Noland Arbaugh je prvním ochrnutným pacientem na světě, který si nechal do svého mozku umístit počítačový implantát společnosti Neuralink. První experiment Elona Muska, kterému společnost patří, ale nedopadl podle očekávání. Noland svého rozhodnutí přesto nelituje. O unikátním experimentu píše americký deník The New York Times.
Před pouhými čtyřmi měsíci byl pacientovi Nolandu Arbaughovi implantován do mozku malý počítačový čip, díky kterému může pouze pomocí své mysli hrát na internetu například šachovou partii. Noland, který je po úraze ochrnutý od krku dolů, je tak prvním pacientem na světě, který se zúčastnil klinické studie na lidech, testující zařízení Neuralink Elona Muska.
Ačkoliv se ze začátku implantace jevila nadějně a Noland počítač ve svém mozku hbitě ovládal, jak plynuly další týdny, jeho mozek začal implantované zařízení „odmítat“ a z 85 procent ho vypudil pryč. Zaměstnanci Neuralinku proto museli celý systém předělat a znovu Nolandovi umožnit získat kontrolu nad počítačovým kurzorem. Neúspěch implantátu pacienta ale neodradil. „Kdybych to mohl podstoupit znovu, udělám to,“ uvedl mladík po nezdařeném pokusu.
Neuralink navíc ve zprávách oznámil, že dostal povolení od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby pokračoval v testování implantátů u dalších lidí. Společnost se přitom k neočekávanému vývoji implantátu u prvního pacienta příliš nevyjádřila a nereagovala ani na žádosti médií o komentář.
Noland Arbaugh ochrnul, když se se skupinou přátel potápěl v jezeře v Pensylvánii. Po vysoké škole pracoval chvíli jako táborový vedoucí. S přáteli se jednou ponořil do vody až po pás a klesl na dno. „Když jsem byl pod vodou, uvědomil jsem si, že se nemůžu vůbec hýbat,“ popsal děsivou situaci, která mu obrátila život naruby, bývalý nadšený sportovec. Když nehrál fotbal, florbal nebo golf, trávil čas hraním šachů na šachovém turnaji.
Po nehodě Noland vyhledával řadu různých zařízení, která mají lidem s paralýzou pomáhat usnadnit život. Většina z nich ale stejně nefungovala moc efektivně, a tak nejradši využíval hlasového asistenta společnosti Apple s názvem Siri. O společnosti Neuralink se dozvěděl až minulý rok, a to díky svému kamarádovi.
Když byl společností odsouhlasen jako první člověk, který si vyzkouší mozkový počítačový implantát, na konci ledna letošního roku došlo k výkonu, během kterého bylo klíčové zachycení neuronových vzorců v jeho mozku s akcemi, které zamýšlel provést. Ačkoliv mu dlouhé hodiny práce s mozkem přišly únavné a opakující, stále věřil v tu nejlepší možnou budoucnost. Jakmile pak výcvik skončil, získal plnou kontrolu nad počítačovým kurzorem. Po několika týdnech ale zařízení začalo postupně ztrácet spojení a jeho úpony se oddělily od mozkové tkáně. Když jich zůstalo na místě zhruba jen 15 procent, Noland ztratil úplnou kontrolu nad kurzorem.
Vadný implantát vzbuzuje obavy mnoha odborníků. Malé kulaté zařízení implantované do lebky má udržet tenké úpony elektrod na místě. Místo toho se ale vrtí a vlákna se vytahují ven. I přesto Neuralink prověřuje žádosti dalších pacientů o účast ve studiích. Díky prvnímu pokusu je ale už nyní zřejmé, jak komplikovaná je mechanika spojení mezi mozkem a počítačovým implantátem, který zatím není dostatečně odolný.
Noland chce ale se společností spolupracovat i nadále a společně hledat inovativnější způsoby řešení. Neuralink k tomu uvedl, že dokončení počáteční studie bude trvat asi ještě šest let.
Další společnosti volí jiný postup
Největší rival Neuralinku, společnost Synchron se sídlem v Brooklynu, se ve svých pokusech vyhýbá jemné mozkové tkáni, protože prochází cévou – implantovaná malá kovová trubice je tak blízko motorické kůry mozku. Podle výzkumníků však toto zařízení nezaznamenává tolik nervové aktivity, jako když proniká mozkovou tkání.
Společnost Precision Neuroscience v Manhattanu zase implantovala do lidského mozku flexibilní pásek vybavený senzory a sbírá jejich data. Společnost Paradromics testuje své implantáty na ovcích s tím, že testování na lidech očekává za rok.
Veškeré mozkové implantáty podléhají přísné regulaci FDA, která zvažuje rizika a přínosy jednotlivých postupů. Největší šanci by ale v dohledné době mohli mít lidé s vážným postižením nebo ti, kteří trpí degenerativními chorobami.
A jaké jsou vyhlídky do budoucna? Vědci předpokládají, že implantáty najdou poptávku i u lidí bez postižení, kteří budou chtít zařízení užívat pro komunikaci bez řeči, jak o tom přemýšlel už Elon Musk. Dostupnost pro běžné spotřebitele může být proto podle nich už klidně za desítky let. Podle některých odborníků je to s trochou nadsázky stejné, jako u botoxu v obličeji, což se zprvu jevilo jako absurdní, ale v dnešní společnosti se jedná o zcela běžný jev.
-ns-
