Prvotní nadšení se postupem času mění v ubíjející rutinu a pocity vyčerpanosti. Tyto pocity zažil asi každý po několika letech ve stejné práci. Nejinak je tomu i u lékařů. Je to jeden ze závěrů, který vyplývá z nově provedeného průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny mezi praktickými lékaři pro dospělé a praktickými lékaři pro děti a dorost. Průzkum se dále zaměřil na spokojenost lékařů se spoluprací s ambulantními specialisty, zdravotními pojišťovnami i pacienty. Oslovení praktici dále zhodnotili své zkušenosti se zvaním pacientů na preventivní prohlídky či očkováním.
Do průzkumu se zapojilo celkem 220 poskytovatelů zdravotní péče, z toho 112 praktických lékařů pro dospělé a 108 pro děti a dorost. Zastoupeni byli lékaři z různých regionů republiky a různou délkou praxe.
Jedna z otázek tazatelů mířila na ohodnocení vlastního stavu psychického vyčerpání, přičemž v tomto i dalších okruzích respondenti ke klasifikaci používali známky jako ve škole, tedy od jedné do pěti, kdy čím nižší číslo, tím lepší skóre. „Psychické vyčerpání s délkou praxe úměrně roste. Mezi praktiky s velkým počtem pacientů a v Praze je hodnocení oproti průměru (2,7) horší,“ uvádí VZP. „S délkou praxe, počtem pacientů, ale i ve větších městech nespokojenost mezi lékaři roste,“ dodává. Nejhůře pak z pohledu lékařů dopadlo hodnocení administrativy. Udělili jí celkovou známku 3,5.
K očkování mnohé dožene až špatná zkušenost
Lékaři byli rovněž požádáni o zhodnocení spolupráce s jednotlivými složkami zdravotnického systému. Spolupráci s ambulantními specialisty ohodnotili známkou 2,4. Výrazněji spokojenější jsou v tomto směru pediatři (2). Zdravotní pojišťovny si od nich vysloužily hodnocení 2,7, přičemž VZP byla nejčastěji jmenována jako zdravotní pojišťovna, s níž se lékařům spolupracuje nejlépe. „Důvodem byla uváděna aktivní podpora ze strany zdravotní pojišťovny i úhradové podmínky,“ dodává na své konto VZP.
Co se týče spokojenosti lékařů s pacienty, případně jejich rodiči, ti obdrželi známku 2,6. I v tomto případě spokojenost lékařů výrazně klesá s délkou jejich praxe a je nižší v Praze oproti jiným částem republiky.
U pacientů či jejich zákonných zástupců lékaři také vnímají nedůvěru k očkování proti infekčním onemocněním coby součásti prevence. Čtvrtina lékařů uvedla také jako problém cenu za vakcínu. Dalším negativním jevem je, že se objednaní pacienti ve stanoveném termínu k očkování jednoduše nedostaví.
Malý zájem lékaři evidují například u očkování proti chřipce. „Pokud se k očkování dostaví, většinou je to na doporučení lékaře, méně často na základě předchozí zkušenosti se závažným průběhem onemocnění,“ uvádí VZP k výsledkům. Na navýšení proočkovanosti pak má podle lékařů vliv i medializace významu očkování, motivace starších a chronických pacientů nebo zkušenosti s těžkým průběhem nemoci v rodině.
Informovanost je nízká
Závažný zdravotní případ v rodině je jedním z důvodů, který pacienty přiměje také k preventivní prohlídce. Nejčastěji je však dle respondentů průzkumu příčinou pozvánka od registrujícího lékaře. Silnou motivací je (v případě dospělých) také následná možnost čerpání příspěvků od zdravotní pojišťovny.
Z výsledků průzkumu dále vyplynulo, že zejména ordinace s velkým počtem pacientů spoléhají spíše na vlastní zájem pacientů o preventivní prohlídky. Naopak v ordinacích, kde je jich méně, pacienti nejčastěji absolvují preventivní prohlídku na pozvání lékaře.
Lékaři si posteskli i nad nízkou informovaností pacientů. Lidé podle nich stále nemají dostatečné povědomí o tom, jak často a na jaká vyšetření mají nárok. „Mezi překážkami k provedení prohlídky často zmiňovali také problém s nedostavením se klientů na stanovený termín, neustálým přeobjednáváním či neochotou podstoupit potřebná vyšetření. Odkládáním prohlídek se přitom lidé mohou dostat do situace, kdy dostupná léčba už nebude dostatečně účinná,“ uzavírá náměstek ředitel VZP Ivan Duškov.
-red-
