Minulý týden proběhl v Poslanecké sněmovně kulatý stůl na téma samoléčby. Uspořádal ho již podruhé poslanec Petr Fifka (ODS). Pozvaní odborníci z řad lékárníků, farmaceutických asistentů, výrobců léčiv i Ministerstva zdravotnictví u stolu diskutovali nejen o zdravotní gramotnosti českých pacientů, ale také o důležitosti správné komunikace mezi pacientem a zdravotníkem či úloze lékáren v dnešní době. Zdravotnický deník se následně iniciátora akce zeptal mimo jiné na progres, který se v oblasti samoléčby podařilo učinit.
Poslední kulatý stůl na téma samoléčby se uskutečnil v loňském listopadu. Jak se za tu dobu téma posunulo?
Posunuli jsme se především tematicky, a to v tom smyslu, že jsme dnes vybrali dvě stěžejní témata. Prvním byla zdravotní gramotnost obyvatelstva jako nezbytný předpoklad k tomu, aby samoléčba mohla vůbec úspěšně probíhat. Druhým bylo, že jsme se znovu podívali na lékárnu jako zdravotnické zařízení, respektive jaké všechny služby lékárna může do budoucna nabídnout.
Jaká je tedy její úloha, nebo spíše bude?
Věřím, že samoléčba je významnou součástí budoucího obrazu lékárny a dokonce rozvíjí i samodiagnostiku, kdy si lidé mohou jít pro orientační vyšetření do lékárny, která je následně nasměruje buďto k praktickému lékaři, anebo k nějaké vhodné samoléčbě – pokud je jejich onemocnění teprve ve fázi, kdy se dá zvládnout právě tímto způsobem.
Děláte ještě něco kromě pořádání kulatých stolů ke zvýšení zdravotní gramotnosti veřejnosti?
Tyto kulaté stoly jsou tím hlavním prvkem mé činnosti. Zvedám toto téma a snažím se jimi apelovat na ostatní zainteresované, aby se tématem zabývali. Pozvali jsme sem za tím účelem řadu odborníků na toto téma.
Od jednoho z nich na semináři zazněla výzva, aby se v edukaci veřejnosti více angažovalo Ministerstvo zdravotnictví. Souhlasíte s tím?
Jsem spíše zastáncem toho, aby do budoucna byly takové kampaně postavené spíše na spolupráci státních orgánů, které by určily zadání, a potom ziskových a neziskových organizací, které by se tím zabývaly. Toto je podle mě cesta, jak synergicky ta témata více akcentovat a dostat do podvědomí veřejnosti.
Jaká je tedy role zákonodárců v tomto procesu?
My coby zákonodárci jsme ti, kdo témata pojmenovávají a pokud se vytvoří dostatečně velká společenská poptávka, tak bychom měli reagovat vhodnými změnami zákonů, abychom tu či onu novou aktivitu umožnili. Flexibilní reakce na společenský vývoj je potřeba i ve farmacii. Dnes jsme to například řešili u tématu lékáren – debatovali jsme o tom, proč by lékárny nemohly mít do budoucna honorovanou konzultační činnost, když jde o nedílnou součást jejího zdravotního působení.
Jaké další oblasti zdravotnictví se snažíte vy osobně akcentovat?
Další oblastí, které se i prostřednictvím seminářů intenzivně věnuji, je prevence, zejména civilizačních onemocnění. Na toto téma pořádám pravidelné semináře, kam zvu právě i představitele neziskových subjektů, které se tímto tématem výrazně zabývají, například jde o platformu Ministr Zdraví. Vzájemně se takto v osvětových projektech snažíme podporovat.
Co říkáte na zdravotní gramotnost Čechů?
Nejsme na tom úplně nejlépe, ale není to žádná katastrofa. Určitě by se na tom mělo zapracovat, zejména pokud jde o orientaci v on-line prostoru, která je pro řadu našich spoluobčanů problematická. Jde o především o schopnost rozlišit věrohodné informace od těch méně věrohodných. Ruku v ruce s tím by proto měla probíhat aktivita na vytváření ověřených zdrojů informací ze strany státních orgánů a rovněž osvěta, abychom nevěřili úplně všemu.
-fk-
