Elektronický poukaz na zdravotnické prostředky lze používat od května 2022, tedy dva roky. K tomu, aby bylo možno využívat jeho potenciál na maximum, je ovšem třeba dobrovolnou bázi změnit na povinnost. Pro tento krok se na III. ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví vyslovil i šéf odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch či ředitel odboru zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba. Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Tom Philipp přitom uvedl, že by byl ochotný předložit pozměňovací návrh, který by povinný ePoukaz zavedl.
Díky ePoukazu si už dva roky mohou pacienti nechat poslat předpis zdravotnického prostředku esemeskou nebo mailem. Zároveň tak mají lékaři i pojištěnci přehled o tom, co bylo předepsáno a co si pacient vyzvedl. ePoukaz přitom funguje analogicky k eReceptu a stejně tak disponuje čtyřmi různými způsoby, jak předat devítimístný identifikátor pacientovi – vedle zmíněného mailu a sms také prostřednictvím aplikace nebo na papírové průvodce, což ocení především ti pacienti, kteří jsou zvyklí na listinný poukaz a nechtějí využívat moderní technologie.
Na ePoukaz je možné předepsat všechny možné typy zdravotnických prostředků od proužků na měření glykémie u diabetiků, přes inkontinenční pomůcky, sluchadla, protézy končetin nebo invalidní vozíky až po dioptrické brýle. „Hlavní výhodou celého systému je minimalizace chybovosti při vyplňování, se kterou se hojně setkáváme u listinných poukazů, a dále pak jednotná evidence, která do budoucna umožňuje automatickou kontrolu úhradových limitů, eliminuje duplicitní preskripci, zrychluje proces schvalování dražších pomůcek ze strany zdravotních pojišťoven a minimalizuje prostor pro podvody s listinnými poukazy,“ uvádí advokát Jakub Král, expert na zdravotnické právo ze vzdělávací a konzultační společnosti Porta Medica a advokátní kanceláře Porta Medica Legal.
I když ale SÚKL vydal na začátku ledna tohoto roku už miliontý ePoukaz, stále má systém jednu velkou rezervu: není totiž povinný. Uživatelé tak přicházejí o možnost mít komplexní přehled o tom, jaké prostředky má pacient předepsané a na co má kdy nárok. A je tu navíc jeden neduh, který by se díky povinnosti povedlo vymést.
„Ve sféře léčiv se díky eReceptu povedlo vymýtit takzvané batožení, tedy zásobování ordinací lékařů – dříve léky, dnes zdravotnickými prostředky. Je to určitá forma vekslování s papírovými poukazy, které jsou již vyplněné, načež přijde někdo od dodavatele, sesbírá je a vypere přes určitou lékárnu nebo výdejnu zdravotnických prostředků. Tomu může ePoukaz efektivně bránit, ale pouze za předpokladu, že bude povinný,“ popsal na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví Jakub Král.
Jednoznačný souhlas
Jak se tedy na povinný ePoukaz dívá ministerstvo zdravotnictví či plátci?
„Jsem jednoznačně pro, a nezůstal bych jen u poukazů. Elektronická žádanka na vyšetření, elektronické objednávání na zákroky – šel bych ještě dál,“ říká ředitel odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch.
Také za plátce zaznívá souhlasné stanovisko. Jsou to koneckonců právě oni, kdo má díky nadstavbovým funkcím povinného ePoukazu potenciál ekonomických úspor v rámci systému úhrad zdravotnických prostředků.
„Za náš odborný útvar můžu říci, že to maximálně podporujeme a usilujeme o to, aby elektronizace v této oblasti byla,“ podtrhává ředitel odboru zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba.
Pro by hlasoval i zástupce lékového ústavu. „Jako uživatel, který polovinu papírů ztratí a zbytek mu pomalují děti, jsem pro,“ přidává se ředitel odboru dozoru nad trhem se zdravotnickými prostředky SÚKL Martin Tulis.
A vůle k této změně je i mezi politiky. „Pokud bude pozměňovací návrh, podám ho. Jsem pro,“ slibuje místopředseda sněmovního zdravotnického výboru a také předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Na dobrovolnosti ePoukazu tratí pacienti
Pozměňovací návrh zavádějící povinný ePoukaz už přitom v minulosti vznikl na půdě lékového ústavu.
„Běžně se setkáváme se situací, kdy je pacientovi po dohodě s předepisujícím lékařem vystaven elektronický poukaz, pouze aby pacient následně zjistil, že neexistuje žádná výdejna, která by vydávala předepsaný prostředek a zároveň přijímala elektronické poukazy. Pacientovi tak nezbývá nic jiného, než se vypravit zpátky za předepisujícím a požádat o listinný poukaz. Existence těchto situací pak efektivně brání dalšímu rozvoji elektronizace zdravotnických prostředků. Byla vynaložena řada finančních prostředků jak na straně státu, tak na straně zapojených subjektů, avšak tyto investice mohou být zmařeny tím, že systém nebude fungovat jako homogenní celek a elektronizace nebude obecně rozšířená,“ stojí v odůvodnění pozměňovacího návrhu, který však zatím nebyl podán.
Důvodová zpráva každopádně konstatuje, že všech kýžených benefitů lze dosáhnout po vzoru eReceptu tím, že předepisování bude až na stanovené výjimky povinně elektronické. Jedině tak lze poté rozvíjet další nadstavbové funkce jak pro pacienty, tak pro předepisující a vydávající, a to například v podobě sdíleného lékového záznamu zahrnujícího i zdravotnické prostředky, dále v kontrole úhradových limitů nebo plně elektronickém schvalování poukazů zdravotnickými pojišťovnami.
Zároveň je třeba připomenout, že povinná elektronická preskripce neznamená úplný konec listinných poukazů. Obdobně jako je to v případě léků, i u zdravotnických prostředků by byly v zákoně popsány výjimečné situace, kdy by bylo možné i nadále vystavit listinný poukaz. Jako příklad lze uvést předepsání zdravotnického prostředku v rámci návštěvní služby přímo u pacienta nebo výpadek elektrické energie, internetu či samotného informačního systému SÚKL.
I když zatím nebyla změna zákona ve smyslu povinné elektronické preskripce zdravotnických prostředků navržena, nyní by mohl být čas již existující pozměňovací návrh oprášit.
-mk-
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
