Úhrad automatických inzulinových pump a senzorů, které výrazně zefektivňují léčbu, by se brzy měli dočkat i diabetici druhého typu. Řešení, které vstupuje do legislativního procesu, je ale kompromisní – nebude se týkat všech 200 tisíc těchto pacientů. Na 3. ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví to řekl předseda České diabetologické společnosti profesor Martin Prázný. Mluvil i o tom, jak se v diabetologii stále více uplatňuje komplexní přístup k léčbě, jaké jsou v diabetologii aktuální technologické a léčebné trendy a proč je pro ni důležitá integrace s dalšími medicínskými obory.
Technologií, která znamenala velký posun v diabetologii a – jak v úvodu své přednášky zmínil Martin Prázný – „nejtvrdší technologií, kterou dnes v České republice máme“, jsou automatické inzulinové pumpy. „Ty jsou založené na malém zařízení, které dávkuje inzulin a které je spojené s glukózovým senzorem a komunikuje s mobilním telefonem. Takže všechno, co se děje v pacientově inzulinové pumpě, já vidím ve své ordinaci, i když je třeba zrovna pacient na druhém konci světa,“ popsal Prázný fungování užitečné pomůcky, která monitoruje pacientovy glykémie, jeho stravování, aktivity a spánek.
„Automatické inzulinové pumpy a senzory přitom překvapivě nejsou technologií pro ty nejobéznější diabetiky, je to technologie, kterou používáme pro diabetiky prvního typu, tedy pro ty ‚nezasloužené‘, kteří kvůli autoimunitnímu procesu odehrávajícímu se v jejich těle potřebují přesně dávkovaný exogenní inzulin,“ popsal Prázný. A vysvětlil jak proces systémově funguje v praktické rovině. „Je to něco, co jsme s plátci dlouhodobě diskutovali. A nakonec se podařilo zavést to, že všichni diabetici prvního typu dnes mají plošně hrazené senzory,“ uvedl předseda České diabetologické společnosti.
Tento krok podle něj znamená obrovský pokrok pro celé tuzemské zdravotnictví. „Dostali jsme se na absolutní špičku všech zdravotních systémů světa. Je to opravdu zásadní úspěch. A vím, že to pojišťovny stojí hodně peněz, senzory jsou dnes možná vůbec nejdražším zdravotnickým prostředkem, ale pacientům to neuvěřitelně zjednodušuje život a každodenní management jejich onemocnění,“ vyzdvihl Prázný.
Pomohou i chytrá inzulinová pera
Plošné hrazení senzorů se týká diabetiků prvního typu, kterých se v ČR léčí inzulinem zhruba 50 tisíc. Pacientů s diabetem druhého typu, kteří se léčí inzulinem, je ale násobně víc – zhruba 200 tisíc. „I u nich pracujeme na tom, aby měli hrazené senzory. Protože jim to přináší jiné výhody a benefity a při tomto způsobu léčby se bude jejich stav zlepšovat. Je to jako byste jim dali nějaký další antidiabetický lék,“ vysvětlil Prázný, který doufá, že jsou jednání na dobré cestě.
„Dohoda, která se už snad bude chýlit ke konci, bude přecházet do zákona a snad už i brzy platit, má potenciál ohromně vylepšit zdraví a kompenzaci diabetiků léčených inzulinem. Nicméně to bude zase drahé,“ řekl na summitu Prázný s tím, že vzniklý legislativní návrh je silně kompromisní. Hrazení klíčové technologie se tak nebude týkat všech zmíněných 200 tisíc pacientů s diabetem druhého typu. „Finanční objem by byl z hlediska udržitelnosti v tuto chvíli neakceprovatelný. Ale část pacientů, která bude léčena více injekcemi inzulinu za den, bude ochotna spolupracovat a podrobí se nějakému školení, se snad v brzké době k senzorům dostane. Děkuji plátcům, že o tom vážně uvažují a už to dávají do finální podoby, protože návrh zákona je v resortním připomínkovém řízení,“ popsal Prázný.
