Long covid stále ještě jen v USA postihuje miliony lidí. Jak ukazuje nová publikace americké Národní akademie věd, inženýrství a medicíny s názvem Dlouhodobé zdravotní dopady covidu-19, není tento stav žádnou banalitou – u některých lidí dokonce může bránit návratu do práce a výrazně se podepisovat na kvalitě jejich života, upozorňují New York Times. Navíc to vypadá, že i když se v horizontu jednoho roku příznaky long covidu, kterých může být až dvě stě, zmírňují, pak se zotavení zpomalí nebo zastaví. Long covid se tak stává chronickým onemocněním, u něhož jen málo pacientů dosahuje úplné remise.
„Od vypuknutí pandemie covid-19 na začátku roku 2020 mnoho jedinců infikovaných virem SARS-CoV-2 nadále pociťuje přetrvávající příznaky, a to měsíce nebo dokonce roky po nákaze. Některé příznaky mohou ovlivnit schopnost pracovat nebo chodit do školy, a to i po delší dobu. V roce 2022 tak požádala Správa sociálního zabezpečení, aby Národní akademie svolala komisi příslušných odborníků, která by prošetřila a poskytla přehled o aktuálním stavu diagnostiky, léčby a prognózy dlouhodobých zdravotních účinků souvisejících s long covidem. Nyní zveřejněná zpráva předkládá závěry komise,“ uvádí Národní akademie věd, inženýrství a medicíny.
Podle českého Národního zdravotnického informačního portálu můžeme mluvit o tzv. long covidu ve chvíli, kdy příznaky přetrvávají déle než čtyři týdny. Postcovidový syndrom, také označován jako chronický covid, pak je soubor příznaků, které přetrvávají po 12 a více týdnech od infekce SARS-CoV-2.
Podle nové, 265stránkové publikace Národní akademie věd, inženýrství a medicíny, což je americká nevládní instituce, která radí federálním agenturám v oblasti vědy a medicíny, může long covid zahrnovat až 200 příznaků, trvat měsíce i roky a velmi lidem ztěžovat každodenní život. I dnes, více než čtyři roky od začátku pandemie, long covid nadále poškozuje schopnost milionů lidí normálně fungovat.
„Long covid může mít dopad na lidi v průběhu celého života, od dětí po starší dospělé, stejně jako napříč pohlavími, rasami, etnickými a dalšími demografickými skupinami,“ píše se v závěru studie s tím, že long covid je spojen s širokou škálou nově se objevivších nebo zhoršujících se potíží, přičemž široké spektrum symptomů může postihnout téměř všechny orgány. Mezi nejčastější příznaky patří podle portálu NZIP chronická únava, ponámahová nevolnost, bolesti hlavy, zvýšená teplota, dušnost, kašel, bolesti v krku či změny chuťových a čichových vjemů. Biologická příčina příznaků je nejasná. Teorie zahrnují zánět, fragmenty zbývajícího viru či dysregulaci imunitního systému.
Každý pacient je jiný
A na co komise 14 lékařů a výzkumníků z Národní akademie věd, inženýrství a medicíny přišla? Údaje z roku 2022 naznačují, že téměř 18 milionů dospělých a téměř milion dětí v USA mělo v určitém okamžiku long covid, a v době, kdy probíhala studie, postihl tento stav asi 8,9 milionu dospělých a 362 tisíc dětí. Zároveň se ukázalo, že prevalence long covidu se v roce 2023 snížila, ale ze zatím nezjištěných důvodů letos opět vzrostla – podle lednových dat mělo long covid ve Spojených státech téměř sedm procent dospělých.
V tuto chvíli přitom stále neexistuje žádný standardizovaný způsob, jak long covid diagnostikovat, a nemáme ani léčbu, která by pacienty stavu dokázala s jistotou zbavit. „Neexistuje žádný univerzální přístup k rehabilitaci a každý jedinec bude potřebovat program přizpůsobený jeho komplexním potřebám,“ píše Národní akademie s doporučením, že lékaři by pro diagnostiku long covidu neměli vyžadovat, aby pacienti měli pozitivní test na koronavirus.
Některé z nejzávažnějších příznaků, jako je mozková mlha a chronická únava, přitom mohou lidem bránit v návratu do práce. Proto by podle Národní akademie měli mít možnost pobírat dávky, ačkoli příznaky nemusí odpovídat současným kategoriím invalidity americké Správy sociálního zabezpečení.
„Long covid může mít za následek neschopnost vrátit se do práce (nebo do školy u dětí a dospívajících), špatnou kvalitu života, sníženou schopnost vykonávat každodenní činnosti a snížení fyzických i kognitivních funkcí po dobu šesti měsíců až dvou let nebo i déle,“ stojí v publikaci.
Ženy a lidé s těžkým průběhem infekce ve větším riziku
Větší pravděpodobnost, že se u nich objeví long covid, přitom mají lidé, kteří vážněji onemocní při počáteční infekci koronavirem. Pacienti, kteří museli být hospitalizováni, tak mají dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine long covid. I u lidí s mírným počátečním průběhem se ale může vyvinout long covid s vážnými zdravotními následky. Zároveň platí, že u žen je asi dvakrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní long covidem. Mezi další rizikové faktory patří nedostatečné očkování proti koronaviru, předchozí zdravotní problémy či kouření.
Dobrou zprávou je, že u dětí je long covid méně pravděpodobný než u dospělých, a navíc je pravděpodobnější, že se z něj vyléčí. Přesto některé děti trpí přetrvávajícími příznaky, které mohou snížit kvalitu jejich života, vést ke zvýšené absenci ve škole a sníženému výkonu při výuce, sportu i jiných aktivitách.
A za jak dlouho se pacienti příznaků long covidu zbavují? Někteří se časem zotaví a existují důkazy, že po roce se symptomy řady postižených zmírnily. Některé výzkumy však naznačují, že zotavení se po prvním roce zpomaluje nebo stagnuje. Vzhledem k tomu, že se long covid liší pacient od pacienta, je ovšem třeba ke každému případu přistupovat individuálně. Zpráva varuje, že u některých lidí může mít příliš brzký návrat do práce za následek zhoršení zdravotního stavu. Proto doporučuje postupný návrat do zaměstnání, zejména u lidí, kteří cítí po duševní nebo fyzické aktivitě vyčerpání. Zaměstnavatelé by tak těmto pracovníkům měli umožnit například časté přestávky nebo práci z domova.
„Long covid se zdá být chronickým onemocněním, u kterého jen málo pacientů dosáhne úplné remise,“ dodává zpráva.
-mk-
