Nový legislativní návrh, který má přinést transparentnější systém úhrady nepovinných očkování a předvídatelnější vstup modernějších očkovacích látek na český trh, se stal ústředním bodem diskuse na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku. Většina diskutujících návrh vítá a slibuje si od něj nápravu některých dnešních nesystematických postupů. Opatrnější byli v jeho hodnocení jen zástupci plátců, kteří se obávají příliš živelného vstupu nových vakcín.
Místopředseda senátního Výboru pro zdravotnictví Karel Zitterbart na novém legislativním návrhu ocenil především to, že přináší předvídatelnost a transparentnost. „Ve své prezentaci říkal pan náměstek Dvořáček, že zdravotní pojišťovny možná nebudou v první chvíli z této změny úplně šťastny. Myslím, že je to k diskusi. I pro pojišťovny se totiž stane proces vstupu nové nepovinné vakcíny do systému úhrad transparentnějším, než byl doposud. Vždyť i ony budou moci řízení (řízení o stanovení výše a podmínek úhrady – pozn. red.) případně zahájit,“ řekl na sympoziu Zitterbart.
Místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula se k pozměňovacímu návrhu staví velmi pozitivně. „Ten návrh více než vítám, po dlouhé době s ním totiž přichází systém,“ řekl Prymula. A pokračoval: „V řadě oblastí máme v očkování top pozici ve světě, v některých jsme ale téměř na chvostu. Z toho je patrné, že tu nesystematičnost byla dlouhá léta. Takže se v úhradách na základě náhodných procesů v parlamentu objevilo očkování, v němž jsme předběhli svět, v jiných oblastech jsme se několik let snažili – a nestalo se nic. Vítám tedy, že vzniká norma, která tuto oblast řeší systémově.“
Česká vakcinologická společnost měla podle Prymuly výraznou šanci k legislativní změně se v průběhu jejího vzniku vyjádřit. „Vítám, že některé námi navrhované prvky byly začleněny. Norma umožní předvídatelnost a systematický přístup. Na řadu let dopředu bychom si teď měli říci, která očkování nás budou zajímat a v jakém postupu je budeme v budoucnu zavádět – s ohledem na celospolečenskou důležitost a na finance. Ale už to nebude o tom, že je jedna strana přehlasována druhou, a priori z hlediska toho, že má podstatně více hlasů než třeba odborníci,“ doplnil Prymula, podle něhož bude pro systém klíčové – i vzhledem k zavádění HTA – také správné hlášení případů.
V tomto kontextu apeloval senátor Zitterbart v diskusi na Státní zdravotní ústav (SZÚ) a ministerstvo zdravotnictví, aby pracovaly na zjednodušení hlášení nemocí, u nichž lze dnes hlásit jen klinicky. „Dnes musíme vypsat papírovou žádanku a tu někam poslat. A upřímně – ne všichni to dělají. Kdyby k tomu mohl být využit systém ISIN (Informační systém infekční nemoci – pozn. red.), bude to za mne velmi dobře,“ poznamenal Zitterbart.
Velký důraz na veřejné zdraví
Ředitelka SZÚ Barbora Macková je návrhu rovněž nakloněna. „Proces bude transparentní, udržitelný, stále stejný a nebudou do něj vstupovat vlivy, tak jak tomu bylo dosud. Za zásadní změnu považuji – i oproti klasickým léčivým přípravkům –, že kromě dopadu na individuální zdraví vstupuje aktivně pohled zdraví veřejného. Což vítám, protože u vakcín to ani jinak nejde, vždyť očkování má dopad nejen na ochranu člověka, ale především obrovský dopad na ochranu celé společnosti – i těch, kteří se například z jakýchkoli důvodů očkovat nemohou,“ zdůraznila Macková.
Podle návrhu bude Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v průběhu procesu řízení o stanovení výše a podmínek úhrady vždy žádat o stanovisko SZÚ. Takový postup nepředstavuje podle Mackové problém. „Státní zdravotní ústav dlouhodobě provádí surveillance, tedy dohled nad infekcemi. Zejména u infekčních onemocnění průběžně hodnotíme epidemiologickou situaci a dlouhodobě monitorujeme trendy, a to už od 50. let. Na základě zkušeností a aktuálních dat se bude hodnotit situace, bude to jeden ze základních podkladů pro obhajobu veřejného zájmu,“ řekla Macková.
Na tuto činnost přitom nemusí být SZÚ sám, jak v diskusi upřesnil ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. „Pokud by SZÚ v rámci svých kapacit neměl požadovaná data, aby mohl analýzu provést, počítá návrh s tím, že bude mít mandát k tomu, aby si vyžádal data od subjektů, jako jsou Česká správa sociálního zabezpečení, Ústav zdravotnických informací a statistiky a další,“ upřesnil Fošum.
Plátci se obávají „živelného vstupu“
Menších pochval, než od jeho předřečníků, se návrh dočkal od výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady. „Zavádění systému HTA do problematiky vakcín je určitě krok správným směrem. Ale co se týče zmiňované transparentnosti a předvídatelnosti, nejsem si tak jist. Transparentnost možná ano, s předvídatelností bych byl opatrný. Protože tím, jak se usnadní vstup vakcín do úhrad, se trochu se obávám, aby nenastal živelný proces. Všichni zástupci výrobců byli na čekací listině, ale teď se otevřou vrátka,“ uvedl Balada.
Podle něj sice současný trochu rigidní a svázaný a počet vakcín vstupujících do systému úhrad byl nějak omezený, což ale „živelnému vstupu“ vakcín bránilo. „Až čas ukáže, co tato změna přinese a jaký to bude mít dopad do rozpočtu. Doufám, že na konci rozhodování bude vždy rozum, aby se rozhodlo, co si v systému skutečně můžeme dovolit. Protože balík prostředků je jen jeden, a když někde přidáme, budeme muset někde jinde ubrat,“ řekl Balada.
Na to reagoval náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Bavíme se o veřejném zájmu a o tom, že vytváříme přehledný systém, který nám farmakologicko-ekonomickou analýzou ukáže, jaké jsou potenciální úspory. Přístup k vakcínám a proočkovanosti by měl dlouhodobě vytvářet úsporu. Nebude to hned, ale v dlouhodobější perspektivě věřím tomu, že by systém tak, jak je definovaný, měl zdravotním pojišťovnám úsporu vytvořit,“ poznamenal Dvořáček a zmínil i fakt, že zdravotní pojišťovny jsou součástí nově vzniklého Poradního orgánu pro imunizaci (POPI), aby měly možnost rozpočtový aspekt zdůrazňovat.
S argumenty Martina Balady souhlasil také vedoucí oddělení ambulantních zdravotnických zařízení Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslav Jankůj. Má ale ještě jednu obavu. „Obávám se spojení s veřejným zájmem, protože všechny deficity úhradové vyhlášky se dělají právě z důvodu veřejného zájmu, aniž by ale byl veřejný zájem jakkoli definován,“ řekl Jankůj. Aktuální proces navíc podle něj dává pojišťovnám víc času se na vstup vakcín do systému úhrad připravit. „Pokud ale za nás bude rozhodovat a ekonomické dopady hodnotit někdo jiný, my to jako zdravotní pojišťovny uvítáme,“ dodal ještě k návrhu Jankůj.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Sympozium se konalo za laskavé podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny a společnosti MSD.