„Ne všichni pacienti tak budou mít inzulinové pumpy a ne všichni pacienti budou mít senzory, my ale chceme alespoň vidět na jejich inzulinovou léčbu,“ řekl dále Prázný. Pacienti si zatím sami vedli deníčky, kam zaznamenávali, kdy užili inzulin, což ale podle Prázného není praktické – ani pro lékaře, ani pro pacienty samotné. Řešením mohou pro některé z nich být chytré nástavce na inzulinová pera, které skrze chytré telefony přenáší data k diabetologovi. Podle Prázného jde ale v zásadě o polovičaté řešení. „Nejlepší by bylo mít vše integrované v nějakém chytrém inzulinovém peru. Ty už také máme k dispozici,“ uvedl.
Pokročilá chytrá inzulinová pera dokážou pro pacienty s diabetem prvního i druhého typu integrovat glukózový senzor s perem a data skrze aplikaci a cloud přenášet do diabetologické ambulance. Výhodou takového řešení je mimo jiné i to, že aplikace dokáže provádět a pacientovi zprostředkovávat výpočty, které by sám nezvládl provést. „Výpočet dávky inzulinu pro jedno jídlo je natolik komplexní, že to opravdu nezvládne každý pacient,“ vysvětlil Prázný.
Zaměřit se na rizikové faktory
Ve své prezentaci mluvil předseda České diabetologické společnosti také o tom, že kdysi jasně převažující glukocentrický přístup v diabetologii už dnes nehraje prim. „Říkali jsme si, že pokud pacientovi snížíme hladinu cukru, nebude mít další komplikace. Což je pravda. Ale musíte být opravdu trpěliví a provádět léčbu pořádně. Na druhou stranu se ale ukazuje, že i když se snažíme zavádět všechny inovace i ve farmakologii, pořád 50 procent diabetiků – a to celosvětově – nedosahuje optimálních léčebných cílů,“ řekl na summitu Prázný. Proto podle něj začíná převažovat holistický přístup, tedy komplexní léčba zacílená na rizikové faktory civilizačních onemocnění.
Zásadní průlom v diabetické léčbě představují léky, po kterých pacient zhubne o nejméně 10 procent bez ohledu na další okolnosti. Ty se podle Prázného k nám zatím spíše jen postupně blíží, ale na americkém trhu už jsou běžně dostupné. Jako velmi efektivní řešení se ukazuje i zapojení nutričních terapeutů do léčby. „Mohu pochválit Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která s námi šla do projektu, který má za cíl implementovat nutriční terapeuty do diabetologických ambulancí. Ti mají poskytovat nelékařskou terapeutickou intervenci a potencovat změny v životním stylu pacientů,“ vysvětlil Prázný. A dodal, že diabetologové se aktuálně v rámci holistického přístupu snaží například také upozorňují pacienty, aby nekouřili, čím se sníží jejich kardiovaskulární rizika.
Budoucnost diabetologie vidí Prázný i v její integraci s dalšími obory. „S některými již dnes sdílíme řadu činností. Lékařů je málo a pacientů hodně, a nemá tudíž smysl si činnosti striktně dělit. Proto se dnes už prakticky prolínáme s nefrology,“ uvedl Prázný a v oblasti inovací také ocenil spolupráci s plátci, díky níž je Česko prvním státem na světě, kde je plně hrazen screening diabetické nefropatie pomocí automatické kamery v ambulanci diabetologa.
„Ne každá inovace a ne každá nová technologie dává smysl hradit a zavádět do praxe. Chytré a prospěšné technologie se budou zavádět víceméně samy. Co dává smysl, do systému prostě vpluje a s plátci se o tom dá rozumně mluvit a domluvit se, za což jsem opravdu moc rád,“ uzavřel své vystoupení Martin Prázný.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
