Poslední dobou rezonují nejen v médiích obavy z toho, zda jednání VZP o úpravě struktury nemocnic nepovedou k zavírání zařízení a horší dostupnosti péče. Jak předseda správní rady největší české zdravotní pojišťovny Tom Philipp, tak ředitel Zdeněk Kabátek ale uklidňují. Výsledkem by měla být spokojenost na všech stranách: kvalitnější péče pro pacienta, efektivnější systém pro plátce, dostatek personálu pro poskytovatele a dodržování zákoníku práce pro zaměstnance. To, s jak velkou částí nemocnic se VZP dohodne, by mělo být známo v listopadu nebo prosinci. Zástupci pojišťovny to řekli po včerejším jednání správní rady.
„Zaznívají obavy, že zdravotnická zařízení budou rušena, že se zásadně změní struktura péče nebo péče pro pacienty nebude dostupná. Chtěl bych ujistit, že nic takového se nechystá. Management VZP jedná s jednotlivými poskytovateli a zřizovateli zdravotnických zařízení a snaží se navrhovat takové úpravy ve struktuře péče, které budou ve prospěch udržitelné ekonomiky, udržitelných personálních nákladů, ale především dodržování zákoníku práce. Snažíme se proto o takové formy, jako jsou stacionáře, umožnění většího rozsahu jednodenní chirurgie či slučování oddělení do společných lůžkových fondů,“ uvádí předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Pojišťovna jedná s nemocnicemi v souvislosti s tím, že na konci tohoto roku končí pětileté rámcové smlouvy. Snahou přitom je nastavit síť tak, aby byla personálně i finančně udržitelná a zároveň poskytovala kvalitní zdravotní péči. Nemocnice nebudou nuceny k transformaci za každou cenu – pokud mají portfolium poskytované péče přizpůsobené aktuálním potřebám pacientů a vývoji medicíny, mohou dál pokračovat ve stávajícím režimu. S dalšími pak VZP debatuje o změnách. Jako novinku proto od tohoto měsíce nasmlouvává dětské a internistické stacionáře (více jsme psali zde).
„Vyjednávání běží, závěrečné debaty očekáváme na podzim. Výsledek bude zřejmý někdy v listopadu či prosinci. Na druhou stranu s některými poskytovateli například v Jihočeském kraji jsme již ve shodě, podobně s některými veřejnými i privátními zařízeními. Snažíme se být korektní, partnerští a dáváme na stůl řešení, která jsou podle našeho názoru výhodná nejen pro pacienta/klienta, což je základ, ale i pro obě strany obchodního vztahu, tedy nemocnici a pojišťovnu. Nakolik se shodneme, ukáže čas, nicméně věřím, že v nejklíčovějších oblastech shoda bude,“ doplňuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
VZP zároveň nepočítá, že by stoprocentní konsenzus našla do konce roku se všemi nemocnicemi. V těchto případech bude smlouva individuálně domluvena na rok nebo dva s tím, že během této doby budou pokračovat jednání. Problematice jsme se věnovali také zde.
Mírný deficit hospodaření
A jak je na tom VZP hospodářsky? Za leden až duben tvořily její příjmy téměř 98 miliard a výdaje dosáhly přes sto miliard. „Jsme v mírném deficitu 2,5 miliardy. Už se nám promítají dodatečné tři miliardy pro zdravotnická zařízení v úhradových dodatcích, jinak by to bylo lepší. Zatím se ovšem nezdá, že by byl zdravotně-pojistný plán jakkoliv ohrožen. Na běžném účtu máme 14 miliard a nemáme žádné závazky po lhůtě splatnosti,“ konstatuje místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
I v letošním roce přitom trvá trend růstu centrové péče, kde meziročně náklady stouply o deset procent na skoro pět miliard korun. Nejvíce k tomu přispěly diagnostické skupiny nádoru prsu (růst o 37 procent), nádory plic a roztroušená skleróza. Inovativní léčba je pak dostupná například pro hereditární angioedém, cystickou fibrózu a nádory močového ústrojí. Zároveň po dohodě s odbornými společnostmi došlo k rozvolnění indikačních kritérií u sedmi léčivých přípravků.
„Desetiprocentní růst je v souladu se zdravotně-pojistným plánem, nejde tedy o nic překvapivého,“ doplňuje Zdeněk Kabátek.
-mk-
