Profesionalizací armády nijak neklesl vliv zdraví populace na obranyschopnost země. I vzhledem k demografickým trendům spíše posílil – kvůli potřebě armády rekrutovat špičkové vojáky a personál. Prevence i podpora duševního zdraví by proto měly být pro politiky prioritou. V Eurodebatě, kterou společně uspořádaly redakce Zdravotnického deníku, Ekonomického deníku a České justice, se na tom shodl místopředseda sněmovního zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti a kandidát za hnutí ANO do europarlamentu Jaroslav Bžoch s odborníky z resortu obrany i z dalších oborů.
Že se o zdravotní stav současných českých vojáků neobává, ujistil v Eurodebatě kandidát na europoslance Jaroslav Bžoch. „Česká republika má dnes profesionální armádu a jsem přesvědčen, že na zdravotní způsobilost aktivních vojáků je kladen velký důraz,“ uvedl. A zároveň dodal, že zdravotní stav populace má vliv na to, jak budou v příštích letech vypadat nábory nových vojáků do naší armády. „Už dnes bychom potřebovali více profesionálních vojáků a je otázkou, kolik z nových žadatelů splní zdravotní způsobilost nebo fyzickou zdatnost,“ vyjádřil lehké obavy Bžoch.
Prevence je proto podle něj pro obranyschopnost země důležitá, ovšem zdaleka ne jen pro ni. „Prevence je zásadní ve všech aspektech. Abychom mohli prosperovat jako země, potřebujeme mít zdravou populaci – i tu v předdůchodovém a důchodovém věku. Prevence je důležitá nejen pro naši armádu, stejně tak potřebujeme mít zdravé policisty, hasiče a další složky, které se starají o naši bezpečnost. Platí tudíž, že prevence by pro nás měla být prioritou čísla jedna,“ řekl v Eurodebatě Bžoch.
Zdraví populace hraje v resortu obrany ze střednědobého a dlouhodobého hlediska klíčovou roli, je přesvědčen viceprezident CSG Aerospace, brigádní generál Bohuslav Přikryl. „Schopnost armády bránit svou zemi je úzce spjata se zdravím populace. Nezdravá populace je nejen náchylnější k onemocněním, zejména však negativně ovlivňuje rekrutační potenciál a dostupnost vojenského personálu a následně i operační připravenost jednotek, což může oslabit armádu a učinit zemi zranitelnější vůči vnějším hrozbám,“ míní Přikryl, který dodal, že význam zdraví populace pro resort obrany je dán zákonnou brannou povinností, která se vztahuje na všechny občany ČR ve věku 18 až 60 let.
Zdraví vojáků je podle brigádního generála zásadní také proto, že v současných i budoucích konfliktech bude mít pořád zásadní význam člověk. „Stres, únava, možné zranění a diskomfort jsou faktory, které významně ovlivňují dlouhodobou schopnost vojáka vykonávat požadované činnosti. Doba použitelnosti nepřipraveného, nezdravého a nezdatného vojáka bude významně kratší. Voják, který není fyzicky ani psychicky připraven, se stává rychleji vyčerpaným, což krátí dobu jeho efektivního nasazení v poli. S narůstající únavou dochází ke snižování rychlosti reakcí, schopnosti vykonávat jemné motorické pohyby a udržet pozornost, což jsou klíčové dovednosti pro ovládání moderních a sofistikovaných zbraňových systémů,“ popsal Přikryl. A doplnil, že velmi důležitým aspektem je u vojáků také psychická odolnost. „Vysoká míra stresu a psychické zátěže může vést k psychologickým problémům, jako jsou úzkost a deprese, které mohou zásadně ovlivnit bojeschopnost jednotky. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost nejen fyzickému, ale i psychickému zdraví populace,“ zdůraznil.
Zdravotní prevenci a programy pro zlepšení fyzické kondice a psychické odolnosti jsou proto i podle Přikryla nezbytné pro udržení vysoké úrovně připravenosti obyvatelstva k obraně země. „Investice do zdravotní péče, včetně preventivních opatření a podpory duševního zdraví, se tak stanou klíčovou součástí obranných strategií. Jednoznačně tak vyvstává požadavek na systémový a systematický rozvoj zdravotní prevence a fyzické zdatnosti obyvatelstva a jejího sledování zejména u mládeže jako potencionálního rekrutačního zdroje v případě ohrožení státu. Tyto kroky jsou nezbytné pro udržení silné, odolné a efektivně fungující armády schopné čelit jakýmkoliv vnějším hrozbám,“ shrnul Přikryl v Eurodebatě svůj názor na prevenci.
