Odrazovat těhotné od očkování proti černému kašli může být hazard se zdravím i životem dítěte. Přesto tak někteří lékaři činí, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Výsledkem je mimo jiné tristně nízká proočkovanost těhotných, která u nás – na rozdíl od řady vyspělých států – nedosahuje ani dvou procent. Právě očkování v těhotenství přitom chrání skupinu, kterou černý kašel ohrožuje vůbec nejvíce, totiž novorozence.
„Bohužel i v mém okolí vím o případech, kdy se matka dočkala místo vakcíny proti černému kašli odmítavé reakce gynekologa. Odrazovat těhotné od očkování proti černému kašli osobně vnímám jako hazard se zdravím i životem novorozeného dítěte. Pravděpodobnost závažných komplikací pro pár týdnů staré děti, které ještě nemůže plně chránit povinné očkování, je v případě infekce pertusí velmi vysoká,“ upozorňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Na Státní zdravotní ústav tak vzhledem k vysokému výskytu černého kašle v poslední době stále častěji obracejí těhotné ženy s dotazy na bezpečnost očkování. Setkávají se totiž s tím, že ačkoli chtěly očkování proti černému kašli podstoupit, ošetřující gynekolog nebo praktický lékař jim ho nedoporučil či vyloženě rozmluvil.
„Ačkoli je očkování těhotných od 27. gestačního týdne proti pertusi v České republice doporučené už od roku 2015, proočkovanost v těhotenství je v ČR minimální, pohybuje se na úrovni 1,6 procenta. Ve srovnání s tím, že v zahraničí se tato čísla pohybují často mezi 40 až 80 procenty, je české číslo opravdu tristní. Musím konstatovat, že k tomu přispívá i pro mě zcela nepochopitelný přístup některých lékařů. Máme opravdu zkušenost s tím, že se na nás s dotazy obracejí maminky, které se aktivně zajímaly o očkování, a jejich lékař jim to rozmluvil. Očkování je přitom, podobně jako v jiných státech, u nás doporučeno při každém těhotenství. Opravdu prosím rodiče, pokud na takový přístup narazí, aby konzultovali věc s dalším odborníkem a využili ochrany očkováním pro své dítě i pro členy rodiny,“ apeluje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Kateřina Fabiánová.
Dodává, že ženám, které nebyly očkovány v těhotenství proti pertusi, je doporučeno podání jedné dávky vakcíny ihned po porodu. Tak je možné snížit případné riziko přenosu onemocnění z matky na novorozence. Očkování je bezpečné také pro kojící ženy.
V Evropě 60 tisíc případů
Vhodně načasované očkování v těhotenství přitom vede k dostatečnému přenosu mateřských protilátek do těla plodu, což znamená, že po narození je dítě mateřskými protilátkami chráněno před závažným průběhem onemocnění během nejkritičtějšího období prvních dvou měsíců života, kdy ještě nemůže být očkováno. Na důležitost očkování těhotných během druhého a třetího trimestru přitom upozorňuje také Evropské centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (ECDC), které včera publikovalo zprávu o nárůstu pertuse v Evropě. Za loňský a letošní rok do dubna totiž bylo v evropských zemích zaznamenáno 60 tisíc případů černého kašle, což je desetinásobně víc než v letech 2021 a 2022.
„Při zdolávání této epidemie černého kašle je nezbytné pamatovat na životy, které jsou v sázce, zejména těch nejmenších. Vakcíny proti černému kašli se ukázaly jako bezpečné a účinné. Máme odpovědnost, jako rodiče nebo jako odborníci v oblasti veřejného zdraví, chránit nejzranitelnější skupinu před smrtícím dopadem této nemoci,“ zdůrazňuje ředitelka ECDC Andrea Ammon.
„Nárůst počtu případů černého kašle v Evropě ukazuje, že musíme být na pozoru. Jde o závažné onemocnění, zejména u kojenců. Máme bezpečné a účinné vakcíny, které tomu dokážou zabránit. Očkování je naším klíčovým nástrojem, který pomáhá zachraňovat životy a zastavit další šíření nemoci,“ přidává se eurokomisařka Stella Kyriakides.
Novorozenci a plně neočkovaní kojenci patří mezi hlavní rizikové skupiny s tím, že černý kašel je jedno z nejzávažnějších onemocnění dětského věku. Závažnou, nezřídka fatální komplikací bývá bronchopneumonie. Mezi komplikace černého kašle u dětí patří také záněty středouší a zápaly plic, které mohou být spojeny i s následnou bakteriální superinfekcí. Neurologickými komplikacemi bývají encefalopatie spojené s křečemi, včetně krvácení do centrálního nervového systému. Vzácná toxická forma s převažujícími vysokými teplotami, krvácivými projevy a postižením centrálního nervového systému obvykle končí fatálně. U kojenců může extrémním zatížení organizmu infekcí dojít až k úmrtí v důsledku selhání srdce a dýchací soustavy. K většině úmrtí spojených s pertusí dochází u kojenců mladších než tři měsíce.
„My našim těhotným vysvětlujeme, že novorozenci a malí kojenci, kteří ještě nemohou být očkováni, jsou nejohroženější skupinou – neumějí kašlat a při nákaze černým kašlem se proto dusí, což vyžaduje hospitalizaci, zpravidla na JIP, a nezřídka i použití kyslíku nebo podporu dýchání ventilátorem. Očkováním na konci těhotenství lze těmto situacím předejít,“ podtrhává Marcela Křížová z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.
Vakcína proti černému kašli patří u dětí v Česku mezi povinné. V dospělosti je v ČR doporučeno přeočkování kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a pertusi minimálně jednou za život. V ostatních evropských státech se očkování v dospělosti provádí nejčastěji po deseti letech.
-mk-
