Čeští pacienti podstupují operaci katarakty (šedého očního zákalu) v průměru kolem 73. roku věku, zatímco v Evropské unii o pět let dříve. Co za tím stojí? Podle prezidenta České vitreoretinální společnosti a lékařského ředitele sítě očních klinik Lexum CR Pavla Němce je příčin hned několik. Jednou z nich je zastropování hodnotového objemu těchto výkonů. Ředitelka úseku zdravotnického Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Zdeňka Salcman Kučerová však namítla, že úhradová limitace je s ohledem na napnuté rozpočty zdravotních pojišťoven nezbytné opatření. A to přesto, že operace katarakty zůstává nákladově velmi efektivním zákrokem.
Podle prezidenta České vitreoretinální společnosti jsou příčiny pozdního věku pacientů podstupujících v Česku operaci šedého zákalu čtyři – první je nedostatek primárních očních lékařů v regionech, druhým zastropování hodnotového objemu těchto výkonů, třetím omezení, že se v jednom kalendářním měsíci nevykazuje operativa katarakty a aplikace centrových léků a čtvrtým nemožnost podstoupit operaci předního a zadního segmentu současně. „To jsou čtyři hlavní důvody, proč se stále dostáváme k méně operacím,“ shrnul Němec.
Chodí pacienti brzy, nebo pozdě?
Přestože Česká republika za EU v tomto ohledu zaostává, dlouhodobý trend je podle Němce takový, že lidé k operaci šedého zákalu chodí dříve než v minulých dobách. „Ten čas, kdy se k operaci dostane, se zkrátil, a to díky tomu, co dnes lidé s očima dělají – dominantně jsou orientováni svým výkonem na to, aby viděli do blízka a byli schopní rozlišovat detaily, což je zásadní rozdíl oproti předchozí generaci, které stačilo mnohem horší vidění na to, aby fungovala a měla zajištěnou určitou kvalitu života,“ vysvětlil příčinu trendu.
Vědecký sekretář České oftalmologické společnosti ČLS JEP a přednostka Oční kliniky VFN a 1. LF UK Jarmila Heissigerová upozornila na to, že dostupnost léčby kataraktu je v Česku stále silně spjata s regionalitou. „V Praze problém s dostupností není a pokud se zde někdo nedostane k operaci katarakty, tak je to většinou jeho vlastní rozhodnutí nebo zanedbání screeningové péče,“ uvedla s tím, že povědomí veřejnosti o šedém zákalu je dostatečně vysoké na to, aby jeho neznalost měla vliv na podléčenost. Zkušenost má prý spíše s opačným jevem. „Obvodní lékaři nám často posílají pacienty příliš brzy. Stačí aby nepřečetli pár písmenek (na tzv. Snellenově tabuli používané ke zjišťování zrakové ostrosti, pozn. red.) a pošlou je na operaci katarakty,“ dodala. V ochotě podstoupit operaci podle ní hrají roli i jiné faktory, například podpora a zapojení rodiny pacienta. „Důležité ale je, jestli mu to přinese nějaký benefit,“ dodala.
Proti tomu se mírně ohradil předseda České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie, přednosta Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK Pavel Studený. „Dnes jsou výsledky již natolik dokonalé, že benefit mají i ti pacienti, kteří ztrácejí zatím pouze půl řádku… Nevnímám, že by pacienti po operaci přišli a měli dojem, že to bylo zbytečné,“ řekl. Souhlasil však s tím, že neblahá situace v regionech – respektive tamní nedostatek ambulantních očních lékařů a z něho vyplývající delší čekací časové lhůty – se na léčbě katarakty podepisuje. „Pacientovi velmi často trvá, než přijde na první screeningovou kontrolu,“ řekl Studený.
Více kompetencí sestrám
Jak kapacity v oftalmologické péči navýšit? Studený vidí řešení v co nejrychlejší implementaci moderních technologií a udělení více kompetencí střednímu zdravotnickému personálu, tedy sestrám, optometristům, technikům, zdravotnickým asistentům, laborantům a dalším. „Nelze očekávat, že lékařů skokově přibude. Jedinou šancí je zapojení umělé inteligence a středního zdravotnického personálu,“ je přesvědčen Studený. Dnes často administrativu řeší sami lékaři-specialisté, kterých už tak není mnoho a tato práce jim citelně ukrajuje čas, který by mohli jinak věnovat pacientům. „Bylo by to pro zdravotnictví velice výhodné,“ podpořila myšlenku Heissigerová. Je však podle ní potřeba takové pracovníky dobře proškolit a adekvátně ohodnotit. „Jinak do toho nikdo z nich nepůjde,“ obává se.
Souhlasí s nimi i Němec. Ten současně vyjádřil pochybnosti nad „sociálními zásahy,“ tj. snahami vylepšit statistiky tím, že se v místě postaví operační centrum. „Takto to nefunguje,“ míní. Větší pozornost by se podle něj měla soustředit na zpřístupňování terapie v již existujících centrech.
„Peníze nejsou a nebudou„
Co se týče zastropování objemu výkonů, které v úvodu prezident Němec označil za jednu z příčin pozdního přístupu pacientů k léčbě katarakty, jeho odůvodnění popsala ředitelka úseku zdravotnického Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Salcman Kučerová. Podle ní je důvodem limitace objemu operací katarakt jednoduše snaha o řízení nákladů. „Změnila se situace a je veřejně deklarovaným zájmem nejen vlády, ale i Ministerstva zdravotnictví, že primárním zadáním není zajištění dostupnosti zdravotních služeb, ale udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětlila Salcman Kučerová s ohledem na negativní saldo rozpočtů zdravotních pojišťoven v posledních letech.
ZPMV již přistoupila k limitaci výkonové úhrady právě i pro operace šedého očního zákalu, přičemž nemusí jít o poslední opatření ve snaze snížit platby poskytovatelům. „Operace šedého očního zákalu možná bude komoditou, u níž se bude velmi vážně uvažovat o tom, zdali to má být plně hrazená zdravotní služba, a to navzdory její nesporné nákladové efektivitě a přidané hodnotě,“ předestřela možný vývoj ředitelka úseku zdravotnického při ZPMV.
Jí zastupovaná pojišťovna přitom nelimituje pouze operace katarakty, nýbrž celý segment jednodenní chirurgie napříč odbornostmi. „Pokud něco dosud nebylo úhradově limitované, tak bude… Zrušení výkonových limitů pro příští rok proto nepřipadá v úvahu,“ pokračovala v malování černých vyhlídek s tím, že se systém veřejného zdravotního pojištění nachází ve „velmi složité situaci“. Je to dáno i tím, že každý ze segmentů prý požaduje minimálně 4 až 5 procent meziročního nárůstu a některé počítají i s dvouciferným meziročním nárůstem, ovšem očekávané příjmy systému jsou podle Salcman Kučerové pouze mírně přes 4,5 procenta. „Systém narazil na své limity. Prostředky nejsou a nebudou. Lépe nebude,“ uzavřela trudný příspěvek ředitelka.
-fk-
Foto: Radek Čepelák