Že je celkové zdraví populace a jeho souvislost s demografickými trendy důležité také pro resort obrany, si myslí předseda správní rady Institutu pro střední Evropu a bývalý slovenský ministr obrany Martin Fedor. „S ohledem na zavedení plně profesionálních ozbrojených sil, souvisí dnes téma zdravotního stavu populace přímo se schopnostmi resortu obrany doplňovat personál. Právě v souvislosti se spuštěním plně profesionální služby se razantně zvýšil i průměrný věk sloužících profesionálních vojáků a s nároky na krytí potřeb v souvislosti s jejich zdravotním stavem. Zvyšující se věk sloužících vojáků tak přímo souvisí se zvyšujícími se nároky na preventivní i na akutní zdravotní péči,“ vysvětlil svůj názor bývalý slovenský ministr obrany.
Zajištění zdraví obyvatelstva by proto podle něj mělo být prioritou každé vlády. „Bez zdravého obyvatelstva nemůže fungovat chod státu a národního hospodářství na požadované a konkurenceschopné úrovni. K tomu se proto váže i potřeba preventivních programů vlád v předcházení zvýšené nemocnosti, předcházení epidemií a podobně. Neschopnost vlády zajistit preventivní programy, například formou dostatečné proočkovanosti obyvatelstva, může mít přímý dopad i na zabezpečení obranyschopnosti země, proto zdravotní prevence a projekty vlády v této oblasti lze považovat za nezbytnou součást investic nejen do zvyšování zdravotní odolnosti obyvatelstva, ale zároveň i za investici i do obrany státu,“ uzavřel Fedor.
Že má zdravotní stav populace zásadní význam jak při náboru způsobilých lidí do armády, tak i při výkonu jejich služby, si myslí také vedoucí advokátka Advokátní kanceláře PORTOS Barbora Kočtářová. „Vysoký nábor po fyzické i duševní stránce zdravých jedinců svědčí o dostatečné kapacitě lidského kapitálu, který může daná země vynaložit na svoji obranu. Kvalitní péče o zdraví při výkonu služby zajišťuje efektivní provádění činnosti útvarů ozbrojených sil České republiky,“ řekla Kočtářová v Eurodebatě.
Investice do prevence mají proto i podle Kočtářové podstatný dopad na obranyschopnost země. „V souvislosti s nimi lze totiž od základů budovat fyzicky a duševně zdravou populaci způsobilou bránit svoji zemi. K tomu se neodmyslitelně řadí investice zejména do hlubší osvěty o aktivním a zdravém životním stylu, a to i s ohledem na neustálý růst obezity u nás, jak vyplývá z průzkumu Světové zdravotnické organizace,“ upozornila advokátka, podle níž při zanedbání investic do prevence existuje riziko, že se zhorší alokace obyvatel v útvarech ozbrojených sil a celková obranyschopnost naší země. „Pokud jde o výkon služby v sektoru obrany, je vedle prevence nutné klást zvláštní důraz i na účinnou léčbu v případě vážných úrazů za účelem zajištění efektivní rekonvalescence,“ dodala Kočtářová.
Že kvůli demografickým změnám nastane v budoucnu celkový úbytek lidí na pracovním trhu, kvůli kterému může být složitější naplnit potřebné stavy i v naší plně profesionalizované armádě – a zdravotní stav populace pak může sehrát zásadní roli, zdůraznil v Eurodebatě také zástupce ředitele Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk.
Podle něj jsou investice do prevence zásadní především kvůli zvyšování délky produktivního života a celkové naděje na delší dožití. „To se pozitivně odráží na celkové ekonomické kondici země, což je podle mého soudu pro obranyschopnost země ještě podstatnějším faktorem. Česko, stejně jako další země NATO, v posledních letech zvyšuje výdaje na obranu, což se v souvislosti s agresivním chováním Ruska na východních hranicích aliance ukazuje jako naprostá nutnost, která však bude po mnoho let zatěžovat státní rozpočty spojeneckých zemí. Je proto v našem nejen ekonomickém, ale i bezpečnostně-strategickém zájmu udržet českou ekonomiku konkurenceschopnou, aby bylo do budoucna z čeho zvýšené výdaje na obranu financovat,“ uzavřel Daněk.
Jakub Němec
