dokážeme předejít vhodnou úpravou svého zdravotního stylu a dodržováním základních pravidel zdravé stravy, spánku, pohybu a duševního zdraví. Prevence, stejně jako obrana země, není jenom jedno velké rozhodnutí, ale stovky malých každý den. Stejně jako obrana není věc jenom těžké brigády, ale má spoustu nezbytných součástí, tak i na našich rozhodnutích závisí, jak se budeme cítit ve svých šedesáti nebo sedmdesáti letech. A společným cílem nás všech by mělo být maximálně prodloužit věk dožití ve zdraví a svobodě,” nastínila Gregorová v eurodebatě svůj pohled.
Podle Slavomíra Šahina bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu vliv zdravotního stavu obyvatelstva na obranyschopnost zemí stoupat. „Zatímco v konfliktech 20. století tvořili jádro armád dvacátníci, kvůli demografickému vývoji to ve 21. století bude mnohem širší věkový záběr. Ukrajina momentálně bojuje jeden z prvních konfliktů, kde je to vidět. Kvůli propadu porodnosti v 90. letech je jejich generace dvacátníků a třicátníků zásadně menší, než v předchozích generacích, což reflektuje věková struktura ukrajinského vojska. Například odhady demografického vývoje u nás na Slovensku hovoří o zvýšení průměrného věku obyvatelstva ze současných 42 až 43 let na něco pod 50 po roce 2050. Pro ilustraci, průměrný věk obyvatelstva Slovenska při sčítání v roce 1980 byl 28 let . Pro obranyschopnost ve 21. století bude zdravotní stav čtyřicátníků a padesátníků důležitější než zdravotní stav osmnáctiletých,“ upozornil Šahin.
Zdravá populace je nutností pro zajištění dostatečného počtu fyzicky a psychicky zdatných jedinců, kteří mohou a mají vůli být nasazeni do obranných složek, uvedl v eurodebatě Petr Válek. „Naše profesionální armáda potřebuje velké množství nových rekrutů, a těch se jí nedostane, pokud zájemci nedokážou prokázat zdravotní způsobilost a fyzickou i psychickou připravenost. Investice do zdraví populace navíc přispívají k růstu ekonomiky, jejíž produktivita zajišťuje zdroje pro investice do resortu obrany,“ dodal.
Zdravotní stav populace podle Válka ovlivňuje celkovou odolnost společnosti vůči krizím, včetně vojenských konfliktů. „Zdravotně zdatná populace je lépe připravena čelit stresovým situacím a rychleji se zotavit z případných škod. Nejlepší způsob, jak lepšího veřejného zdraví dosáhnout, je prevencí, ať už v podobě vzdělávání o zdravém životním stylu, tak i ve formě zdravotních preventivních opatření, jakými jsou očkování, prohlídky u lékařů nebo kontrola kvality potravin,“ míní Válek.
Že mohou demografické změny způsobit složitější naplňování potřebných stavů v armádě, si myslí také Viktor Daněk, který v eurodebatě upozornil na to, že právě zdravotní stav populace pak může sehrát zásadní roli. Podle něj jsou proto investice do prevence zásadní především kvůli zvyšování délky produktivního života a celkové naděje na delší dožití. „To se pozitivně odráží na celkové ekonomické kondici země, což je podle mého soudu pro obranyschopnost země ještě podstatnějším faktorem,“ uzavřel Daněk.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
